Mohli jsme se dozvědět, že z Hradčanského náměstí zmizela socha prezidenta Masaryka. Že by nová totalita zúčtovala už i s ním, když předtím zakázala expremiérovi svobodně tisknout?



Ale ne, v depozitáři jako Koněv prezident Masaryk neskončil, ani „jeho“ ulice se nebudou přejmenovávat.

Je to prostinké-socha na vysokém piedestalu bořila iluzi prostředí někde v Paříži, kde se odehrává historický film, přičemž pronájem náměstí k natáčení vyjde v Praze levněji než ve Francii. A tak stačilo jen prezidenta překrýt jiným objektem.

U nás se mu říká mušle nebo močítko, u nich vznešeněji pisoár.

Podle zdrojů blízkých filmovým producentům prý to není poprvé, co zahraniční filmaři při natáčení v českých lokacích při úpravách exteriérů zakrývají naše modly.

Nejenom tatíček Masaryk neštymoval do prostředí, které mělo představovat Paříž. Údajně i „podtatíček“ Havel překážel zase našim filmařům, když natáčeli o sladkém životě komunistických papalášů, kteří nežili v panelácích, ale v přepychových domech.





Jiným filmařům se prý před deseti lety nehodil Miloš Zeman pro exteriéry propagačního filmu do zahraničí, který ukazoval krásy a pozoruhodnosti metropole.

Ani jedno kritérium artefakt nesplňoval. Snad, kdyby film pojednával o pražských podivnostech. Se zakrýváním nebyl problém, prezident byl totiž přenosný a putovní.





Ve stádiu příprav má být lichtnštejnsko-německá koprodukce filmu z počátku dvacátého století situovaná do Berlína. Díky skvělým pobídkám našeho kulturního ministerstva se bude natáčet v Česku. Ostatně starý Berlín skončil jako ruina v pětačtyřicátém.

Filmaři údajně lokace už vybrali, a teď pracují na scéno grafice. Například chtějí drobně upravit jistý objekt, který by měl představovat blázinec, přesněji Městský ústav pro duševně choré, doslova pro šílence.



Vstupní vrata do „blázince“ budou opatřena tabulkou s názvem ústavu a do oken dají plastové vyjímatelné mříže.



Jen pro zajímavost, oním vybraným objektem je Poslanecká sněmovna PČR.

Rovněž se proslechlo z blízkosti předsedkyně Pekarové, že vydávání dolní komory za blátinec – byť nepřímo a v tragikomedii – není ani za slušný poplatek důstojné a může vyvolat nežádoucí reakce. Není totiž vyloučeno, že film by se mohl promítat i v kinech u nás, nebo vysílat v televizi.