Do poklidu svátečního večera v pondělí nečekaně „řízla“ veřejnoprávní televize, když z ničeho nic, jakoby byla komerční stanicí a nikoli serózním státotvorným médiem, přišla s výbušnou zprávou na pomezí dezinformace.

To pomezí je nutné zmínit proto, že co bylo řečeno, pravda sice je, ale dokonáno ještě nebylo nic.

Hrubě to lze přirovnat ke zprávě o úvahách jánošíkovců, že je nejvyšší čas naplnit prázdnou pokladnici, pokud se ovšem dohodnou koho obrat, a o kolik, aby to bylo ještě sociálně únosné a přitom nešlo o pár drobných.

A jak to bylo v televizi skutečně? Hned po znělce Událostí moderátor oznámil:

Velká reforma DPH. Namísto tří sazeb plánuje koalice jenom dvě.
Chce změnit i seznam zboží a služeb s nižší daní.


A pak už to začalo:

Ministr financí Zb. Stanjura připravil největší reformu DPH za posledních 8 let. Vládním stranám rozeslal návrh, ve kterém plánuje mít místo dnešních 3 sazeb ve výši 10, 15 a 21% jen dvě.

Základní ve stejné výši, tedy 21% a jednu sníženou čtrnáctiprocentní.

Česká televize také zjistila, že ministr zároveň navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší, desetiprocentní sazby do té nejvyšší 21procentní.

Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce.



Události pak delší čas pokračovaly krátkými reportážemi z provozoven, které po přesunu sužeb do vyšší sazby by ceny pro zákazníky samozřejmě zvedly, a slovo dostal i ministr pro zdůvodnění. Uvedl jako příklad pivo:

„U piva je to jednoduché, pivo je alkohol. Tam žádný důvod pro to, aby alkohol byl ve snížené sazbě já osobně nevidím. Všechny ostatní jsou k debatě.“

Ministr onou debatou zjevně mínil dohadování s kolegy z pětikoalice.

Vzápětí se totiž ukázalo, že jenom ODS prosazuje vehementně Fialův tah, kdy prostřednictvím „Stanjurova seznamu“ chce v příštím roce upravením sazeb DPH získat dvacet miliard z kýžených sedmdesáti, o něž by se měl podle mnohokrát vyhlašovaného závazku snížit schodek státního rozpočtu.

Další spíše „drobné“ k těm dvaceti by mohly připlout třeba osekáním pošty, finančních úřadů, propuštěním učitelů zpěvu a kreslení. I na tělocvikáře by mohlo dojít.

Partneři z koalice jsou poměrně vlažní - například lidovci vystrkují sociální růžky. Jurečka už zase mluví o tom, že přes něco "vlak nejde". Přitom už jel přes leccos.

Bude to debata jisté napínavá a plná vzruchů. I proto, že proběhne ve zjitřené atmosféře. Řečeno natvrdo: pod tlakem lidových mas. Značná část veřejnosti „uniklé“ návrhy zásadně odmítá.

A zatímco na společnou debatu v nějakém malostranském paláci o tom, kam až ve zdražování může zajít, aby ji to nesmetlo, se Pětikoalice teprve chystá, za okny už bouřlivě probíhá celospolečenská diskuse.

V minulém režimu se tak říkalo předstírané podpoře stranickým opatřením. Tady o podpoře nemůže být řeč.

Co nám to Česká televize udělala? Takhle se utrhnout.

A to chce nynější ředitel kandidovat znovu? Vždyť připustil, aby o změnách, na kterých ve voleném vedení státu ještě plná shoda není, se "díky" vybočené televizi už naplno mluvilo a katastroficky spekulovalo mezi lidmi, které ovšem nikdo nevolil?

Je proto na místě položit si otázku, zda v televizi nezapočal nebezpečný obrodný proces tzv. svobody informací bez hranic, anebo ještě něco horšího - jestli médium není pod vlivem nesprávných sil