ODS v těchto dnech slaví své osmnáctiny a obdobně jako dospívající člověk zažívá svou etapu emancipace, startuje hledání dalších politických cílů, nového ideové ukotvení a vhodných tváří strany pro další roky. Čerstvě dospělí potomek Občanského fóra se viditelně osamostatňuje i vůči svému otci zakladateli, jeho stoupencům a zejména jeho vůli, včetně prvotního ideologického dirigismu.
Občanští demokraté se nevyrovnávají pouze z dědictvím „klausismu“, svébytné politické filosofie současného prezidenta, která v minulosti často kombinovala pravicový slovník (občas až ortodoxní) se středolevicovou praxí, vzývala ekonomický liberalismus a přesto nacházela zalíbení v nacionalismu 19. století. To vše dohromady vytvářelo po první transformační dekádu pevné pojivo občanské demokracie V.K.. Tento ideový mix používal bývalý předák občanských demokratů, zčásti pro získání veřejné popularity napříč stavy a republikou a částečně také i díky generačnímu naturelu svých následovníků a komunistické zkušenosti.
Tuto taktiku však odvál čas, svět se mění a strana modré holubice nyní čelí generační obměně a zejména novým společenským trendům. Stárneme, bohatneme a tím víc narůstá obava o udržení dobrého standardu. Své přidávají i současné ekonomické svízele, kdy společnost žije obavou o udržení zaměstnaní a kariérní záruky. Stále sílí i volání po bezpečí a srozumitelnějším chování státu.
I svět obklopující dnešního oslavence se změnil, stal se v mnohém složitější, neklidnější a zranitelnější, ať skrze energie, či suroviny, tak i bezpečnost. I to je narozeninová výzva pro partaj z Jánského vršku. Bude ji nutit odlišně nahlížet na své sousedy, hranice, Evropu a zahraničí, než to dělala generace „otců zakladatelů“.
Česká společnost se rovněž stala nezávislejší, náročnější a stavem etikety politiky i zklamanější, i zde čeká občanské demokraty další zásadní rozhodování, o šíři programové nabídky, rozkročení témat a přístupu k veřejnosti. Příklady ze západních společností potvrzují, že ústup ideologie bude pokračovat a lidé se spíše poohlížejí po adresných receptech, bez přílišného ideologického obalu, očekávají aktivní přístup a srozumitelný slovník od politiků a respekt ke svým sociálním potřebám. Pokud bude chtít ODS dlouhodobě bodovat, bude se muset přizpůsobit a opustit zakladatelské klišé, že výraz sociální je levicová nadávka a přísluší pouze opozičním politickým proudům. „Objevuje Ameriku“, když zjišťuje, že jí tolik vzývaný liberalismus a konzervatizmus má také svůj sociální rozměr a potřeby, že i lidé pravicově smýšlející žijí v rodinách, stárnou, užívají veřejné služby a chtějí mít své zázemí. K tomu potřebují ale odpovědnou, silnou a otevřenou politickou formaci, která se ideologicky neuzavírá, nepropadá vlastním sporům a mindrákům, a zejména není hájemstvím jen dobře organizovaných zájmových organizací a lobby vybraných jedinců. I to je důležité poselství narozeninové párty tohoto týdne, se kterým se ODS dnešních dnů musí poprat.
Má motivaci, obdobné příklady ze zahraničí, které u veřejnosti (britští konzervativci, němečtí Svobodní demokraté, francouzští neogaullisté) zabodovaly a vidinu blížících se zásadních volebních klání. Nesmí však dlouho otálet, společnost je unavená, skeptická a bojí se o domácí komfort, čehož si jsou vědomi populisté s líbivými řešeními a rychlými soudy, proto přestat slavit a zpátky do práce!
Psáno pro deník E15
Oprášení pastelkovného, šrotovné, daňové úlevy, sociální přísliby a třináctý důchod, zlevnění elektřiny a mobilizace – to jsou jen některé z žhavých novinek propukající volební kampaně do Evropského parlamentu. Bude to kampaň intenzivní, vypjatá, bojovná, tvrdá a mobilizační. To vyplývá nejen z vyjádření lídrů hlavních soupeřících stran, ale potvrzuje to i význam volebního klání, které na eurovolby navazuje – předčasných voleb do Poslanecké sněmovny.
Jak s tím souvisí v pořadí teprve druhé evropské volby v České republice? Jednoduše. Boj o dvaadvacet křesel ve štrasburském parlamentu bude zejména vítaným testem správnosti volebních strategií, schopnosti oslovovat veřejnost a atraktivity volebního programu. Proto budou také volby do unijního parlamentu mnohem více o domácích tématech, o ekonomické krizi a vnitropolitických problémech, než o dalším směřování Unie, společných evropských programech a dotační politice. Setkáme se nově i se všemi formami negativní kampaně, posměšnými útoky na konkurenci, aférami, tentokráte asi už u všech parlamentních stran. Nejsme v tom výjimkou, i v sousedních zemích jde spíše o příležitost otestovat důvěru domácí vlády a případných volebních taktik do budoucna, u nás však půjde o boj ostřejší a zejména mnohem delší. Protáhne se i na letní měsíce, nehledě na výsledky evropských voleb. Volební boj promluví i do tradičně spíše odpočinkových prázdninových časů, zkrátí každoroční okurkovou sezónu a skončí až zkraje měsíce října. Tedy pokud se podaří bez větších problémů sestavit a jmenovat novou vládu.
Českým stranám jde totiž o hodně. Sociální demokracie aspiruje na premiérství, ODS cítí příležitost se volebně stabilizovat a konečně se vypořádat s prezidentovým vlivem. Komunisté by pak rádi vystoupili ze stínu protestní politiky Jiřího Paroubka, pro lidovce je to šance uklidnit vlastní řady a Zelení se pokoušejí o zázrak, v podobě udržení se v lavicích i nové Sněmovny.
V kampani, která se plně roztáčí, se odehraje i několik dalších nej. Bude to první agitace, která využije i nová média, zejména svět internetu, elektronické komunikace, sociálních sítí a sms. Prožijeme si tak v menším rozsahu zkušenost amerických prezidentských voleb, kdy se politická soutěž přesunula i do elektronického světa. Bohužel pro nás však vysokou míru politické kultury a úcty k výsledkům, kterou projevil vítěz a poražený při nedávném vyhlašování volebního verdiktu už asi nepocítíme. Po tom, jak se ukazuje, už bohužel české volební štáby nepošilhávají.
Psáno pro deník E15