Ekonomická krize svírá český mediální trh ještě víc, než se zdálo. Aby ušetřili, musí vydavatelé místo drahých novinářů zaměstnávat státem placené poslance i s jejich služebními auty a prebendami.

Tento reciproční systém je samozřejmě výhodný pro obě strany. Proto očekáváme, že ostatní předsedové Radka Johna brzy napodobí a půjdou příkladem. Vojtěch Filip už v Haló novinách pracuje, námluvy Petra Nečase s Aha! jsou veřejným tajemstvím a Bohuslav Sobotka odjakživa toužil být Prima Cool.

Orgie investigativní žurnalistiky nám budou závidět až v Bělorusku.

Radek John je ovšem oproti kolegům v nevýhodě: před volbami přece jako všichni kandidující véčkaři podepsal úpis, že nebude ve veřejných sdělovacích prostředcích prezentovat názor, který je v rozporu s předchozím názorem Věcí veřejných. Tohle etické smítko má hodnotu sedmi milionů korun a až Týden a spol. napíšou Pravdu, určitě se jím pokusí nějaký hnidopich Johna potřísnit. Marně, sfouknou ho jako nic. Radka neumlčíte. Pryč s dinosaury!

Předpokládáme, že Radek John bude vyvíjet činnost ve prospěch Strany (viz stanovy VV, bod 3.4 Povinnosti člena) také na redakčních poradách a při neformálním působení v kolektivu, podloženém autoritou veterána. Kdo neinvestiguje s námi, investiguje proti nám.

Zbytek českých žurnalistů, který dosud v žádné politické straně není, je poněkud dezorientován. Někteří se kvůli Johnovi dokonce trochu stydí. V nezkrotné pýše jim připadá, že stín hanby padá na celý cech. Také u nás se našla skupinka takových odpadlíků a zrádců. Ve skutečnosti jen trpí komplexem méněcennosti z toho, že jim ujíždí vlak. Ryzí žurnalistiky bez limitů. Ty byly prolomeny.

To se prostě stává, že nezachytíte čerstvý vítr hned napoprvé. Hlavu vzhůru. Ještě dostanete příležitost prohlédnout svůj omyl. Mnohokrát.