Falklandský rébus: je potřeba zchladit emoce
Falklandské ostrovy o sobě znovu daly vědět. Počátkem tohoto týdne zaplnily zprávy o místním referendu stránky světových novin. Obyvatelé Falkland se v hlasování rozhodli, že chtějí i nadále zůstat zámořským územím Velké Británie. To vyvolalo vlnu pobouření a odsouzení na straně argentinské vlády, která si ostrovy nárokuje. Jakkoli se může zdát, že vleklý spor mezi Británii a Argentinou o Falklandy se dá smrsknout na prosté teritoriální rozepře, zůstává celá situace mnohem komplikovanější. Ostrá prohlášení z úst argentinských představitelů nejen nepřispívají k řešení, ale i zcela zbytečně mohou rozdmýchávat napětí v regionu poznamenaného častou politickou nestabilitou.
V plebiscitu na počátku tohoto týdne se drtivá většina obyvatel Falklandských ostrovů vyslovila pro setrvání souostroví ve svazku s Velkou Británií. Navíc z celkového počtu 1650 oprávněných voličů k urnám dorazilo rekordních 92 procent. Před jednoznačným výsledkem hlasovaní lze tak jen těžko zavírat oči a tvrdit, že na něm nezáleží.
Falklandy byly objeveny evropskými mořeplavci v 16. století a posléze došlo k zakládání prvních osad. Podle archeologických nálezů byly ostrovy zřejmě neobydleny až do příchodu Evropanů. Od roku 1833 pak nepřetržitě vykonávala správu nad ostrovy Británie. Existuje zde proto silné historické a kulturní pouto místních obyvatel k jejich mateřské zemi.
Ve snaze rozplést příčiny sporu o Falkandy nesmí uniknout důležitý fakt, že to byla právě Argentina, kdo v 80. letech vyprovokoval vojenské střetnutí s Británií. Mnohem podstatnější jsou však motivy, které stály za rozhodnutím argentinských generálů do vojenského dobrodružství proti Británii jít. Vyhrocení sporů o Falklandské ostrovy se totiž stálo vítaným ventilem jak odvést pozornost Argentinců od vážných ekonomických a sociálních problémů v zemi. Dozvuky prohry na sebe nenechaly dlouho čekat a autoritářská vláda generálů se musela poroučet. Celý spor má tak značně populistický rozměr, který ztěžuje perspektivy možné dohody mezi Buenos Aires a Londýnem.
Je proto otázkou, komu může vyostření diplomatických sporů o Falklandy prospět? Křehká politická stabilita v Latinské Americe se často stává vítaným terčem pro různé populistické síly. Zároveň diplomatické přestřelky mohou jen těžko napomoci slibně se rozvíjejícím obchodním vztahům mezi Argentinou a Evropskou unií, které je nejenom jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů této jihoamerické země, ale též i nejvýznamnějším zahraničním investorem. Uklidnění vypjaté atmosféry by proto mělo být v prvořadém zájmu všech zúčastněných.
V plebiscitu na počátku tohoto týdne se drtivá většina obyvatel Falklandských ostrovů vyslovila pro setrvání souostroví ve svazku s Velkou Británií. Navíc z celkového počtu 1650 oprávněných voličů k urnám dorazilo rekordních 92 procent. Před jednoznačným výsledkem hlasovaní lze tak jen těžko zavírat oči a tvrdit, že na něm nezáleží.
Falklandy byly objeveny evropskými mořeplavci v 16. století a posléze došlo k zakládání prvních osad. Podle archeologických nálezů byly ostrovy zřejmě neobydleny až do příchodu Evropanů. Od roku 1833 pak nepřetržitě vykonávala správu nad ostrovy Británie. Existuje zde proto silné historické a kulturní pouto místních obyvatel k jejich mateřské zemi.
Ve snaze rozplést příčiny sporu o Falkandy nesmí uniknout důležitý fakt, že to byla právě Argentina, kdo v 80. letech vyprovokoval vojenské střetnutí s Británií. Mnohem podstatnější jsou však motivy, které stály za rozhodnutím argentinských generálů do vojenského dobrodružství proti Británii jít. Vyhrocení sporů o Falklandské ostrovy se totiž stálo vítaným ventilem jak odvést pozornost Argentinců od vážných ekonomických a sociálních problémů v zemi. Dozvuky prohry na sebe nenechaly dlouho čekat a autoritářská vláda generálů se musela poroučet. Celý spor má tak značně populistický rozměr, který ztěžuje perspektivy možné dohody mezi Buenos Aires a Londýnem.
Je proto otázkou, komu může vyostření diplomatických sporů o Falklandy prospět? Křehká politická stabilita v Latinské Americe se často stává vítaným terčem pro různé populistické síly. Zároveň diplomatické přestřelky mohou jen těžko napomoci slibně se rozvíjejícím obchodním vztahům mezi Argentinou a Evropskou unií, které je nejenom jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů této jihoamerické země, ale též i nejvýznamnějším zahraničním investorem. Uklidnění vypjaté atmosféry by proto mělo být v prvořadém zájmu všech zúčastněných.