V situaci předvolební stability, kdy už se očekávalo pouze zostřování pohledu na rozvědčickou minulost jednoho kandidáta a na překvapivou nevědomost kandidátky o prodejní činnosti titulů na univerzitě, kterou vedla, došlo k šokující necitlivé záležitosti.

Ještě včera totiž vládní politici a jejich protežovaní nominanti, spolu s velkou částí veřejnosti, se ohledně termínu vynesení rozsudku nad Andrejem Babišem shodovali v pohledu, že nemůže být pochyb, že o načasování nejde.

Neboť to tak holt vyšlo. Čekat na jiný termín by řízení neodůvodněně protahovalo, což po patnácti letech by nebylo vůči obžalovaným férové, protože si zaslouží spravedlnost.

Jenomže krátce po pondělním ranním kuropění, je všechno jinak.

Pohled na nenačasovanost vynesení rozsudku se zásadně mění. I senátor Fischer, shodou okolností také kandidát, v televizi připustil něco ve smyslu, že tento způsob oznámení rozsudku, jen několik desítek hodin před volbami, zdá se být poněkud nešťastným.

Má nevyvratitelnou pravdu, stejně jako ji při opačném názoru měl včera.

Nabízí se totiž zcela zásadní otázka: Zbořil by se snad svět, kdyby zprošťující rozsudek, který měl v neděli soudce stejně už napsaný, ještě chvíli ve veřejném zájmu „posušil“ a zveřejnil až příští pondělí?

Nezbořil!

Bylo by aspoň už po prvním kole, ne teprve před ním, v atmosféře, kterou tak hrubě poškodil.

A když už, tak tomu darebá.., ehm, kandidátovi měl napařit podmínku. Čímž by splnil všeobecná očekávání konstruktivní části veřejnosti. Takhle může mít na svědomí i milión chvilek pro infarkty.

Ale což, jestliže byl nevolitelný jako obžalovaný, tak po zproštění je nevolitelný tuplem.