Šlendrián. Pohled na český bordel z té lepší stránky
Nekapitulujeme, rozhodlo se ministerstvo dopravy po úporném obléhání úřadů zástupy lidí, ozbrojených poznávacími značkami. Nový registr vozidel se prý podařilo umravnit tak, že je provozuschopný a není třeba se potupně vracet k tomu starému. Tak zní alespoň zpráva ze čtvrtečního večera.
Už několik dní sledujeme fascinující příběh odhodlání a vůle. Ano, jde o přesun automobilové agendy z vnitra na dopravu. Ač ztracen v kyberprostoru, stát hrdě čelí osudu.
27. června ministr dopravy oznámil, že registr vozidel bude 2., 3. a 4. července mimo provoz. Důvodem operace bylo prý „zvýšení efektivity při kontrole vložených dat“. Na úřadech se pochopitelně už předtím tvořily fronty, protože automobilisté si chtěli své věci vyřídit ještě předtím, než jim úřady zavřou. Jak prozíravé.
Ministr Dobeš se občanům omluvil za nepohodlí.
Hned v pondělí 9. července se ukázalo, že registr nefunguje. Ministr se občanům omluvil. V úterý 10. července registr jakž takž pracoval v Brně a na některých šťastnějších místech. Zatímco zpoza přepážek přicházely katastrofické zprávy o ztracených autech a neexistujících majitelích, dal ve středu ministr dodavatelské firmě ultimátum do čtvrtka. A ve čtvrtek to risknul do pátku. Chudáci úředníci.
Máme snad pokládat za úspěch, že se systém podaří rozchodit alespoň tak, aby řidiči mohli nafasovat příslušně orazítkované glejty? Neměl snad být, alespoň o zlomek, lepší než ten předchozí?
Až na ty omluvy je to příběh jak z nějaké ruské gubernie. Šlendrián, říkalo se tomu za komunistů. Šlendrián byl vyšší stupeň nešvaru, to už šlo ve zprávách opravdu do tuhého.
Čím dál tím častěji mám pocit, že plno věcí, na které nadáváme, nespadá ani tolik do kategorie korupce, jako spíš do šlendriánu. Přesněji: stát a jeho úřady prostě neumí dobře úřadovat. Vážně za tím nemusí být hned nějaký kmotr. Jako spíš prostá neschopnost. Nekompetentnost. Lenost. Či ryzí bordel. Navíc v situaci, kdy je svět venku den ode dne složitější.
Když výplata sociálních dávek nebo databáze automobilů nefungují několik dní, stát se u lidí ztrapní, ale časem to všechny tak nějak přebolí. Vsjo ravno.
Když kvůli špatné správě - a vědomě přivírám oči, abych nemíchal „lumpárnu“ a skutečný zločin – přicházíme o miliardy ve veřejných zakázkách, je to už podstatně horší.
Stát má zjevně problémy ošéfovat si i poměrně rutinní agendu a peníze mu tečou mezi prsty, kam se podívá. A za téhle situace se hrne do akce, jaká teď nemá v Evropě obdoby: nový Temelín. Tak to potěš pámbu. A aby bylo jasno předem: Omluvy se nepřijímají.
Už několik dní sledujeme fascinující příběh odhodlání a vůle. Ano, jde o přesun automobilové agendy z vnitra na dopravu. Ač ztracen v kyberprostoru, stát hrdě čelí osudu.
27. června ministr dopravy oznámil, že registr vozidel bude 2., 3. a 4. července mimo provoz. Důvodem operace bylo prý „zvýšení efektivity při kontrole vložených dat“. Na úřadech se pochopitelně už předtím tvořily fronty, protože automobilisté si chtěli své věci vyřídit ještě předtím, než jim úřady zavřou. Jak prozíravé.
Ministr Dobeš se občanům omluvil za nepohodlí.
Hned v pondělí 9. července se ukázalo, že registr nefunguje. Ministr se občanům omluvil. V úterý 10. července registr jakž takž pracoval v Brně a na některých šťastnějších místech. Zatímco zpoza přepážek přicházely katastrofické zprávy o ztracených autech a neexistujících majitelích, dal ve středu ministr dodavatelské firmě ultimátum do čtvrtka. A ve čtvrtek to risknul do pátku. Chudáci úředníci.
Máme snad pokládat za úspěch, že se systém podaří rozchodit alespoň tak, aby řidiči mohli nafasovat příslušně orazítkované glejty? Neměl snad být, alespoň o zlomek, lepší než ten předchozí?
Až na ty omluvy je to příběh jak z nějaké ruské gubernie. Šlendrián, říkalo se tomu za komunistů. Šlendrián byl vyšší stupeň nešvaru, to už šlo ve zprávách opravdu do tuhého.
Čím dál tím častěji mám pocit, že plno věcí, na které nadáváme, nespadá ani tolik do kategorie korupce, jako spíš do šlendriánu. Přesněji: stát a jeho úřady prostě neumí dobře úřadovat. Vážně za tím nemusí být hned nějaký kmotr. Jako spíš prostá neschopnost. Nekompetentnost. Lenost. Či ryzí bordel. Navíc v situaci, kdy je svět venku den ode dne složitější.
Když výplata sociálních dávek nebo databáze automobilů nefungují několik dní, stát se u lidí ztrapní, ale časem to všechny tak nějak přebolí. Vsjo ravno.
Když kvůli špatné správě - a vědomě přivírám oči, abych nemíchal „lumpárnu“ a skutečný zločin – přicházíme o miliardy ve veřejných zakázkách, je to už podstatně horší.
Stát má zjevně problémy ošéfovat si i poměrně rutinní agendu a peníze mu tečou mezi prsty, kam se podívá. A za téhle situace se hrne do akce, jaká teď nemá v Evropě obdoby: nový Temelín. Tak to potěš pámbu. A aby bylo jasno předem: Omluvy se nepřijímají.