Jarmila Kratochvílová, NYT a informované podezření.
Rozhovor pro New York Times.
„Dear Dr. Hnizdil:
I am Jere Longman, a longtime sports reporter for The New York Times who covers athletics and other international sports.
I am writing a story about the European Athletics council proposal to eliminate all world records in athletics set before 2005 because of suspicions of doping. As I am sure you know, there is much criticism of this proposal. Not all records set before 2005 were proved to have been doped and there is no guarantee that all records set after 2005 are free of doping.
I am hoping to travel to the Czech Republic soon to interview Jarmila Kratochvilova, who has the oldest athletic record.
I would like to speak with you by phone in the next few days about whether, from your research, there is any proof that Kratochvilova used banned substances or whether there is only suspicion.
I am interested in writing a compassionate story about the difficult political system under which she competed and how her record may be deleted even if there is no definite proof that she was doping.
Would you have a few minutes to talk today or this weekend, or on Monday?
I can provide a Czech translator on the phone, if that is what you prefer.
My email address is (xxxxxx) and my mobile is (xxxxxx) I would be happy to phone you if you forward a number and the best time to reach you.
Thanks for your help; I appreciate it. Best regards, Jere“, stálo v mailu, který mi přistál v poště 25. 5. 2017. Osobní setkání jsem z časových důvodů odmítl, nabídl odpovědět na otázky mailem. Asistentka redaktora Longmana, paní Hana de Goeij, mi je obratem poslala v češtině. Odpověděl jsem obratem.
Ve Vaší knize Doping, or the Backstage of Top-Level Sports odkrýváte státem sponzorovaný systém dopovaní v Československu. Kdy tento program začal a kdy skončil?
Systém státem organizovaného dopingu dosáhl vrcholu v letech 1985 – 1989, Ministerstvo zdravotnictví jeho realizací pověřilo Ústav národního zdraví pro vrcholový sport v Praze na Letné.
Kolik sportovců v něm bylo zapojeno, jakého věku a ve kterých sportech?
Do programu „specializované“ péče bylo zařazeno 144 sportovců. Byla ustavena zvláštní tajná komise pod vedením MUDr. P. Stejskala, složená z lékařů jednotlivých disciplín: MUDr. Bláhová – cyklistika, MUDr. Martinča – kanoistika, MUDr. Bartoš – atletika, MUDr. Holas – atletika, MUDr. Michl – vzpírání, další lékaři spolupracovali s komisí jako externisté.
Byly anabolické steroidy hlavni dopovací látkou?
Anabolické steroidy tehdy byly hlavním farmakologickým prostředkem dopingu. Sportovcům byly podávány z rukou zkušených lékařů, za neustálé kontroly, v minimálních účinných dávkách. Tedy relativně šetrně. Kromě účinku anabolického byl zkoumán jejich vliv na urychlení regenerace. Testovaly se i směsi vitaminů a různé výživové programy. Látky s podobným účinkem jako anabolika, avšak mimo rámec zakázaných prostředků.
Je možné, že někteří atleti nevěděli, co berou a bylo jim řečeno, že berou vitaminy?
Sportovci nemuseli být detailně informováni o charakteru podávaných látek. Navíc neměli potřebné vzdělání k tomu, aby tyto látky mohli kvalifikovaně posoudit.
Existuje nějaký důkaz, který jste našel Vy nebo jiní, o tom, že Jarmila Kratochvílová používala steroidy nebo jiné zakázané látky? Pokud ano, co užívala? Existuje záznam přesných dávek a data, kdy je brala?
Problematice dopingu jsem se řadu let věnoval, shromáždil mnoho materiálů, napsal knihu (Doping aneb zákulisí vrcholového sportu). Na žádný důkaz dopingu Jarmily. Kratochvílové jsem nenarazil. Ctím princip presumpce neviny. Jakékoliv podezírání, obviňování z dopingu, či zpochybňování výkonu Jarmily Kratochvílové odmítám.
Pokud takový důkaz neexistuje, máte informované podezření, že brala zakázané látky? Byla by mohla pokračovat v kariéře bez nich? Co si myslíte o jejím prohlášení, že brala pouze vitamin B12? Je možné, že tomu věří, nebo si to tak racionalizuje, aby mohla se sebou žít?
Termínu informované podezření nerozumím. Nápadně se podobá termínu alternativní fakta Donalda Trumpa. V těchto kategoriích odmítám uvažovat. Protože neexistuje důkaz o vině paní Kratochvílové, respektuji její vyjádření o tom, že užívala směsi vitamínů.
Je možné, že říká pravdu a skutečně nikdy nebrala zakázané látky? Nebo to je vysoce nepravděpodobné? Pokud věříte nebo máte důkaz, že brala zakázané látky, soucítíte s ní proto, že žila v systému, který vyžadoval, aby atleti dopovali nebo jim lhal o tom, co berou?
S Jarmilou Kratochvílovu v každém případě soucítím. Osobní život obětovala vrcholové atletice, dosáhla skvělých výsledků, nikdy nebyla z dopingu usvědčena. Navzdory tomu i po desítkách let čelí podezírání a obviňování. Bez ohledu na to, jak to tehdy s dopováním bylo, má můj obdiv. Jakékoliv otevírání minulosti, nebo dokonce úvahy o rušení starých rekordů, v situaci naprosté důkazní nouze, považuji za nepřijatelné.
Po pádu berlínské zdi se Česká republika nepustila do prošetřování dopingu s takovou vervou, jako třeba východní Německo. Proč ne? Našlo se méně lékařských záznamů? Byly obavy z právních doher či nechtěli zostudit respektované sportovce? Nechtěly úřady šetřit případ Kratochvílově právě pro to, že byla taková ikona? Byly její záznamy zničeny. Jak je na Jarmilu Kratochvílovou nahlíženo dnes? Je respektována? Zůstávají podezření?
V souvislosti s obviněním Dr. Zdeňka Poslušného z podílu na státem organizovaném dopingu, jsem byl v roce 1996 jmenován premiérem V. Klausem členem vyšetřovací komise Úřadu vlády ČR. Tato komise měla prostudovat i všechny dochované materiály. Ve skutečnosti komisi sestavil sám obviněný Dr. Poslušný, ze svých přátel. Na stole ležel svazek nějakých listin, když jsem do nich chtěl nahlédnout, bylo mi řečeno, že je to ztráta času. Výsledek byl předem známý: nevinen. Když jsem později po materiálech pátral, abych je použil pro svoji knihu, ukázalo se, že o jednání vyšetřovací komise neexistuje na Úřadu vlády ČR žádný záznam. Žádná komise nebyla, materiály zmizely. Státem organizovaný doping v ČR byl plně v režii vládnoucí komunistické moci a její výkonné složky STB. Tatáž STB měla po revoluci v roce 1989 v držení veškeré materiály. Její příslušníci obratem obsadili klíčové pozice v různých lustračních a vyšetřovacích komisích. V duchu hesla kdo ovládne minulost, ovládá přítomnost. Archivní složky začali STBáci operativně využívat ke kompromitování a manipulaci, k odvedení pozornosti od sebe samých, hlavních organizátorů dopingového programu. Z STBácké žumpy jsou dodnes účelově vytahována jména údajných agentů nebo údajných dopujících, veřejnost je zaměstnávána spekulacemi, zda ten který člověk donášel nebo bral. Informace uvolňované bývalými STBáky nelze považovat za věrohodný zdroj. Na jejich základě nelze vznášet obvinění vůči konkrétním osobám, včetně Jarmily. Kratochvílové. To ale nic nemění na skutečnosti, že ve vrcholovém sportu se dopovalo, dopuje a dopovat bude.
Podle studie Francouzského institutu pro biomedicínu a epidemiologii (IRMES) totiž bylo ve většině sportovních disciplín limitů lidských možností dosaženo. Další rekordy je možné lámat jen za cenu sebezničení nebo dopingu. Jedině díky nim ale plynou do vrcholového sportu peníze od sponzorů, sázkových agentur, za přenosová práva a z reklamy. Sport může být buď vrcholový anebo čistý. Nelze chtít obojí současně. Ve společnosti orientované na nekonečný růst výkonů a jejich vysoké finanční ocenění nemá problematika dopingu řešení. Taková společnost sama zaniká. Ve společnosti orientované na mravnost, spolupráci a zdraví naopak samovolně zaniká problém dopingu. MUDr. Jan Hnízdil, bývalý antidopingový komisař.
Po několika dnech jsem se paní redaktorky mailem otázal, zda NYT rozhovor využije, poprosil, aby poslala odkaz na finální text. Bezvýsledně. Mám informované podezření, že moje odpovědi nezapadly do předem připraveného scénáře dehonestace Jarmily Kratochvílové.
„Dear Dr. Hnizdil:
I am Jere Longman, a longtime sports reporter for The New York Times who covers athletics and other international sports.
I am writing a story about the European Athletics council proposal to eliminate all world records in athletics set before 2005 because of suspicions of doping. As I am sure you know, there is much criticism of this proposal. Not all records set before 2005 were proved to have been doped and there is no guarantee that all records set after 2005 are free of doping.
I am hoping to travel to the Czech Republic soon to interview Jarmila Kratochvilova, who has the oldest athletic record.
I would like to speak with you by phone in the next few days about whether, from your research, there is any proof that Kratochvilova used banned substances or whether there is only suspicion.
I am interested in writing a compassionate story about the difficult political system under which she competed and how her record may be deleted even if there is no definite proof that she was doping.
Would you have a few minutes to talk today or this weekend, or on Monday?
I can provide a Czech translator on the phone, if that is what you prefer.
My email address is (xxxxxx) and my mobile is (xxxxxx) I would be happy to phone you if you forward a number and the best time to reach you.
Thanks for your help; I appreciate it. Best regards, Jere“, stálo v mailu, který mi přistál v poště 25. 5. 2017. Osobní setkání jsem z časových důvodů odmítl, nabídl odpovědět na otázky mailem. Asistentka redaktora Longmana, paní Hana de Goeij, mi je obratem poslala v češtině. Odpověděl jsem obratem.
Ve Vaší knize Doping, or the Backstage of Top-Level Sports odkrýváte státem sponzorovaný systém dopovaní v Československu. Kdy tento program začal a kdy skončil?
Systém státem organizovaného dopingu dosáhl vrcholu v letech 1985 – 1989, Ministerstvo zdravotnictví jeho realizací pověřilo Ústav národního zdraví pro vrcholový sport v Praze na Letné.
Kolik sportovců v něm bylo zapojeno, jakého věku a ve kterých sportech?
Do programu „specializované“ péče bylo zařazeno 144 sportovců. Byla ustavena zvláštní tajná komise pod vedením MUDr. P. Stejskala, složená z lékařů jednotlivých disciplín: MUDr. Bláhová – cyklistika, MUDr. Martinča – kanoistika, MUDr. Bartoš – atletika, MUDr. Holas – atletika, MUDr. Michl – vzpírání, další lékaři spolupracovali s komisí jako externisté.
Byly anabolické steroidy hlavni dopovací látkou?
Anabolické steroidy tehdy byly hlavním farmakologickým prostředkem dopingu. Sportovcům byly podávány z rukou zkušených lékařů, za neustálé kontroly, v minimálních účinných dávkách. Tedy relativně šetrně. Kromě účinku anabolického byl zkoumán jejich vliv na urychlení regenerace. Testovaly se i směsi vitaminů a různé výživové programy. Látky s podobným účinkem jako anabolika, avšak mimo rámec zakázaných prostředků.
Je možné, že někteří atleti nevěděli, co berou a bylo jim řečeno, že berou vitaminy?
Sportovci nemuseli být detailně informováni o charakteru podávaných látek. Navíc neměli potřebné vzdělání k tomu, aby tyto látky mohli kvalifikovaně posoudit.
Existuje nějaký důkaz, který jste našel Vy nebo jiní, o tom, že Jarmila Kratochvílová používala steroidy nebo jiné zakázané látky? Pokud ano, co užívala? Existuje záznam přesných dávek a data, kdy je brala?
Problematice dopingu jsem se řadu let věnoval, shromáždil mnoho materiálů, napsal knihu (Doping aneb zákulisí vrcholového sportu). Na žádný důkaz dopingu Jarmily. Kratochvílové jsem nenarazil. Ctím princip presumpce neviny. Jakékoliv podezírání, obviňování z dopingu, či zpochybňování výkonu Jarmily Kratochvílové odmítám.
Pokud takový důkaz neexistuje, máte informované podezření, že brala zakázané látky? Byla by mohla pokračovat v kariéře bez nich? Co si myslíte o jejím prohlášení, že brala pouze vitamin B12? Je možné, že tomu věří, nebo si to tak racionalizuje, aby mohla se sebou žít?
Termínu informované podezření nerozumím. Nápadně se podobá termínu alternativní fakta Donalda Trumpa. V těchto kategoriích odmítám uvažovat. Protože neexistuje důkaz o vině paní Kratochvílové, respektuji její vyjádření o tom, že užívala směsi vitamínů.
Je možné, že říká pravdu a skutečně nikdy nebrala zakázané látky? Nebo to je vysoce nepravděpodobné? Pokud věříte nebo máte důkaz, že brala zakázané látky, soucítíte s ní proto, že žila v systému, který vyžadoval, aby atleti dopovali nebo jim lhal o tom, co berou?
S Jarmilou Kratochvílovu v každém případě soucítím. Osobní život obětovala vrcholové atletice, dosáhla skvělých výsledků, nikdy nebyla z dopingu usvědčena. Navzdory tomu i po desítkách let čelí podezírání a obviňování. Bez ohledu na to, jak to tehdy s dopováním bylo, má můj obdiv. Jakékoliv otevírání minulosti, nebo dokonce úvahy o rušení starých rekordů, v situaci naprosté důkazní nouze, považuji za nepřijatelné.
Po pádu berlínské zdi se Česká republika nepustila do prošetřování dopingu s takovou vervou, jako třeba východní Německo. Proč ne? Našlo se méně lékařských záznamů? Byly obavy z právních doher či nechtěli zostudit respektované sportovce? Nechtěly úřady šetřit případ Kratochvílově právě pro to, že byla taková ikona? Byly její záznamy zničeny. Jak je na Jarmilu Kratochvílovou nahlíženo dnes? Je respektována? Zůstávají podezření?
V souvislosti s obviněním Dr. Zdeňka Poslušného z podílu na státem organizovaném dopingu, jsem byl v roce 1996 jmenován premiérem V. Klausem členem vyšetřovací komise Úřadu vlády ČR. Tato komise měla prostudovat i všechny dochované materiály. Ve skutečnosti komisi sestavil sám obviněný Dr. Poslušný, ze svých přátel. Na stole ležel svazek nějakých listin, když jsem do nich chtěl nahlédnout, bylo mi řečeno, že je to ztráta času. Výsledek byl předem známý: nevinen. Když jsem později po materiálech pátral, abych je použil pro svoji knihu, ukázalo se, že o jednání vyšetřovací komise neexistuje na Úřadu vlády ČR žádný záznam. Žádná komise nebyla, materiály zmizely. Státem organizovaný doping v ČR byl plně v režii vládnoucí komunistické moci a její výkonné složky STB. Tatáž STB měla po revoluci v roce 1989 v držení veškeré materiály. Její příslušníci obratem obsadili klíčové pozice v různých lustračních a vyšetřovacích komisích. V duchu hesla kdo ovládne minulost, ovládá přítomnost. Archivní složky začali STBáci operativně využívat ke kompromitování a manipulaci, k odvedení pozornosti od sebe samých, hlavních organizátorů dopingového programu. Z STBácké žumpy jsou dodnes účelově vytahována jména údajných agentů nebo údajných dopujících, veřejnost je zaměstnávána spekulacemi, zda ten který člověk donášel nebo bral. Informace uvolňované bývalými STBáky nelze považovat za věrohodný zdroj. Na jejich základě nelze vznášet obvinění vůči konkrétním osobám, včetně Jarmily. Kratochvílové. To ale nic nemění na skutečnosti, že ve vrcholovém sportu se dopovalo, dopuje a dopovat bude.
Podle studie Francouzského institutu pro biomedicínu a epidemiologii (IRMES) totiž bylo ve většině sportovních disciplín limitů lidských možností dosaženo. Další rekordy je možné lámat jen za cenu sebezničení nebo dopingu. Jedině díky nim ale plynou do vrcholového sportu peníze od sponzorů, sázkových agentur, za přenosová práva a z reklamy. Sport může být buď vrcholový anebo čistý. Nelze chtít obojí současně. Ve společnosti orientované na nekonečný růst výkonů a jejich vysoké finanční ocenění nemá problematika dopingu řešení. Taková společnost sama zaniká. Ve společnosti orientované na mravnost, spolupráci a zdraví naopak samovolně zaniká problém dopingu. MUDr. Jan Hnízdil, bývalý antidopingový komisař.
Po několika dnech jsem se paní redaktorky mailem otázal, zda NYT rozhovor využije, poprosil, aby poslala odkaz na finální text. Bezvýsledně. Mám informované podezření, že moje odpovědi nezapadly do předem připraveného scénáře dehonestace Jarmily Kratochvílové.