Na odchod Karla Schwarzenberga reagovala s různou mírou emocionálního zabarvení v médiích i na sítích většina dnešních vrcholných politiků. A také ti, kteří na politické scéně už nepůsobí, ale léta svérázného kolegu znali.


Byla ta slova míněna upřímně od všech z nich?

Například Miloš Zeman napsal mimo jiné:

„Vážil jsem si Karla Schwarzenberga jako svého soupeře v prezidentské volbě…“

Člověk si při tom čtení může vzpomenout na idylicky vyhlížející fotografii dvou „starých pánů“ na vozíčcích, kteří si s milými výrazy ve tvářích cosi povídají. Bylo to setkání Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga z poměrné nedávné doby.

Nikdo by z atmosféry obrázku neusoudil, že právě oni před deseti lety sváděli mezi sebou skutečně lítý verbální boj. Nikoli o místo na slunci, ale o pražský Hrad. Zejména v jedné otázce, v Benešových dekretech, došlo i k podpásovkám a nakonec ke KO.

Tehdy vůbec nic ani nenaznačovalo, že později zvolený prezident si v průběhu kampaně svého soupeře snad váží – jak napsal teď. Jak to tedy bylo? (ZDE)



To Václav Klaus zásadní rozpory s K. Schwarzebergem zmínil. Bylo by zajímavé vědět, zda přece jenom už knížeti prominul nepříjemná slova na svoji adresu

(„Václav Klaus a Miloš Zeman tvoří jednu mocenskou skupinu, která spolu drží léta pohromadě“) a na výroky, jež před deseti lety považoval za neodpustitelné.

Spíše ano, odpustil, jinak by přece teď nemluvil o korektních vztazích, dokonce velmi korektních.

„Navzdory tomu, že jsme řadu věcí viděli diametrálně odlišně, měli jsme spolu velmi korektní vztahy.“

Tak si to přeberte.