Na webu jedné ze škol se můžeme dočíst text velmi podobný informacím ze stránek stovek dalších škol v Česku:

„Ve středu 25. 1. 2023 v naší škole proběhly prezidentské žákovské volby.


Žáci 2. stupně dostali možnost hlasovat ohledně dvou finálových kandidátů z prvního kola prezidentských voleb v ČR - Petra Pavla a Andreje Babiše.
S 87, 2 % vyhrál u našich žáků kandidát Petr Pavel. Voleb se zúčastnilo 81% procent žáků. Moc děkujeme všem, kteří se voleb zúčastnili, vyjádřili svůj názor a sami si mohli vyzkoušet, jak to u voleb probíhá.“

Co k tomu dodat?

Je to případ flagrantního porušení apolitičnosti školství.

Děti mají vědět, co je dřív nebo později čeká – tedy vybrat jméno politika podle jejich gusta a příslušný volební lístek vhodit do urny, což mimo jiné televize ukazovaly o sto šest – proto je seznamování s volebním mechanismem v pořádku.

Tady však slouží ke „hře“ na to, koho volit z r e á l n ě kandidujících politiků. A to už je opravdu problematické.

Že není? Ale je.

Nedělejme si iluze, že děti/studenti předem mezi sebou nemluvili o tom, koho budou „jako“ volit, a že by snad učitelé s nimi výsledky neprobírali.

Určitě takové debaty proběhly, což vím i od svých blízkých zdrojů. A je jisté, že děti, které volily „nevítěze“, protože se třeba doma radily a daly na doporučení rodičů, to neměly lehké, pokud se spolužákům k menšinové volbě „přiznaly.“ Nemluvě o tom, že i učitelé si přisadili.

Je až nenormální, že „dětský“ vítěz dosáhl, aspoň na citované škole, téměř devadesátiprocentního výsledku, na rozdíl od šedesáti procentní reality při skutečných volbách.

Tím nechci školu podezřívat z „nepřesného“ sečtení. Děti takto zřejmě opravdu hlasovaly.

Neubráním se však silnému dojmu, že školy se takovou akcí svým způsobem přímo či nepřímo, a zřejmě i neuvědoměle, dopustily na nedospělých voličích manipulace.