Tak je to tu zas. Prý líní, požívační Řekové. Ouzo a siesta pod cypřišem, na to je užije. Ani pořádně volit neumí, jak se teď ukázalo. Už aby vytáhli zpod matrací ty své bizarní drachmy, a šli si po svých, tváří se na ně západ Evropy. Čím dřív, tím líp, ať nás nestáhnou sebou, zní stále častější názor.

Většina Evropy si myslí, že je lepší. Ve skutečnosti Řeky hrubě podceňuje. Od fotbalového Eura 2004 přinejmenším.

Tady je čerstvý důkaz:

Zatímco řecká země spočívá na pokraji bankrotu a ze zpráv to vypadá, že tam vypukne revoluce, Olympiakos Pireus slavně vyhrál Euroligu, čili basketbalovou Ligu Mistrů.

Mezi poslední čtyři se dostal i Panathinaikos Atény, takže upadající Řecko mělo padesátiprocentní zastoupení. A žádná cizinecká legie - tři nejlepší střelci Olympiakosu ve finále byli rodilí Řekové: Papanikolau, Spanoulis a Printezis.

Olympiakos od osmé minuty až do poslední vteřiny zápasu prohrával. Až o 19 bodů. Byl na odpis. „Armádní“ klub CSKA Moskva, na palubovce s nejlépe placenou soupiskou civilistů v Evropě, ho k ničemu nepustil.

Ale Řekové se kousli, a nevzdali. Na začátku poslední čtvrtiny malinko pomohli rozhodčí, ale i to ke sportu patří … když chcete jít štěstíčku naproti. Publikum šílelo. Až Printezis, co vypadá jako přerostlý dvojník Freddieho Mercuryho, 0.7 vteřiny před koncem zavěsil – ne bůhvíjak elegantně, ale na rozhodující dva body to bohatě stačilo. 62:61.


Až zas budu číst o tom, jak je Řecko a Řekové na euroodpis, tak si vzpomenu na Printezise. Velmi rád.
Foto: Reuters.


Poslední vteřiny s živým řeckým komentářem (alespoň doufám, že je to řečtina).


A zde rozhodující okamžiky z opačné strany, očima jednoho z 15 550 diváků (také se zvukem).