V sobotu měli přední politici napilno. Nejenom večer diváckou účastí při hradním vyznamenávání, ale také poté, vyčerpávajícím náporem na chuťové buňky.

Kdysi se o takových kulinářským tečkách – recepcích - za politickými akty posměšně říkalo, že lid jimi prostřednictvím úst svých zástupců ochutnává plody své práce. Ale dnes tomu tak pochopitelně není.

Už přes den politici pronášeli slavnostní projevy. Nejenom poněkud osamělý profesor Klaus před Obecním domem, jakoby byl v Hyde parku, ale i předseda vlády promluvil na jednom setkání.



Ne místě měl být pořízený fotosnímek poskytnutý anonymním zdrojem, za nímž se ovšem může skrývat i umělá inteligence. Neboť údajný premiérův citát příliš věrohodně nevypadá.

K výročí první republiky by nebylo od věci připomenout si obrázek starý jedenatřicet let.

V létě roku 1992 se Václav Klaus a Vladimir Mečiar pasovali do rolí Otců Bořitelů československého státu, a naplánovali jeho destrukci na první leden 1993.

Letos jsme tedy poněkud masochisticky slavili už třicátiny našeho zmenšení.

K obrázku pánů Bořitelů slušelo přimalovat Otce Zakladatele, jak je z toho „na hlavu.“



Inu, kdo to má, hned tři tatínky? Respektive jednoho tatíčka a dva funebráky.

Bezmála milión televizních diváků dalo přednost Slavnostnímu večeru před například Benem Hurem na dvojce či před Zákony vlka na Primě, čímž Hrad se stal ve sledovanosti naprostou jedničkou a chyběl pouhý půl milión, aby dosáhl na StarDance přesně před týdnem.

Lidé jsou zvědaví. Když přišli o tradiční tanečky přesunuté ne neděli, zajímalo je zejména, co si vzaly politické špičky a jejich partneři na sebe. Pokud ovšem manželky či manželé dostali do sálu pozvánky.

Paní Klausová ano, pan Pekar Adam rovněž, paní Paroubková ne.Paní Fialovou premiér sice „vyměnil“ na židli po svém boku za paní Havlovou, ale lze předpokládat, že choť předsedy vlády seděla někde poblíž.

Právě takové detaily koncesionáře zaujaly.

-Řeknu ti, Bédo, že jsme dneska večer na tom z poloviny líp, než Babišovi.

- Líp? A z poloviny? Jak tě to napadlo, Liduš?

-Ale jen si to přeber. Zatímco paní Babišová jistě kouká na bednu jako my, protože pozvánku do sálu nedostala, tak chudák Babiš, na rozdíl od tebe, tam sedí, ale na televizi se dívat nemůže.

-Ale může. Copak sis nevšimla , že v sále mají velké obrazovky, protože jinak by z posledních řad vypadal Pavel při řečnění moc prťavě.

A to Liduš ani nezaznamenala, že prezident se vklínil svým projevem do jedné řady mezi takové rétorické velikány jako je Biden, Bush, Macron a jiní, kteří projevy čtou ze zařízení připomínající stojánek s notami.

S odstupem pár metrů a ve správném záběru to vypadá, jakoby vázaná slova politici říkali „ z hlavy“ a ještě se přitom zvolna otáčejí tu doprava, tu doleva.

Takový Putin nic z hlavy nesype. Má „bumágu“. Že by nedostupnost západního zařízení kvůli sankcím?