Nejvyšší skóre v ryze dobrovolné inovaci ministrů mají prozatím stanaři. Dvakrát obměnili hlavu školství, jedenkrát minstra pro Evropu.

Po dřívější lidovecké změně na „životním prostředí“ teď čeká na nového šéfa i zemědělství.

Po volbách o poznání lépe vybírali ministry topkaři a ODS.

Drobné přešlapy ministra Blažka v resortu spravedlnosti, kdy chce být od státních zástupců informován nad rámec pravidel, nestojí premiérovi u tak kvalitního ministra ani za pozdvižení obočí.

Umanutost ministra Stanjury prosadit ozdravný balíčínek stůj, co stůj všem i navzdory, vnímá předseda vlády jako nejsprávnější postoj. Proto jen pouhé pomyšlení na výměnu pana inženýra za vlídnější tvář, by byla zrada. Na voličích, minimálně na zbytku z nich.

Před časem odejitý ministr školství se proslavil už první den po nástupu do funkce, když zcela vážně chtěl prosadit nejradikálnější změnu od dob císařovny Marie Terezie. Vyučovat až od deváté hodiny. Už tehdy se jeho křeslo zakymácelo.

Kymácení je naopak zcela neznámým úkazem v kariéře profesora Válka. Přestože se stále dokola dušuje, že chybějící léky budou už na jaře, v létě, na podzim, v zimě, až naprší a uschne atd., tak nejsou. Ale proč by to měl profesor odskákat, když na vině je globalizace, válka - možná i ta druhá světová - a jistě i Babiš.

Ministr Nekula se musí poroučet také proto, že se snažil být spíš ministrem konzumentů produktů - k zemědělcům se choval místy i drze, když jim vyčetl, že nevědí, co by vlastně chtěli.

Pletl se usilovně do rezortu obchodu, když se šťoural v maržích na potraviny, A vůbec se choval jako nějaký nejvyšší inspektor Komisí, které prověřují co, a za kolik nám řetězce předkládají ke „zbaštění.“

Zdá se však, že zcela hlavním důvodem jeho odchodu je snaha předsedy Jurečky, aby resort vedla silná politická postava, která se nebude bát odporovat ministru financí, pokud by chtěl rozpočet zemědělství nemilosrdně skrouhnout.

Na, s odpuštěním, nějakého Nekulu by asertivní Stanjura kašlal, ale s pravou rukou Jurečky nezamete. Aspoň ne tak důkladně.

Při nominaci Výborného bylo slyšet nemálo námitek, že nebude odborně zdatný, neboť je profesí učitel.

Ale chyba lávky! Učitelé přece znají trochu všechno, a něco znají víc.
A nezapomeňme, že jsou zvyklí běžně suplovat. Učitel dějepisu s přehledem „vystřihne“ býložravce, anebo učitelka zpěvu pomaluje tabuli chemickými vzorci.

Nehledě na to, že Marek Výborný se utajeně už nějaký čas odborně připravuje v lidoveckém školícím středisku, kde si na seminářích předních kapacit osvojuje nejnovější zemědělské poznatky. Například prý už zvládl jako když bičem mrská zemědělskou „bibli“ : JZD v kostce.

Jako žák je mezi učiteli oblíben. Mnozí jej proto oslovují zdrobněle. Ne: Marku, ale: Marečku. Zejména, když jako úslužný frekventant je požádán, aby z kabinetu přinesl učební pomůcku, což se děje právě teď…