Nad úrodou pouliční reklamy zůstává v Praze rozum stát. A to už dokonce i magistrát v čele s primátorem Svobodou prohlásil, že se s tím musí něco dělat. Asi na úřadech špatně slyší. Už dlouho. Protože kdo povoluje tohle (viz níže), je buď nesvéprávný, nebo zkorumpovaný, nebo obojí. Jde o příspěvky na téma bezpečnost a estetika v ulicích metropole z poslední doby:

Zastavení první, křižovatka Jižní spojka x Chodovská:

Podle statistik z roku 2010 třetí nejnebezpečnější křižovatka v Praze. Reklamní nálož, namířenou na oči řidičů, tu nedávno vyztužily dva nové obrovské světelné billboardy.



Ten ve směru od Krče (na snímku vpravo) upoutá pozornost zhruba v době, kdy se silnice zužuje ze tří pruhů na dva a vaše auto se blíží k místu, kde se napojují kamiony ze Spořilovské ulice. Druhý září do opačného směru.



Jako by vám někdo najednou, v situaci kdy se máte soustředit na řízení, pustil televizor. Na obrazovce se bleskově střídá inzerát za inzerátem, barevný guláš od Omnipolu po Ústecký kraj. Lahůdkový program do kolony, když nemáte kam ujet.

Zastavení druhé, sjezd z Jižní spojky k Michelské ulici ve směru na Braník:

Nadměrečný, asi desetimetrový billboard stojí přímo v zatáčce, za kterou je komplikovaná křižovatka. Poutač zjevně brání řidičům ve výhledu, jak to na křižovatce vypadá, kolik aut stojí před semaforem nebo jestli se tam – čirou náhodou – nevyskytují nějací chodci. Jedna z největších zhůvěřilostí tohoto typu.



Řidič neví, co si vybrat dřív: Letní výprodej, nebo ufouna?

A teď trochu byrokracie. Kdybyste náhodou slyšeli, že radnice takové věci „musejí“ povolovat, protože chybí „legislativa“, tak buďte klidní: není to pravda. Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy „o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze“, článek 60, odstavec 1: Svým provedením a umístěním nesmějí stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci porušovat vzhled města nebo krajiny, ohrožovat bezpečnost silničního provozu, bránit rozhledu na pozemních komunikacích a dráhách a nad přípustnou míru obtěžovat okolí, zejména obytné prostředí, hlukem nebo světlem, obzvláště přerušovaným.

Pouličních reklam, které tohle naopak dělají, jsou po městě stovky. Úřady prostě na pravidla kašlou, to je celé.

Zastavení třetí, sjezd z Barrandovského mostu na Strakonickou:

Křižovatka Strakonická x Barrandovský most je podle statistik nejnebezpečnější v Praze. Tzv. myšší díra a úsek před ní jsou zjevně postavené na úplně jiný provoz, než jaký se tam odehrává. Kdo tudy jede poprvé, může být zděšen. Ve střehu musí být každý.



Jak je možné, že přesně v těchto místech teď úřad povolil další billboard? Zatím neosazený, ale to se jistě brzy změní, na tak lukrativním místě.

Boural jsem tu asi před pěti lety – paní přede mnou se polekala dělníků v jednom z pruhů a vyřešila to prudkým, okamžitým zabrzděním. Já za ní jsem ještě zastavit stihl, ten za mnou – naštěstí to nebyl náklaďák – už ne.



Od té doby sem přisypali tak dalších 50 procent reklamního humusu.

Zastavení čtvrté, Čechův most:

Srdečné pozdravy z Prahy. Tohle je fotosuvenýr k nezaplacení. Sochy Viktorií, které se teď rekonstruují, byly vysoké tři metry, sloupy sedmnáct. Místo nich je tu teď pražský lahváč. S Pražským hradem někde v pozadí.



Tradiční vysvětlení: výtěžek z reklamy jde na opravu památky. Kruci, to je na tom fakt město tak blbě a musí obracet každou korunu, že si neumí poradit jinak, než pustit do ulic tenhle hnus? Nemá peníze?

Ještě si odrecitujme z té vyhlášky číslo 26:
Stavby a zařízení pro informaci, reklamu a propagaci se nesmějí umísťovat
… na pomnících, památnících a pamětních deskách a v nejbližším okolí těchto staveb. (Do reklamy zabalený Palackého pomník asi není pomník.)
… na mostech přes vodní toky včetně částí těchto mostů nad přilehlým územím, pobřežních zdech a jiných pevných zařízeních vodních toků, ve vodních tocích, a na všech mostech v památkových rezervacích a zónách. (Čechův most asi není most a památková zóna asi vede někudy úplně jinudy, než jsme si mysleli).



Když něco obestavíte dvacetimetrovým lešením a přehodíte přes to na rok plachtu s reklamou, možná se tomu neříká „stavba“. Ale „zařízení pro propagaci“ to přece je, ne? A když to stojí metr před místem, kde se most odpoutává od nábřeží, tak to sice možná nestojí „na mostě“, ale výsledek je přece prašť, jako uhoď.

Takhle slovíčkařit, to sorry. Nehraju. Buď město ohyzdnou reklamu nechce, a pak pro to něco dělá - nebo si na to, že mu reklama vadí, jen hraje. A nic se nezmění.

Devadesát milionů, roční údajný přínos do městské pokladny, je přitom vzhledem k tomu, kolik té reklamy je, i vzhledem k tomu, jaké peníze lítají pražským rozpočtem, poměrně subtilní částka. Stojí to vůbec za to? Jestli jsme si na vulgární reklamu zvykli, naše chyba.

Když ovšem město samo dopustí, aby panorama Hradu obohatily lahváče, těžko si pak může hrát na drsného policajta v jiných případech. A třeba přinutit Hyundai, aby konečně stáhl reklamu z fasády Hlavního nádraží, které je v památkové rezervaci také.

* * * *

Názory Aktuálně.cz najdete také na Facebooku.