Při listování jedněmi ještě papírovými, z dřeva pocházejícími novinami, za což se stoupencům udržitelného rozvoje planety omlouvám, mne zaujala zveřejněná anketa, a přiměla ke kratičké reflexi.

Noviny se ptaly známých osobností, co by vzkázaly budoucímu prezidentovi.
Zdánlivě jednoduché „zadání“ je však nesmírně obtížné. Prezidenta ještě neznáme, byl by zázrak, kdyby jím byl zvolen už dneska, nikoli až za čtrnáct dní, takže vzkazy nemohly být „šity“ na míru.
Musely být obecnější, určené pro všechny kandidáty.

Bylo by proto málo smysluplné, aby někdo vzkázal neznámému prezidentovi, aby si přečetl Švejka nebo se zašel mrknout do Národního nad oponu, jestliže drtivá většina z trojice jistě v Národním byla, Švejka četla, a aspoň jeden ještě k tomu zná Hlavu 22, Sbohem armádo a jiné militárie včetně stohů starších analýz, jak porazit NATO a novějších, jak NATO porazí Rusko.

Stejně by bez adresy nemělo smysl budoucímu prezidentovi vzkázat, že by si měl dát pozor, aby mu jeho dočasně nedostupné firmy správci nevytunelovali.

Paní profesorka přece fabrikantkou není, brněnskou zbrojovku ani Veletrhy nevlastní.

Pan Pavel je arm. generál, nikoli agro. gen. ,žádnému velkochovu jakéhokoli dobytka nevelí a není ani majitelem širých lánů, nato žpak velkých a krásných na vše strany (zeměpisné).

Takový vzkaz by evidentně měl jediného příjemce, avšak ten to s prezidentováním nemá jisté vůbec.

A co mě tedy zaujalo?

Vzkaz věhlasného lékaře z dynastie profesorů Benešů.

Zprvu jsem se domníval, že pan profesor přichází minimálně pět let tak říkajíc po funuse, kdy by onen vzkaz býval měl číst, ale hlavně jej i akceptovat, stávající prezident. Týká konzumace ethanolu.



Usoudil jsem, že ono jediné a pádné Benešovo slovo je míněno jako preventivní, nevztahovačné a zdravovědné upozornění.

Pak mne ovšem něco někde sepnulo a vynořilo se strašlivé podezření, respektive hypotéza, jestli oněch pět písmen s vykřičníkem od pana profesora není určeno paní profesorce. Vždyť ona se o konzumaci alkoholu zmínila.

Nevím. Možná je to opravdu jen necílený obecný vzkaz, a nikdo z kandidátů se jako potrefená husa či husar raději neozve.

Ale co veřejnost? Jakpak vnímala slova kandidátky o konzumaci vína jako normální součásti (moravské) životosprávy? Že by i takhle...



-NECH TOHO, BÉDO! CO TĚ TO JAKO SKORO ABSTINETA NAPADLO, VYPÍT PŮLDRUHÉ FLAŠKY NA POSEZENÍ?!

-CO, CO? COBY? VZAL JSEM SI PŘÍKLAD Z PROFESORKY, KTERÁ SE PŘECE PŘIZNALA, ŽE TÝDNĚ SI LAHVIČKU DÁ. A JÁ UŽ ČTRNÁCT DNÍ NEMĚL ANI DECKU, TAKŽE TO TEĎ MUSÍM DOHNAT, ABYCH ZA PANÍ ÚČETNÍ NEZAO..

-BÉDO, JAK TO MLUVÍŠ O PANÍ..

-JAK, JAK? NO JAKO GENERÁL