Druhý muž českých škol s xenofobní minulostí. Ne, to se vám nezdá
Volební lídr politické strany, která, citujme Wikipedii, je „extremistická ultrapravicová národně-konzervativní.“ Sympatizant Haidera a Le Pena.
Možná si myslíte, že to není úplně kvalitní životopisné doporučení, aby se člověk mohl stát prvním náměstkem ministra školství. A to se tedy pletete.
Ministr Dobeš se údajně chystá Ladislava Bátoru, kterého se výše uvedené řádky týkají, skutečně jmenovat.
Šlo o rok 2006 a Bátora byl jedničkou Národní strany v kraji Vysočina. „Národní strana“ (nedá mi to nepsat v uvozovkách) už nefunguje a Bátora se od ní distancoval. To nic nemění na tom, že kandidoval - což je pro člověka obvykle vážné, v 54 letech jistě velmi zralé životní rozhodnutí - za jednu z nejxenofobnějších politických formací, jaké se tu v posledních letech objevily.
Národní strana tehdy na Vysočině dostala 344 hlasů, Bátora 9 preferenčních.
Od té doby působil ještě ve Straně svobodných občanů (pravicoví euronegativisté), kandidoval za bobošíkovskou Suverenitu (levicoví populisté) a vedl občanskou kampaň na podporu Klausových euronázorů.
Tohle všechno se, jak je vidět, dá integrovat do jediné politické osobnosti.
Ale že by taková osobnost měla být zrovna náměstkem na ŠKOLSTVÍ? Tak to ani náhodou. Proti tomu jsou spory ohledně poradce Jocha (což je skutečný tuhý konzervativec) celkem nezávaznou akademickou disputací. Poradce Joch radí Nečasovi, nerozhoduje o penězích pro školní výuku. Vašich dětí.
Že má mít odpůrce Evropské unie na starosti ekonomiku, s čímž nepochybně souvisí i čerpání evropských vzdělávacích dotací, to už je vlastně jen poznámka na okraj.
Pokud to myslí ministr Dobeš vážně, jde po aféře se seminární prací už o druhý výmluvný důvod k rezignaci. Jestli si hodlá skrze Bátoru zaštítit hradní přízeň, je to o to horší.
Možná si myslíte, že to není úplně kvalitní životopisné doporučení, aby se člověk mohl stát prvním náměstkem ministra školství. A to se tedy pletete.
Ministr Dobeš se údajně chystá Ladislava Bátoru, kterého se výše uvedené řádky týkají, skutečně jmenovat.
Šlo o rok 2006 a Bátora byl jedničkou Národní strany v kraji Vysočina. „Národní strana“ (nedá mi to nepsat v uvozovkách) už nefunguje a Bátora se od ní distancoval. To nic nemění na tom, že kandidoval - což je pro člověka obvykle vážné, v 54 letech jistě velmi zralé životní rozhodnutí - za jednu z nejxenofobnějších politických formací, jaké se tu v posledních letech objevily.
Národní strana tehdy na Vysočině dostala 344 hlasů, Bátora 9 preferenčních.
Od té doby působil ještě ve Straně svobodných občanů (pravicoví euronegativisté), kandidoval za bobošíkovskou Suverenitu (levicoví populisté) a vedl občanskou kampaň na podporu Klausových euronázorů.
Tohle všechno se, jak je vidět, dá integrovat do jediné politické osobnosti.
Ale že by taková osobnost měla být zrovna náměstkem na ŠKOLSTVÍ? Tak to ani náhodou. Proti tomu jsou spory ohledně poradce Jocha (což je skutečný tuhý konzervativec) celkem nezávaznou akademickou disputací. Poradce Joch radí Nečasovi, nerozhoduje o penězích pro školní výuku. Vašich dětí.
Že má mít odpůrce Evropské unie na starosti ekonomiku, s čímž nepochybně souvisí i čerpání evropských vzdělávacích dotací, to už je vlastně jen poznámka na okraj.
Pokud to myslí ministr Dobeš vážně, jde po aféře se seminární prací už o druhý výmluvný důvod k rezignaci. Jestli si hodlá skrze Bátoru zaštítit hradní přízeň, je to o to horší.