K opěvované blanické hoře, v jejíž útrobách drží staletou pohotovost Václavovy rytíři, se vteřinku po půlnoci na volební pátek dostavil muž s bradkou. Byl vpuštěn dovnitř čirým omylem, neboť stráž si ho spletla s naklonovaným T. G. M.

Na Lenina, jenž je na sankčním indexu, a dovnitř nesmí, nevypadal – bradku měl bílou a na hlavě ještě slušný objem vlasů, byť by mohly být nastřelené.
Vešel mezi spáče, a rázně zavelel:

-Lenoši, hejbněte kostrou, budete bojovat!




-Kdo se mi tady míchá do nedílné velitelské pravomocI ?!!
Víš ty vůbec, kdo já jsem?!

Václav, vrchní velitel blanických rytířů v hodnosti svatého. A kdo jsi ty, vetřelče?

-Já jsem Petr. Pavel.

-Snad také svatý? Tedy svatý Petr, svatý Pavel, anebo, že bys byl rozdvojený schizofrenik?

Jestli jsi Petr, tak se nám do ležení nepleť a starej se o počasí a svoje fronty!

A pokud seš Pavel, věnuj se laskavě katechismu, a nás nech na pokoji.

My, ty chytráku, tu nespíme v sedlech a v plné zbroji na koních bůhzdarma. Ale abychom nabírali síly a probudili se v pravý čas, tehdy, až české zemi bude nejhůř. A neříkej, že ono snad už v Čechách nejhůř je?!

-Zemi hrozí velké nebezpečí od Babi.., ale toho nemůžeš znát, a to ti nesmí být málo!

-Nebezpečí teprve hrozí? Tak se ozvi, až na něj opravdu dojde. Pak můj zásahový pluk bude do týdne plně akceschopný.

-Ale to už bude pozdě. Pochop, že proti vnitřnímu, ehm, nepříteli, musíme udeřit ihned!

-Aha. Ale my tady žádné dr..dra..dredy nemáme.

-Drony nepotřebujeme. Půjde o mírovou misi.
Musíte lidem před volebními místnostmi vysvětlit, koho mají volit - no samozřejmě mě - aby ti dezorientovaní chudáci vybrali správně.

Tak do toho, na obsazení bojových, ehm, ochranných pozic máme jen pár hodin.

-U všech svatých!