Z kruhů blízkých lánskému bungalovu se prý proslechly skutečné důvody, proč se tehdejší hlava státu - dokonce dvakrát - s pokorou jí nevlastní, obrátila na ministra Blažka s prosbou o laskavost.


Prezident údajně ministra žádal, aby připojil svůj podpis pod abolici, která vyrve kancléře ze spárů obávané protiteroristické policie.

Proč se o kancléře policisté zajímali?

Před časem záhadným způsobem vyhořel kancléřův srub, spíš však sroubek, kde kromě zbytných konzerv, lahví s nápoji a tranzistoráku, měl i svoji obdivovanou legální sbírku zbraní. Aby také neměl, tento vyhlášený lovec nejen okresního revíru, ale mediálně proslulý skvělou muškou zejména z lánské obory.

Co ale čert nechtěl?

Vyšetřovatelé prokázali, že šlo o žhářství, kdy pachatel žádné astopy nezanechal. S tím se policisté spokojili. Jakoby nevěděli, že právě tak se chovají profesionálně školení záškodníci.

Kdyby se agenti jakékoli tajné služby chtěli pod rouškou samovznícení zbavit kancléře, pokud by náhodou ve srubu spal, stopy by jistě pečlivě zahladili. Tuto vyšetřovací linku však kriminalisté zcela opomenuli a naopak poškozený se stal předmětem jejich zájmu.

Když přepočítávali sbírku, která v žáru neshořela, tak jedna zbraň kupodivu přebývala. Nikoli pečlivě evidovaná stará bambitka z Lemberku nebo Rumcajsova pistole s vyrytými iniciálami loupežníka. Byl tam navíc naprosto anonymní samopal kalašnikov.

Okamžitě se vyrojily otázky:

A) k jakému účelu kancléř samopal měl?

B) Od koho zbraň získal?

C) Nebyl snad členem nějaké podvratné skupiny, jež chtěla změnit poměry v zemi?

Pozice na Hradě by pro kancléře - záškodníka znamenala jedinečné krytí.

Když se kolem něj začal čím dál víc svírat kruh podezření, měl se kancléř prý s prosbou o pomoc obrátit na prezidenta. Dušoval se, že zlé úmysly neměl, samopal zapomněl do sbírky zaevidovat, jelikož je prý nefunkční. Proto by s ním žádný teroristický akt provést nemohl.

Prezident měl slíbit, že se na věc podívá. Ale volat Rakušana, aby policie spis skartovala, nechtěl, nesnáší ho. Osobně však sepíše abolici, nechá jí Blažkem podepsat, a bude vymalováno.

Jenomže Blažek nepodepsal. Proč také, když prezident končil, a byl už mu na nic.

Exkancléř se nesmyslnému vyšetřování nevyhnul. Jakoby nestačilo, že má už „na hrbu“ ztrátu 300 lahví pálenky v lánském zámku, skartaci tajné zprávy o zdravotním stavu prezidenta, zneužívání hradního náklaďáku, podezřelou honitbu pro VIPotentáty, ale i zašantročené dotace vlastní firmě.

K tomu všemu ho teď ještě čeká hodnověrné vysvětlování, k čemu samopal měl sloužit, a především musí doložit, jak ke zbrani přišel. Navíc detektivové z protiteroristického komanda se s nikým nemažou jako cifršpióni z hospodářské kriminálky, kteří jsou nejistí v předpisech a výjimkách.

Jedna z vyšetřovacích verzí prý pracuje s předpokladem, že zbraň předal kancléři agent ruské tajné služby, spíš, než agent čínský nebo maďarský, jestliže se jedná o sovětskou zbraň.

Exkancléř tuto možnost zásadně popírá. V posledních dnech přišel s vysvětlením, že samopal „zdědil.“ Dokonce specifikoval, že šlo o rodinného příslušníka ze starší doby. Samopal je prý po dědečkovi.

Při nočním výslechu exkancléř uvedl doslova, že zbraň je po praotci, což doložil údajně autentickým dobovým obrázek.



Uvěří Policie takovému vetchému důkazu? Vždyť s Praotcem se dají dělat různé divy. Stačí zapojit neumělou inteligenci, a je to.








Kdepak, policie nenaletí.

Exkancléř má ovšem smůlu, že není Američan. Kdyby v USA u něj objevili nehlášený samopal, mohl by se nadít třeba až dvacetiletého pobytu s plnou penzí i s ubytováním na Kubě, v proslulé destinaci Guantánamo.