Nekrolog za Michaila Sergejeviče Gorbačova
V Bibli čteme, že když přišel Ježíš do Nazaretu, kde vyrůstal a kde jej lidé dobře znali, vyvolalo jeho kázání v synagoze pobouření a byl vyhnán z města, ba byl dokonce učiněn pokus jej zabít (Lukáš, kap. 4, 16-20). Velcí lidé zkrátka často nejsou ve své domovině proroky. V současném Rusku tento úděl potkal Michaila Sergejeviče Gorbačova, který v úterý 30. srpna 2022 zemřel v Moskvě v požehnaném věku jednadevadesáti let.
Osobně chápu, že Gorbačova nemají rádi komunisté, kteří jej obviňují ze zničení komunistického systému a dokáži také pochopit, že jej nemají rádi ani ruští nacionalisté, kteří jej zase obviňují, že zničil SSSR. Jenže komunismus a SSSR nezanikly kvůli Gorbačovovi: komunismus zanikl, protože to byla fantasmagorická a byl jako systém zcela nefunkční; SSSR zase zanikl, protože jeho národy nedrželo nic pohromadě. Co má společného Estonec a Rus anebo Gruzín a Ukrajinec? Nic! Tak proč by měli chtít žít v jednom státě?
Nám, kteří nejsme ani komunisté, ani ruští nacionalisté samozřejmě vůbec nevadí, že komunismus a SSSR zanikly. Skutečnost je ale taková, že nikdo neudělal pro záchranu komunismu a SSSR víc, než právě Gorbačov. Pokusil se najít nový modus vivendi mezi republikami a přetvořit Sovětský svaz ve Svaz sovětských suverénních republik. Zde měly mít republiky mnohem více pravomocí a neměly být už řízeny přímo z Moskvy. Pobaltské státy sice tuto myšlenku už předem odmítly, ale ostatní republiky ji v zásadě akceptovaly. Podpis už hotové nové svazové smlouvy byl naplánován na poslední dekádu srpna 1991. Nový Sovětský svaz, sice bez Pobaltí, ale stále ještě zahrnující celkem dvanáct svazových republik, mohl v reformované podobě nadále existovat, byť by šlo i tak zřejmě jen o dočasný útvar. Byl to ale právě nepovedený puč sovětských generálů a viceprezidenta Genadije Janajeva z 19. srpna 1991, který celý projekt nové svazové smlouvy zmařil. Po potlačení puče už republiky neměly o smlouvu zájem, nadto se v Ruské federaci vlády ujal Boris Jelcin, který neměl na další existenci SSSR v jakékoliv podobě zájem. Svou politickou budoucnost viděl v samostatném Rusku.
Dnešnímu Putinovu Rusku samozřejmě Gorbačov „nevoní“. To ale nic nemění na tom, že šlo o jednoho z nejvýznamnějších politiků konce 20. století. Občanům SSSR poskytl svobodu a svými reformami otevřel cestu k demokracii. Na mezinárodním poli ukončil studenou válku a umožnil národům střední a východní Evropy – a tedy i nám Čechům - vykročit z okovů sovětského lágru k národní i politické svobodě. Za to si zaslouží naši úctu. Čest jeho památce!
Osobně chápu, že Gorbačova nemají rádi komunisté, kteří jej obviňují ze zničení komunistického systému a dokáži také pochopit, že jej nemají rádi ani ruští nacionalisté, kteří jej zase obviňují, že zničil SSSR. Jenže komunismus a SSSR nezanikly kvůli Gorbačovovi: komunismus zanikl, protože to byla fantasmagorická a byl jako systém zcela nefunkční; SSSR zase zanikl, protože jeho národy nedrželo nic pohromadě. Co má společného Estonec a Rus anebo Gruzín a Ukrajinec? Nic! Tak proč by měli chtít žít v jednom státě?
Nám, kteří nejsme ani komunisté, ani ruští nacionalisté samozřejmě vůbec nevadí, že komunismus a SSSR zanikly. Skutečnost je ale taková, že nikdo neudělal pro záchranu komunismu a SSSR víc, než právě Gorbačov. Pokusil se najít nový modus vivendi mezi republikami a přetvořit Sovětský svaz ve Svaz sovětských suverénních republik. Zde měly mít republiky mnohem více pravomocí a neměly být už řízeny přímo z Moskvy. Pobaltské státy sice tuto myšlenku už předem odmítly, ale ostatní republiky ji v zásadě akceptovaly. Podpis už hotové nové svazové smlouvy byl naplánován na poslední dekádu srpna 1991. Nový Sovětský svaz, sice bez Pobaltí, ale stále ještě zahrnující celkem dvanáct svazových republik, mohl v reformované podobě nadále existovat, byť by šlo i tak zřejmě jen o dočasný útvar. Byl to ale právě nepovedený puč sovětských generálů a viceprezidenta Genadije Janajeva z 19. srpna 1991, který celý projekt nové svazové smlouvy zmařil. Po potlačení puče už republiky neměly o smlouvu zájem, nadto se v Ruské federaci vlády ujal Boris Jelcin, který neměl na další existenci SSSR v jakékoliv podobě zájem. Svou politickou budoucnost viděl v samostatném Rusku.
Dnešnímu Putinovu Rusku samozřejmě Gorbačov „nevoní“. To ale nic nemění na tom, že šlo o jednoho z nejvýznamnějších politiků konce 20. století. Občanům SSSR poskytl svobodu a svými reformami otevřel cestu k demokracii. Na mezinárodním poli ukončil studenou válku a umožnil národům střední a východní Evropy – a tedy i nám Čechům - vykročit z okovů sovětského lágru k národní i politické svobodě. Za to si zaslouží naši úctu. Čest jeho památce!