Kdo rozhoduje o budoucnosti Petra Nečase...
ODS v minulém týdnu zažila nečekaně rychlé personální zemětřesení. Ač napětí ve straně občas probublávalo už od krajského „volebního waterloo“ na podzim 2008 a naznačovalo dlouhé vnitrostranické spory, občanští demokraté se nezvykle rychle zkonsolidovali a zapověděli si vnitřní vášně. Po dva roky měl Mirek Topolánek v zádech několik frakcí vzývajících politiku vendety, po minulém čtvrtku však po nich není památky. Upozadily se a nyní se až demonstrativně předhánějí v podpoře nového volebního lídra, Petra Nečase.
Nečas je sice známým představitelem strany již od jejího zrodu, má i vlivného stoupence v prezidentu Klausovi a nesnaží se o mocenskou konfrontaci, čímž nevyvolává obavu u konkurentů obavu. Důvody náhle disciplinovanosti spolustraníků je však nutné hledat jinde. Nad sebevědomými vnitrostranickými frakcemi lačnícími po vlivu totiž visí mnohem zásadnější korektiv – nervozita členské základny a zejména pak stranických funkcionářů a komunálních politiků. Ti vzhlíží ke vzdálenějším horizontům – podzimním volbám, nejen senátním, ale zejména k těm komunálním. Právě v nich mají občanští demokraté nejvíce vsazeno. Sněmovní volby jsou bezesporu důležité jako šance ovlivňovat směřování státu a míru štědrosti státní kasy a ty senátní jsou významné svým výběrem volitelů budoucího prezidenta a možností částečně vyvažovat sněmovní legislativní smršť. Avšak komunální volby jsou pro stranu typu ODS dlouhodobě kruciální.
Z obecních voleb totiž vzejdou nové tváře ODS. Právě skrze komunální politiku a vládu nad radnicemi se vytváří nové předivo stranických vztahů a partaj se obecně stabilizuje v české politice a přežívá díky nim i v dobách méně příznivých. Navíc tím, že se ODS tradičně formuje jako strana početného komunálu, by její náhlý volební neúspěch měl za následek velmi početnou skupinu nezaměstnaných politiků. Jejich množství a nespokojenost s „nezaviněnou prohrou“ by posléze velmi dlouho cloumala stranou.
ODS by vypadla jedna početná generace politiků a potenciálních nástupců současných stranických parlamentářů, což stranám vždy spíše uškodilo. Právě tato armáda komunálních politiků a straníků je současným nejvlivnějším spojencem nového „volebního lodivoda“, Petra Nečase. Jejich výhodou je, že jsou nejvlivnější hlasovací skupinou strany na budoucím kongresu. Kongresu, který bude rozhodovat o novém předsedovi strany a o jeho týmu zástupců. Proto se v okolí nového lídra rozhostil klid a ODS usiluje o exemplární souhru navenek.
Dokud bude šance na růst preferencí a tím i na solidní sněmovní výsledek (z něhož vyplývá i příležitost nového dynamického rozjezdu pro podzimní klání), bude i podpora těchto straníků silná. Už i proto, že každému kritikovi zevnitř modrého týmu, který by oslabil jednotu strany hrozí pomsta na nejbližším stranickém fóru.
Psáno pro deník E15
Nečas je sice známým představitelem strany již od jejího zrodu, má i vlivného stoupence v prezidentu Klausovi a nesnaží se o mocenskou konfrontaci, čímž nevyvolává obavu u konkurentů obavu. Důvody náhle disciplinovanosti spolustraníků je však nutné hledat jinde. Nad sebevědomými vnitrostranickými frakcemi lačnícími po vlivu totiž visí mnohem zásadnější korektiv – nervozita členské základny a zejména pak stranických funkcionářů a komunálních politiků. Ti vzhlíží ke vzdálenějším horizontům – podzimním volbám, nejen senátním, ale zejména k těm komunálním. Právě v nich mají občanští demokraté nejvíce vsazeno. Sněmovní volby jsou bezesporu důležité jako šance ovlivňovat směřování státu a míru štědrosti státní kasy a ty senátní jsou významné svým výběrem volitelů budoucího prezidenta a možností částečně vyvažovat sněmovní legislativní smršť. Avšak komunální volby jsou pro stranu typu ODS dlouhodobě kruciální.
Z obecních voleb totiž vzejdou nové tváře ODS. Právě skrze komunální politiku a vládu nad radnicemi se vytváří nové předivo stranických vztahů a partaj se obecně stabilizuje v české politice a přežívá díky nim i v dobách méně příznivých. Navíc tím, že se ODS tradičně formuje jako strana početného komunálu, by její náhlý volební neúspěch měl za následek velmi početnou skupinu nezaměstnaných politiků. Jejich množství a nespokojenost s „nezaviněnou prohrou“ by posléze velmi dlouho cloumala stranou.
ODS by vypadla jedna početná generace politiků a potenciálních nástupců současných stranických parlamentářů, což stranám vždy spíše uškodilo. Právě tato armáda komunálních politiků a straníků je současným nejvlivnějším spojencem nového „volebního lodivoda“, Petra Nečase. Jejich výhodou je, že jsou nejvlivnější hlasovací skupinou strany na budoucím kongresu. Kongresu, který bude rozhodovat o novém předsedovi strany a o jeho týmu zástupců. Proto se v okolí nového lídra rozhostil klid a ODS usiluje o exemplární souhru navenek.
Dokud bude šance na růst preferencí a tím i na solidní sněmovní výsledek (z něhož vyplývá i příležitost nového dynamického rozjezdu pro podzimní klání), bude i podpora těchto straníků silná. Už i proto, že každému kritikovi zevnitř modrého týmu, který by oslabil jednotu strany hrozí pomsta na nejbližším stranickém fóru.
Psáno pro deník E15