Za normálních okolností by to byl klasický polibek smrti. Ne tak u nás, v roce 2017, při autogramiádě na Václavském náměstí v Praze.

„Budu volit Miloše Zemana. Prokázal statečnost. Budu mu do smrti vděčný,“ pravil tu Jiří Kajínek, odsouzený za dvojnásobnou vraždu a propuštěný letos na jaře z milosti prezidenta republiky.

V knihkupectví, chrámu kultury a vzdělanosti, za asistence bodyguardů podepisoval Můj život za mřížemi. Za vraždu tam strávil 23 let, několik dalších za jiné věci ještě předtím. Několikrát se pokusil o útěk, nejúspěšněji v roce 2000 na Mírově. Zločinec-celebrita.

Protože okolnosti normální nejsou, podpora prezidentského kandidáta vrahem se stala žánrem jako každý jiný. Výrazem díků, oplátkou za odvahu, mužným porozuměním. Šokuje málo.

Zemanovi to ve volbách nemůže uškodit. Kdo je proti němu a volit ho nebude, má buď jiných důvodů dost, anebo už vzal v potaz samotné udělení milosti. Co říká pán v zeleném nátělníku – na autogramiádě v bílém tričku s krátkým rukávem –, nehraje roli.

A co prospět, přihrát Zemanovi nějaké ty hlasy? Kdo čte Kajínkův příběh jako zápas o spravedlnost a boj se systémem šmrncnutý romantikou, tomu musí být blízký i ten, kdo odemkl žalář a dal hrdinovi možnost satisfakce. Miloš Zeman. Ale aby se to nějak promítlo do hlasování, to by musel JK mobilizovat ještě víc, mnohem víc.

Nejpravděpodobnější je, že Kajínkova podpora prezidentské volby neovlivní.

Prý se chystá pokračování. Jiří Kajínek chce psát o policistech, státních zástupcích, soudcích a příslušnících vězeňské služby. „A budu všechny jmenovat plnými jmény, aby bylo vědět, kdo je kdo. Rád se poté nechám zažalovat, jen aby lidé poznali pravdu.“

A jsme u toho. Pravda. Bojovník za pravdu číslo 2. Nazývání věcí „pravými jmény“, bez servítků a korektní přetvářky: to budete koukat! K tomu se hlásí Kajínek i Zeman. Poptávka po nové, aktualizované pravdě, která je jiná než nám tvrdí „mainstream“: to budete koukat! Tohle má společné řada příznivců legendy Kajínek i legendy Zeman.

Změna tedy spočívá v propojení obou zmíněných motivů v tak protichůdných osobách, jako jsou V. I. P. vrah a hlava státu. To tu ještě nebylo a vstřebat to, pokud nepatříme k mlčící většině, která paralely neřeší, není úplně snadné. To bude na dlouho.

„Na rohu ulice vrah o morálce káže“, dá se připomenout Karel Kryl. Zemanova ČSSD ho kdysi pouštěla z reproduktorů o volební kampani. To jsou ale paradoxy.