Časy se strašně mění
Měl pravdu nositel Nobelovy ceny za literaturu Bob Dylan, když ve své slavné písni o proměnách v toku času zpíval:"…jednou jsi ztracen, zítra ti patří svět. Každý ví - časy se mění."
Bylo by také možné citovat slova jiné písničky, a sice Mistrovo: „..čas letí jako bláznivý.“
Anebo připomenout poněkud méně romantické Matuškovo: „To všechno vodnéés, čas.“
I Pilarové:“(že kočka není pes) že včera není dnes, to každý ví…“ by jaksi sedělo k tématu.
Časy se opravdu mění, a nejen ony. I my v nich. Kdo se například narodil (už) před pětašedesáti lety, musel by být leda tak bývalou První dámou, aby bez kosmetického zákroku jako ona, měl pleť hladkou, jako když byl ještě v povijanu.
Ale protože v drtivé většině my dříve narození žijeme normální životy, vrásky máme, a také dost pamatujeme. Na rozdíl od těch, co nepamatují ani poslední dekády dávného dvacátého století. Pro ně je těžko představitelné, s jakými věcmi se lidé v české zemi tenkrát potýkali.
No vyprávějte vnukům, že na škodovku embéčko v šedesátých letech (1960, nikoli 1860, jak by se jim mohlo zdát) bylo zapotřebí dva a půl roku šetřit celý jeden měsíční plat (průměrný), a vyžít z gáže manželky a podpory rodičů, a k tomu ještě získat „poukaz“ na možnost koupě.
Dneska šťastné generaci stačí (nejíst, nepít, bydlet zadarmo..) šetřit něco málo přes rok, a mají vůz i bez poukazu.
Pravda, na dva a půl roku spoření se za pár let také dostanou, ale zato se budou projíždět v miliónovém autě na elektriku a nebudou si ničit plíce zplodinami jako generace méně šťastné, bez výdobytků GD.
Některé nešvary tehdy volaly do nebe, a tak i humoristé přišli v mezích zákona s veselou kritikou.
Například v satirickém týdeníku DIKOBRAZ, kdy si vzali na paškál žalostný stav komunikací – a přitom, jak malinko osobních aut v té době jezdilo!
Dnešní ministr Kupka by se musel snad pře-dmout pýchou nad tím, že právě jeho resort je dokladem toho, že časy se změniy. Strašně. Od roku osmapadesát. (1958)
Stejně tak by mohl být právem hrdý ministr vnitra, zodpovědný za státní správu a za mnoho dalších záležitostí. Optimalizuje a redukuje. Pradávnou minulostí je stav přeúřadování z éry socialismu, vysmívaný kdysi Dikobrazem.
„The order is rapidly fading.And the first one now will later be last.For the times they are a-changin' - zdroj: Pixabay.com
Anebo připomenout poněkud méně romantické Matuškovo: „To všechno vodnéés, čas.“
I Pilarové:“(že kočka není pes) že včera není dnes, to každý ví…“ by jaksi sedělo k tématu.
Časy se opravdu mění, a nejen ony. I my v nich. Kdo se například narodil (už) před pětašedesáti lety, musel by být leda tak bývalou První dámou, aby bez kosmetického zákroku jako ona, měl pleť hladkou, jako když byl ještě v povijanu.
Ale protože v drtivé většině my dříve narození žijeme normální životy, vrásky máme, a také dost pamatujeme. Na rozdíl od těch, co nepamatují ani poslední dekády dávného dvacátého století. Pro ně je těžko představitelné, s jakými věcmi se lidé v české zemi tenkrát potýkali.
No vyprávějte vnukům, že na škodovku embéčko v šedesátých letech (1960, nikoli 1860, jak by se jim mohlo zdát) bylo zapotřebí dva a půl roku šetřit celý jeden měsíční plat (průměrný), a vyžít z gáže manželky a podpory rodičů, a k tomu ještě získat „poukaz“ na možnost koupě.
Dneska šťastné generaci stačí (nejíst, nepít, bydlet zadarmo..) šetřit něco málo přes rok, a mají vůz i bez poukazu.
Pravda, na dva a půl roku spoření se za pár let také dostanou, ale zato se budou projíždět v miliónovém autě na elektriku a nebudou si ničit plíce zplodinami jako generace méně šťastné, bez výdobytků GD.
Některé nešvary tehdy volaly do nebe, a tak i humoristé přišli v mezích zákona s veselou kritikou.
Například v satirickém týdeníku DIKOBRAZ, kdy si vzali na paškál žalostný stav komunikací – a přitom, jak malinko osobních aut v té době jezdilo!
Dnešní ministr Kupka by se musel snad pře-dmout pýchou nad tím, že právě jeho resort je dokladem toho, že časy se změniy. Strašně. Od roku osmapadesát. (1958)
archiv DIKOBRAZ 1958
Stejně tak by mohl být právem hrdý ministr vnitra, zodpovědný za státní správu a za mnoho dalších záležitostí. Optimalizuje a redukuje. Pradávnou minulostí je stav přeúřadování z éry socialismu, vysmívaný kdysi Dikobrazem.
DIKOBRAZ 1958