Úterý 18. října bylo na pražském magistrátu zasvěcené miliardám. Radní oznámili, že tunel Blanka jich bude stát místo 38 jen 36, maximálně 37. Náměstek Karel Březina se přitom nestyděl vzít do úst slovo úspora.



Každá sleva něco stojí, rozumíme.

Zároveň vešlo ve známost, že metropoli bude v rozpočtu na příští rok chybět bratru devět miliard korun. Takže se bude šetřit a škrtat, ovšemže ne plošně, nebojte se.

Škrtat? Na to je napřed dobré mít politickou legitimitu. Vláda ji má hodně slabou, ovšem pořád větší, než pražská radnice. Tady už nevidím gebír ke škrtům žádný.

Nebo je snad normální, že se za Blanku utratí o bratru 10 miliard víc, než kolik se řeklo na začátku? A že smlouva na megalomanskou stavbu neměla žádný strop, takže díky bohu, že tunel nestál 50 miliard?

Aby obyvatelé za těchto okolností pochopili, že „nejsou peníze“ a musí si utáhnout opasek, měli by ovládat nejméně orwellowské dvojí, ale spíš trojí myšlení.

Město, kde radnice „obchodují“ s pozemky, jako by nebyly v jejich, ale v socialistickém vlastnictví. Město, kde je skoro každý nákup předražený, viz naposledy nové autobusy. Město, které mečem zavedlo Opencard. Město, které místo plaveckého bazénu staví akvapark, který je o 200 milionů dražší a radnice o něm neví. Město, které prostě špatně hospodaří.

Politici z města prolezlého korupcí budou po jeho obyvatelích chtít, aby se uskrovnili. Vysvětlit to bude výkon, ale Pražané jsou chápaví. Víc, než si myslíte.