Premiér se pokusil o husarský kousek, když mladé doktory chtěl obloudit přihozením virtuálních miliard, aby si rozmysleli pohrávat si s pacouši.

Lékaři se však nenechali jen tak opít rohlíkem, a zcela cuknou, až jim milióny vysází na dřevo.

Navenek to jednu chvíli vypadalo až idylicky, že vše je dohodnutá, ale není. Je dohoda jen na tom, že se chtějí dohodnout, ovšem slib peněz musí být černě na bílém.

Volič ODS se musel s ústy otevřenými dmout pýchou, jakého to mají premiéra, který za pouhé jediné sezení s doktory svedl to, co po několika vyjednáváních nedokázal domluvit ministr z koaliční partaje, dokonce její místopředseda.

Ministr Válek měl ústa jistě rovněž otevřená. Jen zíral na to, s jakým klidem premiér (ve slibech) šel s finanční nabídkou nahoru, nad rámec, jenž nepřekročitelně stanovil jemu. Rozkaz zněl jasně-ani o korunu nad limit, vydírat se nedáme, Vlasto.

A ještě musel premiérovi v televizi poděkovat a v trapné debatě hrát druhé housle, když první houslista, šéf vzbouřenců, si humoresku vychutnával.

Politik hroší kůži mít musí, ale nechat se obléct do telecí, a ještě za to děkovat, je už na pováženou. Hrát betla se slabým ministrem je snad i proti lidskosti.