Národní kulturní památka to není a nebude. Na to jde o málo vzácnou a moc běžnou věc. Ne památka – ale kus paměti ano, zatraceně důležitý kus vlnitého plechu. Na ulicích s pamětí se jich dochovaly tisíce. Nosiče starých časů, nenápadné a výmluvné.

Ocelové svinovací rolety na výlohách obchodů, na dveřích a oknech, na garážích. Patinu vstřebávají padesát, sedmdesát, sto let. Podesáté přetřené a dodneška ráno a večer rachotící. Nebo tiše pustnoucí, barva z první a rez ze třetí republiky už jenom čekají na konec. Finito.

Zašlé kouzlo rolet vynikne, až když jsou stažené. Takže obvykle musí být zavřeno, dost často už navždycky. Estetika nostalgie, půvab úpadku.

Malebné svědectví o paměti - nebo spíš o zapomnění - může nabídnout pomalu jakákoli stará roleta. Ale úplně nejlepší jsou ty, a je jich naštěstí pořád hodně, na kterých zůstalo jméno výrobce, jeho firemní štítek - vizitka. Některé čtvrti jsou přímo malým muzeem českého roletářství. Vstupné zdarma, výklad, jak to tehdy bylo, komu patříval ten koloniál nebo co to bylo a kdo v něm prodával, jak skončila ta která roletárna, ať si domýšlí každý sám. Musíte hádat. Rolety nenesou jen paměť a vzpomínky, ale hlavně tajemství.

Tak jsem se na ně podíval. Tady jsou fotky, příště ještě něco víc o proslulých pražských firmách: Glaser, Voska a hlavně Červinka. Roletáři všech zemí, spojte se!


Duko, solidní prvorepubliková značka. (Na snímku Vršovice (okr. Louny), Jáchymov, Lomnice nad Popelkou, Koštice (okr. Louny), Semily, Praha.)


Firma Johann Pawlata, pozůstatek už neexistujícího starého Most (Brüx). Její rolety kdysi byly, viz snímek vpravo nahoře, ošetřeny i císařským a královským patentem. (Žatec, Měcholupy (okr. Louny), Děčín.)


Miffek a Čutka, známá jihočeská dvojice. Methoděj Miffek na přelomu století otevřel továrnu na rolety, mříže, výkladní skříně a jiné průmyslové výrobky v Českých Budějovicích. Ve 30. letech dům, kde firma sídlila, koupil v dražbě Jan Čutka, který se předtím u Miffků vyučil. Pokračoval ve výrobě portálů, ocelových rolet a železných konstrukcí ještě chvíli po roce 1948 (více zde). (Na snímku Vodňany, Netolice, Chvalšiny, Prachatice.)


Antonín Glaser, roletářský magnát z Prahy – Karlína. (Praha, Budyně nad Ohří, Žatec.)


Červinka, možná vůbec nejčastěji dochovaný štítek, k vidění zdaleka nejen v Praze. Firma vznikla v roce 1898 – a působí dodnes. (Praha, Žatec, Chlumín (okr. Mělník.)


Se jménem – i bezejmenné… (Třeboc (okr. Rakovník), dole Lomnice nad Popelkou, Koštice (okr. Louny), Košťálov (okr. Semily).


V některých případech se záhadný nápis na štítku nepodaří rozluštit. Zde až na jméno Plzeň. Půvabné průčelí bývalého hostince Na Růžku, Litohlavy (okr. Rokycany.)


Snad mě nešálí zrak. Taky vlevo tušíte nápis „Dubček“? A vpravo písmeno „V“, pozůstatek všudypřítomné protektorátní akce Victoria? Kdo tehdy vzal štětku do ruky? Nebyl to snad jeden a ten samý občan, že ne? Dějiny dvacátého století na obchodu Látky – Prádlo na hlavní třídě. Zlonice, okres Kladno, leden 2015.