ČSSD odrazuje střední třídu
Souhlasím s Lukášem Jelínkem (Nic nového, Právo 12. 4.), že naším sociálním demokratům nedochází vážnost situace. Možnost, že po podzimních volbách skončí poprvé po třiceti letech mimo parlament, je bohužel dnes až příliš reálná. Avšak příčiny úpadku ČSSD nespočívají jen v sebevražedné koalici s ANO a v neschopnosti Jana Hamáčka dostatečně se vymezit vůči Andreji Babišovi a jeho straně. Jako zásadní problém nevnímám ani to, že současný předseda strany skutečně není příliš charismatickou osobností – ty totiž dnes nemají ani jiné strany. Příčiny krize ČSSD jsou mnohem hlubší a spočívají ve změně sociálního složení naší společnosti.
ČSSD byla dříve typickou socialistickou stranou dělnických vrstev, jenže tato sociální třída se v postindustriální společnosti neustále zmenšuje a transformuje se v nižší technickou inteligenci. Ta nežije na hranici bídy, málokdy pracuje za minimální mzdu (ať už je jakékoliv) a má poněkud jiné cíle a zájmy: jde jí o možnosti vlastního ekonomického i společenského vzestupu. Změny v sociálním složení tradičního elektorátu sociálních demokratů nejsou jen problémem České republiky, ale problém celé Evropy i některých mimoevropských zemí.
Jestliže nedávno v ČSSD opět zaznělo volání, že se má strana vrátit k "lidem práce", tak by si tato strana měla nejprve ujasnit, kdo to dnes vlastně dnes ti lidé práce jsou. Ti klasičtí "lidé práce", to jsou totiž dnes u nás hlavně nekvalifikovaní a málo kvalifikovaní zahraniční dělníci, kteří ale nebudou ČSSD nic platní, protože tady nemají volební právo. KSČM čelí ostatně stejnému problému: nemůže už být stranou proletariátu, byť jsou ve straně nepochybně síly, které by si to přály: žádný proletariát totiž už u nás nemáme.
Hlavním problémem ČSSD je, že nemá žádnou širší vizi společnosti, a proto ani žádný dlouhodobý program, který by byl přitažlivý nejen pro dělnictvo (kterého už je dnes málo), ale i pro širší nižší střední třídu, kde dnes tato strana především musí hledat své příznivce a voliče. I příslušníci středních vrstev jsou přece „lidmi práce“. Pravda, zpravidla je na štěstí netrápí výše minimální mzdy, protože se nechystají jít za ni pracovat někam do supermarketu, ale mají své problémy. Dříve na ně ČSSD dokázala reagovat, a proto také v minulosti právě tato skupina voličů sociální demokraty podporovala. Je jen vinou této strany samé, že nyní utíkají jinam.
(otištěno: Právo, 14. 4. 2021, s. 6)
ČSSD byla dříve typickou socialistickou stranou dělnických vrstev, jenže tato sociální třída se v postindustriální společnosti neustále zmenšuje a transformuje se v nižší technickou inteligenci. Ta nežije na hranici bídy, málokdy pracuje za minimální mzdu (ať už je jakékoliv) a má poněkud jiné cíle a zájmy: jde jí o možnosti vlastního ekonomického i společenského vzestupu. Změny v sociálním složení tradičního elektorátu sociálních demokratů nejsou jen problémem České republiky, ale problém celé Evropy i některých mimoevropských zemí.
Jestliže nedávno v ČSSD opět zaznělo volání, že se má strana vrátit k "lidem práce", tak by si tato strana měla nejprve ujasnit, kdo to dnes vlastně dnes ti lidé práce jsou. Ti klasičtí "lidé práce", to jsou totiž dnes u nás hlavně nekvalifikovaní a málo kvalifikovaní zahraniční dělníci, kteří ale nebudou ČSSD nic platní, protože tady nemají volební právo. KSČM čelí ostatně stejnému problému: nemůže už být stranou proletariátu, byť jsou ve straně nepochybně síly, které by si to přály: žádný proletariát totiž už u nás nemáme.
Hlavním problémem ČSSD je, že nemá žádnou širší vizi společnosti, a proto ani žádný dlouhodobý program, který by byl přitažlivý nejen pro dělnictvo (kterého už je dnes málo), ale i pro širší nižší střední třídu, kde dnes tato strana především musí hledat své příznivce a voliče. I příslušníci středních vrstev jsou přece „lidmi práce“. Pravda, zpravidla je na štěstí netrápí výše minimální mzdy, protože se nechystají jít za ni pracovat někam do supermarketu, ale mají své problémy. Dříve na ně ČSSD dokázala reagovat, a proto také v minulosti právě tato skupina voličů sociální demokraty podporovala. Je jen vinou této strany samé, že nyní utíkají jinam.
(otištěno: Právo, 14. 4. 2021, s. 6)