Když aktuálně, po pouhých deseti letech po neohlášené návštěvě URNY ve Strakovce došlo k nepravomocným rozsudkům v kabelkové cause, soudkyně příkladné tempo všech předchozích jednání vysloveně vyzdvihla.

Tak to má být. Nic se nemá uspěchat, ale ani vléct déle než jednu generaci.


Spokojeny jsou jistě také persony, které před desetiletím nevídanou spec. pol. (míněno: policejní, nikoli politickou!) op. spustily. I když v prvních hodinách lehce propadli frustraci.


Vynaložené úsilí, hnané neovladatelnou zlatou horečkou, se jim nezdálo být adekvátně „vycihlováno.“



-JÁ BYCH DO TOHO KOP, RUBY!

- SNAD RÓBY, NE? JSEM PŘECE RÓBERT.

-TAK TEDY RÓBY, DVĚ BÍDNÉ PYRAMÍDKY A PŘITOM JSME NASADILI 600 POLDŮ. TO JE NA ZASTŘELENÍ, NE?

-NĚKŇOUREJ, IVOŠI. JEŠTĚ VYREJŽUJEME SNĚMOVNU, SENÁT I HRAD. A NEZAPOMEŇ NA SÍŤOVKY.

-SNAD NA KABELKY..

Kdyby byl prezident Pavel stejný štramák jako kdysi Klaus (ale i Zeman v jedné z caus paní Nečasové II), udělil by nepravomocně odsouzeným milost. Kvůli nedůstojné vleklosti.

Chudák expremiér. Za prvních deset let soudního projednávání, kdy se kvůli manifestování neviny odmítá holit, anebo jen kvartál od kvartálu, vous mu ještě nenarostl příliš, ani do délky pavlovské či leninské.

Ovšem za dalších dvacet let odvolacích řízení by mohl předčít Jana Nerudu či Karla Marxe. O Dědu Vševědu nemluvě.