Tak jak jsou obratně šířeny dezinformace a bez skrupulí odmítána jasná a nevyvratitelná fakta o kauze nevýhodného nákupu letadel CASA a roli bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, nelze než vyjádřit obavy, že bude i tento skandál nakonec zameten pod koberec. Vládní politici v čele s ministrem financí Kalouskem předvádějí jeden argumentační veletoč za druhým, aby se aféra ex-ministryně Parkanové, zastávající v současné době vysokou funkci místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, nepřidala k pestré škále vleklých vládních skandálů, „obchodem“ ProMoPro ministra obrany Vondry počínaje a kauzou bývalého ministra životního prostředí Drobila konče. Ostrá mediální ofenzíva, jež je z řad vládního tábora vedena, má evidentně jediný cíl, a to bagatelizovat tuto aféru v očích veřejnosti. Samotná kauza a její průběh však v sobě skrývají daleko více než jen otázku jedné nehorázně předražené zakázky za peníze daňových poplatníků, a to je třeba neustále připomínat.


Za prvé, pánové Nečas i Kalousek jaksi záměrně opomíjejí fakt, že poslanci tu nejsou od toho, aby rozhodovali o vině a nevině své kolegyně. Od toho jsou v každém právním státě na návrh orgánů činných v trestním řízení nezávislé soudy, kde má paní Parkanová, stejně jako kterýkoli jiný občan této země, možnost se řádně obhájit a - stále nepřestávám věřit - i očistit. Institut poslanecké imunity slouží ochraně zákonodárců před případným zastrašování a šikany ze strany represivních složek státu. Nicméně takovouto extrémní situaci si lze v našich demokratických podmínkách jen těžko představit. Premiér Nečas přesto v této souvislosti neváhá mluvit o „partě policejních plukovníků“, kteří si usurpují právo rozhodovat o osudu vlády. Opomineme-li závažnost tohoto výroku jako snahy zastrašování elitních policejních útvarů, pan premiér zřejmě i zapomíná, kdo je současný ministr vnitra a která vládní koalice že to vlastně jmenovala současného policejního prezidenta.

Za druhé, kauza CASA ve vší nahotě odhaluje rozsáhlou klientelistickou síť, která se po léta vlády pravice rozrůstala kolem ministerstva obrany a jeho zakázek. Stačí jen připomenout nadstandardně vřelé vztahy mezi ex-ministryní Parkanovou a současným ministrem financí Kalouskem. Oba začínali v KDU-ČSL a působili v různých funkcích na ministerstvu obrany – Parkanová jako ministryně a Kalousek jako náměstek. Nad celým propletencem podivných vztahů a vazeb se pak jako temný stín vznáší osoba Richarda Hávy, bývalého majitele zbrojařského koncernu Omnipol (svůj podíl ve firmě nedávno přepsal na své dva syny), který nákup letadel CASA zprostředkoval. Nikoho pak už snad nemůže překvapit, že mezi Kalouskem a Hávou podle řady dobře informovaných zdrojů existují až podezřele těsné přátelské vazby. Je už jen na zvážení každého, kam tyto osobní styky sahají.


Samozřejmě je pak třeba nespouštět z očí předmět celé kauzy, a to pořízené španělské transportní letouny samotné. Asi netřeba se obšírně rozepisovat o faktu, že letouny byly pořízeny navzdory kritice ze strany čelních představitelů armády, neboť pořizované stroje nesplňovaly armádní požadavky. Problém však spočívá nejen v nehorázně předraženém pořízení těchto španělských strojů, ale i v následném navýšení celkové hodnoty tendru o více než další miliardu za servisní služby poskytované společností Omnipol. Už jen z tohoto důvodu je jasné, že ministryně manažersky selhala a nese za skandál nezpochybnitelnou politickou odpovědnost. Bohužel, existují i podezření, že ministryně se mohla při nakládání se státním majetkem dopustit trestného činu. Je těžké uvěřit, že Parkanová, vzděláním a původní profesí právnička, by se takto závažného pochybení mohla dopustit. Avšak existující fakta a právní rozbory jasně rozporují tvrzení bývalé ministryně a jejích zastánců. Stačí jen připomenout vyjádření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který jednoznačně hovoří o tom, že tehdejší ministerstvo obrany pod vedením Parkanové se ocitlo v rozporu ze zákon, když nepožádalo o vytvoření nezávislého posudku, a dává tak orgánům v trestním řízení, požadujícím její vydání k trestnímu stíhání, za pravdu.

Parkanová má tak jedinou možnost, pokud nehodlá již předem vyvodit odpovídající politickou odpovědnost, a to řádně se hájit v případném soudním procesu tak jako každý jiný občan České republiky. Zároveň současná vláda v čele s premiérem, který před volbami na billboardech prohlašoval svou nulovou toleranci korupci, má šanci konečně dostát svým doposud bohužel vesměs pustým slibům o boji s korupcí a žádosti o vydání paní místopředsedkyně Parkanové vyhovět.