Hippokrates a MUDr. P
Mladým lékařům „nevoněla“ možnost vydělat si nadstandardní peníz díky legálním 832 hodinám přesčasů. Akceptují jen polovinu z toho, a požadují vyšší mzdu.
Když jim stát nevyhoví, pak od prvního prosince to odnesou pacienti v delších čekacích lhůtách, vyjma těch, kteří jsou v ohrožení života.
Odmítnout těžce nemocného si netroufne ani mladý lékař, ačkoli dnes už medici Hippokratovu přísahu – obecný kodex starý už více než dva a půl tisíc let – skládat nemusejí.
Přesto se očekává, že se jím budou řídit. Že se k pacientovi prostě neotočí zády.
Přesčasová „rebelie“ třeba u železniřářů by byla také citelná, jestliže by otrocky dodržovali počet odježděných hodin a odmítali přesčasy, nebo u řidičů kamionů rovněž. Takové stávkování bychom vnímali jako otravné, avšak normální.
Zato u lékařů považujeme odpor k přesčasům za nenormální, protože na ně uplatňujeme jiný metr, etický. A nevyspalý a podrážděný dokor je přece pořád lepší než lékař žádný.
Cožpak se mnohahodinové čekání na vlak dá vůbec srovnat s ještě delším, než obvykle, čekáním před ordinací?:
Proto organizátor akce „Ani minutu nad 416 hodin, ani ránu bez zvýšení platů“ si chtěl postoj českých lékařů nechat posvětit od autora Přísahy, Hippokrata.
Zřejmě díky Muskově stroji času se přemístil do roku -380 bleskově. A dokonce jej automatická navigace dovedla přímo k Hippokratovi. Ten byl požadavkem MUDr. P konsternován.
-Doktore P., víte vy vůbec, co po mně, po mé tisíciletí platné přísaze lékaře chcete?
-Jistě, pane kolego. Abyste ji upravil, a sice takto, vepsal jsem vám to do textu:
Jak doktor u starověké medicínské špičky pochodil, to se neví. Ještě má v záloze jiného učence, soudobého, dokonce profesora, tak uvidíme.
- - -- - - - -
A vidíme: Doktoři zvítězili!
O tom si Středula se svou hrou na stávku může leda nechat zdát. Doktorům stačilo, aby víceméně vyděračsky pohrozili, že s ochromením nemocnic to myslí vážně, a premiér, Válek neVálek, trochu jako když prezident Beneš pod tlakem pochodujících milicionářů přijal všechny Gottwaldovy návrhy na výměnu "zrádných mimistrů", se teď zachoval podobně a na všechny návrhy doktorům kývl.
Ti protest zatím odložili, a čekají, až všechno bude černé na bílám. Ale ono jistě bude. Pokud ne, pacienti a jejich rodiny vládě vyškrábou oči. Přitom už teď ministři včele s premiérem pořádně nevidí realitu.
A pak, že mladí nejsou šikovní.
Když jim stát nevyhoví, pak od prvního prosince to odnesou pacienti v delších čekacích lhůtách, vyjma těch, kteří jsou v ohrožení života.
Odmítnout těžce nemocného si netroufne ani mladý lékař, ačkoli dnes už medici Hippokratovu přísahu – obecný kodex starý už více než dva a půl tisíc let – skládat nemusejí.
Přesto se očekává, že se jím budou řídit. Že se k pacientovi prostě neotočí zády.
Přesčasová „rebelie“ třeba u železniřářů by byla také citelná, jestliže by otrocky dodržovali počet odježděných hodin a odmítali přesčasy, nebo u řidičů kamionů rovněž. Takové stávkování bychom vnímali jako otravné, avšak normální.
Zato u lékařů považujeme odpor k přesčasům za nenormální, protože na ně uplatňujeme jiný metr, etický. A nevyspalý a podrážděný dokor je přece pořád lepší než lékař žádný.
Cožpak se mnohahodinové čekání na vlak dá vůbec srovnat s ještě delším, než obvykle, čekáním před ordinací?:
Proto organizátor akce „Ani minutu nad 416 hodin, ani ránu bez zvýšení platů“ si chtěl postoj českých lékařů nechat posvětit od autora Přísahy, Hippokrata.
Zřejmě díky Muskově stroji času se přemístil do roku -380 bleskově. A dokonce jej automatická navigace dovedla přímo k Hippokratovi. Ten byl požadavkem MUDr. P konsternován.
koláž : -dv
-Doktore P., víte vy vůbec, co po mně, po mé tisíciletí platné přísaze lékaře chcete?
-Jistě, pane kolego. Abyste ji upravil, a sice takto, vepsal jsem vám to do textu:
-dv
Jak doktor u starověké medicínské špičky pochodil, to se neví. Ještě má v záloze jiného učence, soudobého, dokonce profesora, tak uvidíme.
- - -- - - - -
A vidíme: Doktoři zvítězili!
O tom si Středula se svou hrou na stávku může leda nechat zdát. Doktorům stačilo, aby víceméně vyděračsky pohrozili, že s ochromením nemocnic to myslí vážně, a premiér, Válek neVálek, trochu jako když prezident Beneš pod tlakem pochodujících milicionářů přijal všechny Gottwaldovy návrhy na výměnu "zrádných mimistrů", se teď zachoval podobně a na všechny návrhy doktorům kývl.
Ti protest zatím odložili, a čekají, až všechno bude černé na bílám. Ale ono jistě bude. Pokud ne, pacienti a jejich rodiny vládě vyškrábou oči. Přitom už teď ministři včele s premiérem pořádně nevidí realitu.
A pak, že mladí nejsou šikovní.