„Klaus se přiváže ke kolejím na konečné tramvaje na Letné a zabrání tak vlastním tělem stavbě Národní knihovny podle návrhu Jana Kaplického“ je pro mě zpráva kandidující na Zprávu roku 2007. Když nepomůže štvavá kampaň pár závistivců a staromilců v médiích, vezme vše do ruky prezident. Jeho Pražané mu přece rozumějí – my Prahu nedáme, radši ji zbouráme. Pan prezident by prý možná stavbu připustil někde na Praze 9, možná za jejími hranicemi, ale na Letné? Prý jen přes jeho mrtvolu!
Škoda že nám letopisci nezachovali komentáře Karla IV, poté co zjistil, jakou hrůzu špičatou mu to Matyáš z Arrasu a po něm Petr Parléř staví na Hradě. Tu gotickou modernu nikdy, jen přes mou mrtvolu? Možná ji tak postavit někam do karlštejnských hvozdů, ale na Hrad? Nikdy? Co by tomu řekl můj podaný lid? Obracel snad Rudolf II Habsburský oči v sloup nad rozevlátými průčelími barokních chrámů a paláců? Ani dobrotivý císař pán nezabránil výstavbě kubistických domů pod Vyšehradem.
Naopak - prezident Masaryk pozval na pražský Hrad Slovince(!) Josipa Plečnika, dokázal se vyhnout zákonu o veřejné zakázce i vlivu České komory architektů, ale zato výsledek za to stojí….
Václavu Havlovi se Tančící dům nijak zvlášť nelíbil, notabene vedle vlastního domu, ale dokázal být natolik velkorysý, že se nikam přivazovat nechtěl. Díky tomu máme v Praze aspoň jednu soudobou skutečně kvalitní a dostatečně světově známou architekturu. Dnes součást turistických tras japonských turistů.
Věřím, že zapšklost a malost nezvítězí nad odvahou a vizí – věřím také, že místo odmítnutí v odborné diskusi nezvítězí „odmítnutí“ z nedostatku financí či z důvodu koordinačních problémů s výstavbou tunelů Městského okruhu, změny územního plánu atd..... Investice na výstavbu knihovny je menší, než každoroční „poslanecké pomníčky“. Byla řádně naplánována včetně nezbytné rekonstrukce Klementina a Vlastimil Ježek prokázal velké organizační a diplomatické schopnosti prosazením celého procesu přípravy.
Ano, také si jako mnoho kolegů trochu myslím, že se v architektonické soutěži očekával Kaplického návrh, a že jeho rukopis nikdo nemohl nepoznat. Znám jeho hluboké zklamání a mrzutost z nepochopení a neuznání doma – v Čechách. Je možné, že se v podmínkách soutěže něco nedotáhlo na 105%, ale sekretariát UIA v Paříži právě potvrdil regulérnost proběhlé soutěže.
Kaplického knihovna by se po realizaci zařadila mezi několik desítek světově proslulých moderních kulturních staveb a vrátila by Prahu do společnosti měst, která mají nejen skvělé památky, ale žijí i soudobou architekturou a uměním. Navíc knihovna se postavit musí, alternativou je pronájem skladových hal u dálnice a znepřístupnění sbírek.
Knihy jsou pamětí každého národa. Jejich trvalá dostupnost je šancí pro příští generace se z této paměti poučit.