Je to zvláštní. Za normálních okolností by zpráva, že vicepremiér a předseda třetiny vládní koalice oznámil demisi, vyvolala pozdvižení. Vyplývalo by z ní, že vláda se hroutí, pravice jde od válu, nové volby jsou na obzoru.

U nás to ale vůbec neplatí.

Nejen proto, že když ve středu Radek John předstoupil před mikrofony, zbývaly do čtvrtfinále necelé čtyři hodiny. A že když číslo 68 (ach!) třikrát skórovalo, jednala ve Strakovce jakási Ká Devítka. Copak mohla vyjít ze dveří a na tiskovce narýsovat demisi elektronickou tužkou?

Jde hlavně o to, že politiky jsme si už zvykli nebrat moc vážně. Co že to říkáte? Mystifikace? Fakt?

Takže - jako obvykle - není moc jasné, jestli John demisi podal (v prohlášení pro tisk říkal „rezignuji“, tedy mluvil v budoucím čase), anebo ji má jen rozepsanou v šuplíku, nebo ani to ne. Ohlášených, nabízených, na Hradě navržených, přijatých a nepřijatých, přislíbených i písemných rezignací bylo už na jaře docela dost.

A co z toho „rezignuji“ celého plyne, to je ještě větší hádanka. Udobří se? Nebo ne? Mír, do příští války?

Tenhle gól – nebo co to bylo - prostě bude rozhodčí ještě chvíli zkoumat, než rozpaží, nebo ho uzná.

* * *
P.S. Tady je jednání K9 obrazem. Abychom věděli, kdo vládne.