Kolem staré bambitky je živo, Krakonoš byl idealizovaný
Sledovaností dvou a půl miliónu diváků štědrovečerní televizní pohádka na „jedničce“ trhala rekordy, takže by strčila do kapsy i modravskou policii, kdyby v té chvíli zasahovala, nebo i reprízu Horáce s konstáblem Vašátkem či radou Vacátkem.
Je ovšem otázkou, jestli se pohádka o staré bambitce aspoň trochu přiblíží premiérovým počtům při repríze, což se ovšem kriminálním příběhům běžně stává.
Ona totiž počáteční sledovanost nemusí zároveň znamenat spojenost, ale pouhou zvědavost – co to zase na Kavkách za mé čtyři koruny padesát, které j i m denně platím za 7. 200 minut vysílání pěti programů, vyvedli…
Ovšem skalní příznivci se prý vyjádřili nejenom prostřednictvím sítí, ale i jinak, materiálně, drobnými upomínkovými předměty tvůrcům i výraznějším dárkem pro vrcholné managery a obzvlášť příhodnou pozorností pro managera nejvrcholnějšího.
Jemu měl údajně spěšný balíček doručit kurýr expresní služby.
Úspěšněji si našlápla božíhodová pohádka, která se opřela o realistickou matérii policejních případů Prvního kriminálního oddílu C.K. Policie.
Dramaticky rekonstruovala událost, kdy závadová osoba, vydávající se za jistého Krakonoše, namluvila novému majiteli obytného sídla, neznalému dosud prostředí, že jej zavede do horské jeskyně, kde je prý volně použitelný poklad.
Důvěřivý majitel spolu s několika blízkými spolupracovníky sedl podvodníkovi na lep. Když po strastiplné cestě se v jeskyni ocitli, tzv. Krakonoš majitele chemickým prostředkem vysublimoval a další muže uvnitř uvěznil. Sám se pak dočasně proměnil v myš, aby mohl úzkou štěrbinou jeskyni opustit.
Bohužel, tento poměrně realistický základ příběhu, sám stejně hororově nosný, jako v proslulé zemanovské Studni byl utopenec, uměle opentlili i milostným motivem, kdy se nakonec ukáže, že tzv. Krakonoš je vlastně prý lidumil!
Toto jde přece proti všem dochovaným zprávám o něm a nepřípustně – i na pohádku – jej idealizuje a vytváří v dětských očích Krakonošův falešný obraz. Už ten jeho fešný obleček, na rozdíl od onoho prostého, jak jej známe z věrné série před padesáti lety!
Cožpak nebylo možné, aby například major Satoranský vulgo Kuba, po svém penzionování u Šumavské policie dočasně přesídlil do svého mladického působiště a pomohl Policii Jizera Krakonoše dopadnout, aby své surové šmejdské praktiky už nemohl dál provozovat?
Místo toho jsme viděli sice líbivě poutavý, ale falešný obrázek. To jsme si, respektive naše děti nezasloužily.
dv
Ona totiž počáteční sledovanost nemusí zároveň znamenat spojenost, ale pouhou zvědavost – co to zase na Kavkách za mé čtyři koruny padesát, které j i m denně platím za 7. 200 minut vysílání pěti programů, vyvedli…
Ovšem skalní příznivci se prý vyjádřili nejenom prostřednictvím sítí, ale i jinak, materiálně, drobnými upomínkovými předměty tvůrcům i výraznějším dárkem pro vrcholné managery a obzvlášť příhodnou pozorností pro managera nejvrcholnějšího.
Jemu měl údajně spěšný balíček doručit kurýr expresní služby.
dv
Úspěšněji si našlápla božíhodová pohádka, která se opřela o realistickou matérii policejních případů Prvního kriminálního oddílu C.K. Policie.
Dramaticky rekonstruovala událost, kdy závadová osoba, vydávající se za jistého Krakonoše, namluvila novému majiteli obytného sídla, neznalému dosud prostředí, že jej zavede do horské jeskyně, kde je prý volně použitelný poklad.
Důvěřivý majitel spolu s několika blízkými spolupracovníky sedl podvodníkovi na lep. Když po strastiplné cestě se v jeskyni ocitli, tzv. Krakonoš majitele chemickým prostředkem vysublimoval a další muže uvnitř uvěznil. Sám se pak dočasně proměnil v myš, aby mohl úzkou štěrbinou jeskyni opustit.
Bohužel, tento poměrně realistický základ příběhu, sám stejně hororově nosný, jako v proslulé zemanovské Studni byl utopenec, uměle opentlili i milostným motivem, kdy se nakonec ukáže, že tzv. Krakonoš je vlastně prý lidumil!
Toto jde přece proti všem dochovaným zprávám o něm a nepřípustně – i na pohádku – jej idealizuje a vytváří v dětských očích Krakonošův falešný obraz. Už ten jeho fešný obleček, na rozdíl od onoho prostého, jak jej známe z věrné série před padesáti lety!
Cožpak nebylo možné, aby například major Satoranský vulgo Kuba, po svém penzionování u Šumavské policie dočasně přesídlil do svého mladického působiště a pomohl Policii Jizera Krakonoše dopadnout, aby své surové šmejdské praktiky už nemohl dál provozovat?
Místo toho jsme viděli sice líbivě poutavý, ale falešný obrázek. To jsme si, respektive naše děti nezasloužily.
PROČ SE TVŮRCI NEDRŽELI KRAKONOŠOVA IDENTIKITU SETAVENÉHO V R. 1890 OČIVIDNÝM SVĚDKEM M. ALŠEM?