Výsledek voleb do EP ukázal, že nechuť a neochota se exponovat je v celé populaci značná a obávám se, že tomu není jen proto, že se Evropský parlament zdá domácímu voliči být vzdálený a nepodstatný. Nepřekvapil mne výsledek ODS, včetně přeskočení antievropské tváře ODS Jana Zahradila víc pozitivním, i když málo vyprofilovaným Evženem Tošenovským, možná i jako jako náplasti na porážku v krajských volbách. Nikoho nemohl udivit menší než očekávaný úspěch ČSSD, po nešťastném vyprofilování nekandidujícího Jiřího Paroubka jako veřejného nepřítele č.1. Místo aby se stáhl a nechal vystupovat viditelné kandidáty, svými útoky na facebookovou partu původně recesistů osobně shodil výsledek své strany o pár procent. Komunisté, chválabohu, dostali méně procent než v roce 2004 a lidovci se udrželi spíš díky oběma kandidátům než vlivu KDU-ČSL.

Co ale s takřka dvaceti pěti procenty (24,2%), které tak zvaně propadly, protože žádný z těchto 29 subjektů se nedostal přes požadovaných 5%. Podle mne se někteří nedostali naštěstí, někteří bohužel. Naštěstí ne: Jana Bobošíková a euroseptičtí zástupci Libertas či SSO, bohužel ne: Starostové a nezávislí a Jana Hybášková s Jiřím Šedivým.

Po volbách se objevily spekulace, že je třeba spojit malé subjekty, aby v příštích volbách nepropadly hlasy těch, kteří nechtějí volit obě „velké“ strany či KDU.

Některé z nich by se spojit mohly, kdyby odložily osobní ambice, jiné by se spojovat neměly a nemohly. Skutečně nevím, co pozitivního by do české politiky přinesla Jana Bobošíková a Petr Mach, či Benjamin Kuras a Olga Zubová, ta ostatně svůj negativní přínos předvedla v přímém přenosu ze sněmovny, o extrémistických minisubjektech ani nemluvě.

Ale kdo by se mohl a měl spojit, jsou ty strany, které se z různých důvodů nedokázaly dohodnout před euro volbami na spolupráci – Starostové a účelově vytvořená EDS vedená Janou Hybáškovou. Že s nimi nekandidovali Evropští demokraté, pardon SNK-Evropští demokraté, je důsledek vývoje ve straně, kterou jsem zakládal v roce 2002 a se kterou jsme dokázali získat 3 mandáty v EP v prvých eurovolbách v 2004.

SNK ED bohužel již v roce 2006 zlikvidovali lidé kolem Josefa Zieleniece, šedé eminence české politiky, Janu Hybáškovou má na svědomí přehnaná ambice jejího volebního týmu, který odmítl vytvoření koalice EDS a Starostů.

Škoda, Jana přes všechny své neduhy a občasnou chaotičnost jednání bude v EP chybět, protože dokázala korigovat pro palestinské a protiizraelské nálady EU. Mohla a měla být v čele koaliční kandidátky, Starostové neměli sami ambici kandidovat do EP, ale logicky si nemohli po úspěchu v krajských volbách dovolit zmizet z politické scény, očekávající navíc předčasné parlamentní volby. Nabídky byly, podle mých dost přesných informací, opakovány ještě těsně před podáním kandidátek, a určitě by se netýkaly jenom jí osobně, ale i dalších kandidátů.

EDS (umělý subjekt bez členské základny) očekávala 400 000 hlasů a rovnocennou soutěž s ODS o její proevropské voliče! Neměla zájem o venkovské hlasy a údajnou nečitelnost. Starostové ovšem zase selhali ve schopnosti přivést k volbám své voliče, které nepřesvědčili o důležitosti evropské reprezentace.

Co tedy dál? Roli nosiče kandidátů a iniciátora spojování osobností do voleb se ujal TOP 09, aspoň zatím další jednoúčelový volební vehikl, kterému ovšem na rozdíl od minulých snah Evropských demokratů neschází miliony na kampaň a mediální podpora. Pochybnosti budí především osoba iniciátora projektu M. Kalouska, kterému se ovšem podařilo získat zvláštní porevoluční ikonu - Karla Schwarzemberga. Nejsem fanoušek účelových slepenic, ale třeba se tak podaří vytvořit alternativu pro letošní mimořádné volby, jinak nevolič ODS a KDU-ČSL nemá koho jít volit.