Nekamenujte (jen) pivovary. Teplý půllitr zabije cokoli
Asi sedmdesát procent leteckých neštěstí připisují vyšetřovací statistiky lidskému faktoru. Žádná konstrukční vada ani hejno tažných husí, ale člověk. U čepovaného piva je to podobné. Jen s menšími následky, rozumíme si.
Zcela právem se skuhrá na europivo a na šizené pivovarské postupy. Obrazně řečeno, v pivovarnictví se hovězí maso křtí koňským už dávno.
Jenže ve skutečnosti/v hospodách je věc složitější. Že nějaké pivo nechutná dobře, nebo nechutná jako opravdové pivo, případně nechutná tak jak očekáváme, za to ani zdaleka nemůže jen pivovar. Přijde mi, že „zásluha“ pivovarů se v dobrém i zlém zveličuje a naopak se zapomíná na „zásluhu“ hospodských. Lidského faktoru.
I průměrné pivo se dá správným ošetřením povýšit na pitelné, ba dobré. Podprůměrné nikoli, snad jen když ho zmrazíte na kostku ledu. A naopak – tam, kde nečistí trubky, nemají seřízené kohouty a špatně chladí, je už jedno, jestli jde o Prazdroj či nějakou specialitu z minipivovaru. Všechno marné, bohužel, i to se stává.
Takže například postupný úpadek slávy Plzeňského Prazdroje, o kterém hovoří chuťové buňky pamětníků, nesouvisí jen s modernizovanými výrobními postupy a technologiemi. Jde i o to, že hospod, kde mají tu slavnou „Plzeň“, je mnohonásobně víc než v minulosti. Není to už žádný klub vyvolených, a někde se o pivo nestarají dobře. Mezi tím, jak chutná Prazdroj v zájezdní pizzerii XY a třeba U Zlatého Tygra, je rozdíl jako mezi chlorovanou vodou a minerálkou Perrier.
Jednou z nejdůležitějších a zároveň nejpodceňovanějších příčin, proč pivo v hospodách není dost dobré, nebo je naopak výjimečné, je ovšem práce s půllitry. Jako by leckdy nezáleželo na tom, do jak umytého a jak studeného/teplého skla vám pivo natočí. Myslím, že tady je zakopaný pes nejčastěji - a naopak, v hospodách, kde si tohle uvědomují a zároveň se mohou opřít i o značku, mají vyhráno.
Což je právě příklad Zlatého tygra, Jelínků, Lokálu a dalších vyhlášených plzeňských pivnic. Půlka jejich úspěchu podle mě spočívá v tom, že čepují do vychlazených a pořádně umytých půllitrů. Správný výčepní má mít mokré ruce. Všechny ty automatické myčky a štětkomyče šetří vodou, ale nápojům pak příliš neprospívají. Někdy vyloženě škodí.
I samo o sobě výtečné pivo načepované do půllitru, který je po vytažení z myčky ještě teplý, nemá sebemenší šanci. A že i takové zhůvěřilosti se stávají. Mně naposledy dnes. Pivovar v tom byl naprosto nevinně.
Zcela právem se skuhrá na europivo a na šizené pivovarské postupy. Obrazně řečeno, v pivovarnictví se hovězí maso křtí koňským už dávno.
Jenže ve skutečnosti/v hospodách je věc složitější. Že nějaké pivo nechutná dobře, nebo nechutná jako opravdové pivo, případně nechutná tak jak očekáváme, za to ani zdaleka nemůže jen pivovar. Přijde mi, že „zásluha“ pivovarů se v dobrém i zlém zveličuje a naopak se zapomíná na „zásluhu“ hospodských. Lidského faktoru.
I průměrné pivo se dá správným ošetřením povýšit na pitelné, ba dobré. Podprůměrné nikoli, snad jen když ho zmrazíte na kostku ledu. A naopak – tam, kde nečistí trubky, nemají seřízené kohouty a špatně chladí, je už jedno, jestli jde o Prazdroj či nějakou specialitu z minipivovaru. Všechno marné, bohužel, i to se stává.
Takže například postupný úpadek slávy Plzeňského Prazdroje, o kterém hovoří chuťové buňky pamětníků, nesouvisí jen s modernizovanými výrobními postupy a technologiemi. Jde i o to, že hospod, kde mají tu slavnou „Plzeň“, je mnohonásobně víc než v minulosti. Není to už žádný klub vyvolených, a někde se o pivo nestarají dobře. Mezi tím, jak chutná Prazdroj v zájezdní pizzerii XY a třeba U Zlatého Tygra, je rozdíl jako mezi chlorovanou vodou a minerálkou Perrier.
Jednou z nejdůležitějších a zároveň nejpodceňovanějších příčin, proč pivo v hospodách není dost dobré, nebo je naopak výjimečné, je ovšem práce s půllitry. Jako by leckdy nezáleželo na tom, do jak umytého a jak studeného/teplého skla vám pivo natočí. Myslím, že tady je zakopaný pes nejčastěji - a naopak, v hospodách, kde si tohle uvědomují a zároveň se mohou opřít i o značku, mají vyhráno.
Což je právě příklad Zlatého tygra, Jelínků, Lokálu a dalších vyhlášených plzeňských pivnic. Půlka jejich úspěchu podle mě spočívá v tom, že čepují do vychlazených a pořádně umytých půllitrů. Správný výčepní má mít mokré ruce. Všechny ty automatické myčky a štětkomyče šetří vodou, ale nápojům pak příliš neprospívají. Někdy vyloženě škodí.
I samo o sobě výtečné pivo načepované do půllitru, který je po vytažení z myčky ještě teplý, nemá sebemenší šanci. A že i takové zhůvěřilosti se stávají. Mně naposledy dnes. Pivovar v tom byl naprosto nevinně.