Na rozdíl od Jana Husa, který v Kostnici celé měsíce odolával tlaku, aby odvolal drtivou kritiku církve, tak Petr Pavel po čtyřiadvaceti hodinách trucování, že nepodepíše, novelu o důchodech podepsal. Zkrátka to "položil."



Koalice a opozice byly po čtvrtku zmateny i pobouřeny počínáním prezidenta, jenž si doslova dovolil udělat, co chtěl, aniž by svůj ne - podpis předem konzultoval s premiérem nebo s předsedy komor.

Zdál se to být varovný signál s prognózou možné progrese podobného přístupu, který by mohl vyústit i v Pavlovo odmítnutí klíčového úsilí vlády, jehož zhmotněním je právě sněmovnou projednávaný konsolidační balík.

Hrozí, že by i do něj, přespříliš emancipovaný prezident „hodil vidle?“

Vynořily se názory, jestli by nebylo užitečné v zájmu ekonomické bezpečnosti, aby se prezident preventivně podrobil vyšetření v ÚVN? Ta má velké zkušenosti s diagnostikováním a léčbou všech dosavadních hlav ČR a mohla by předsedu senátu objektivně informovat o tom, zda existují či neexistují překážky, jež by bránily pacientovi Pavlovi k uspokojivému výkonu funkce, a zda jde o stav dočasný, anebo už trvalý.


Prezident se však cítil plně zdráv, což u některých diagnóz duševního stavu bývá, a ve svém počínání se dokonce zaštiil poměrně známou zemanovskou tézí.

Tu ovšem jeho předchůdce – jako člověk neidiotivní – převzal od vizionářského prezidenta Havla. Ten před více než dvaceti lety varoval před nebezpečným vrůstáním robotiky a automatizace do jednání politiků.

Nešlo však v tomto případě o nemístné švejkování? Vždyť se zachoval stejně, jako kdyby prezidentem byl pacifista Babiš!

Termín podpisu Petr Pavel záměrně "prošvihl", čímž se aspoň na jediný den vymanil z područí řídících humanoidních patronů. Pohrál si s vládou, posunul platnost novely o měsíc, trošičku naboural předlužený rozpočet.

Dobrá práce do začátku, Pávek- kvitují jisté kruhy a kroužky. Vytrvat!