je mi to líto, že už spolu nikde nebudeme protestovat proti komunistům nebo ministru B. Sobotkovi, a je mi moc líto, že jsem onehdy nestihl přijít na Vaše České nebe, když už jsem měl vstupenky.


Nemám rád nekrology a ztráty blízkých si radši prožiju sám v sobě než na veřejnosti. Patos nemusím a nedokážu nepodlehnout atmosféře – když jsem měl před lety mluvit na pohřbu Olega Podgorného, sevřelo se mi hrdlo a roztřásl hlas. Prostě nejsem v těchto chvílích nad věcí. Odchod Ladislava Smoljaka ale nemohu neokomentovat alespoň malou osobní vzpomínkou a poděkováním za to, co pro demokracii, slušnost a právo v Česku celý život dělal. Za jeho skvělé role, režii, hry a texty mu poděkovali mnozí povolanější, ale já bych mu chtěl do Českého nebe poslat poděkování za to, že se nás Evropských demokratů zastal, když jsme čtyři roky bojovali o přiznání státních příspěvků za 15 mandátů v ZHMP s českým státem, personifikovaným tehdejším ministrem financí B. Sobotkou. Ten způsobil svým odmítáním nálezů městského, nejvyššího a ústavního soudu, že jsme neměli peníze na svou politickou činnost a způsobil státu škodu, protože ČR musela po pěti letech zaplatit navíc i penále z 15 milionů. Až po dalších volbách 2006 ovšem.
Ladislav Smoljak byl jeden z těch nemnohých, kteří s námi opakovaně šli před Úřad vlády, ministerstvo a parlament a protestovali proti zlovůli socialistického ministra.

Dnes byla v LN otištěna fotografie z poslední demonstrace před Úřadem vlády v roce 2006, kam přišel pomoct svou přítomností. Myslím, že jsme mu tehdy málo poděkovali. Milý pane Smoljaku, děkuji Vám za všechno, co jste kdy pro Čechy udělal, a slibuji, že s komunisty a ministrem Sobotkou se nikdy nesmířím.