Je třeba mít krizový plán B

13. 01. 2009 | 07:59
Přečteno 7550 krát
Dopady globální recese se mohou dotknout české ekonomiky sice nepřímo, ale přesto citelně. Vláda by proto měla mít v záloze i krizový plán B. Základem záložního plánu by mělo být snížení daní a odvodů.

Počátkem loňského roku jste kandidoval na českého prezidenta. Od té doby se toho hodně změnilo. Nejste teď rád, že jste se nakonec nestal hlavou státu?
Když se člověk rozhodne k podobnému kroku, je připraven sloužit vlasti za jakýchkoliv podmínek a řešit výzvy, které jsou s touto funkcí spojeny. Česká vláda, prezident a všichni, kdo mohou České republice nějak pomoci, se o to budou muset snažit mnohem víc, než kdybychom nemuseli čelit žádné celosvětové finanční krizi a nehrozila globální recese.

Někdy se hovoří o krizi, jindy o recesi. Laická veřejnost může být proto zmatena. Jaký je mezi těmito pojmy rozdíl?
Pojem krize se používá pro situaci, která je velmi neobvyklá a negativní, například kolaps finančních institucí. V průmyslu, zemědělství nebo službách, tedy v nefinančním sektoru, se stejně jako pro celou ekonomiku většinou používá výraz recese, pokud je ekonomický růst dvě čtvrtletí po sobě záporný. Slovo krize by se používalo v případě, kdyby byla recese opravdu hluboká a trvala řadu let. Recese obvykle trvá několik čtvrtletí. Ta nynější v USA například začala počátkem tohoto roku. Trvá již rok. Pravděpodobně však bude pokračovat přinejmenším ještě několik dalších čtvrtletí. Bude to tedy jedna z nejvleklejších a nejdelších recesí, ale zatím je i tak stále označována jako recese.

Počátek této recese tedy významně souvisí s finanční krizí. Co ji podle vás způsobilo?
Zárodkem této krize, která začala v USA na počátku tohoto desetiletí, byla uvolněná měnová politika a nízké úrokové sazby. Ty způsobily velký zájem o reality. Hypotéky byly velmi levné. Banky začaly půjčovat i jednotlivcům a rodinám, kteří nesplňovali podmínku bonity. Přispěla k tomu skutečnost, že banky již na rozdíl od minulosti nemusely držet hypotéky do doby splatnosti, ale mohly je prodat jiné finanční instituci. Prodávaly velké množství hypoték, třeba i nekvalitních. Často je skupovaly investiční banky a jiné finanční instituce.
Banky přitom balily hypotéky různé kvality s dalšími dluhopisy do komplikovaných balíčků, u nichž stanovily průměrný úrokový výnos. Tyto balíčky často dostávaly z důvodů, které dosud nejsou důkladně analyzovány, vysoký rating. Globalizace finančních trhů přispěla k tomu, že se tyto finanční nástroje prodávaly všude. Mnozí investoři si je koupili, aniž by jim rozuměli, a spoléhali na hodnocení ratingových agentur.
Dokud se realitnímu sektoru dařilo a ceny bytů a domů rostly, nic se nedělo, protože tyto hypotéky se daly prodat za vyšší cenu, než za kterou byly vystaveny.

Kdy se situace na trzích obrátila?
Když došlo k útlumu či poklesu nemovitostního trhu a změnila se očekávání investorů. Mnozí se snažili zbavovat podstandardních hypoték či balíčků, a jejich ceny začaly klesat. To ohrozilo různé finanční instituce a přestaly si mezi sebou půjčovat peníze, protože nikdo nevěděl, kolik kdo drží těchto úvěrových balíčků. Mnohé z nich byly navíc vázány na deriváty a kvůli jejich rizikovosti a pákovému efektu to přineslo další rozsáhlé druhotné problémy. Stačí si uvědomit, že deriváty zvýšily velikost finančních trhů vůči hrubému domácímu produktu proti minulosti víceméně na dvojnásobek. Tento sektor se velmi nafoukl. Pak začal splaskávat a hroutily se různé instituce jako investiční banky, které nemají depozita. Když začaly klesat ceny akcií bank, snížil se jejich rating a ony se dále propadaly.

Finanční krize přinesla recesi v USA a v dalších zemích. Vy jste v jednom vystoupení uvedl, že jsme zatím teprve v její první polovině. Z čeho tak soudíte?
Myslím si, že finanční krize, která vyvolala recesi, ještě není u konce. Očekává se, že v USA dojde k dalším otřesům, zejména u hedgeových fondů a některých jiných instrumentů. Odrazí se to v reálné ekonomice. Finanční instituce ještě nepůjčují příliš peněz a to stále přiškrcuje ekonomiku. Americká, ale i další ekonomiky ještě nemají sílu, ještě nejsou schopny se dostat z recese do konjunktury.

Jak dlouhá by tedy mohla být recese?
To je těžko odhadnutelné. Čistě na základě zkušeností z minulých let bych odhadoval, že to bude v USA trvat nejméně dvě čtvrtletí. Ale to je velmi optimistický odhad, pravděpodobně to bude mnohem déle, klidně i dva roky. Navíc bych na základě jiného institučního rámce a přístupu vlád očekával, že recese v USA bude hlubší a kratší, zatímco v Evropě bude možná mělčí, ale dlouhodobější.

Jaký je podle vás recept, jak recesi co nejrychleji překonat?
V první řadě je třeba řešit samozřejmě finanční sektor sám o sobě. Tam je několik možných přístupů. Jsem pro všeobecný přístup. Spočívá v tom, že by na současnou situaci měli napřed doplatit akcionáři, případně věřitelé dané instituce, která potřebuje být zachráněna. A teprve potom by do nich měl vstupovat stát s penězi daňových poplatníků. Když stát přebírá akcie a stává se dočasně spoluvlastníkem společnosti, měl by zajistit, aby tyto akcie mohly být znovu prodány soukromému sektoru se ziskem, když už je podnik sanován a restrukturalizován. Nemělo by jít o žádnou plošnou dotaci, ale o pomoc jen těm podnikům, které jsou v kritické situaci.
Druhou velkou otázkou je, zda nějak podporovat podniky mimo finanční sektor. Hodně se debatuje o automobilovém průmyslu v USA, ale i v Evropě. Ale jaký smysl dává finanční podpora bez doprovodných opatření restrukturalizačního rázu?
Automobilový průmysl je silně propojen se zbytkem ekonomiky a jeho krach by pocítila i řada dalších odvětví. Na druhé straně se nejedná o finanční sektor a nemá tak velký dopad na zbytek ekonomiky. Je proto třeba dobře přemýšlet, na co budou použity peníze daňových poplatníků.

Nedávno jste uvedl, že bude-li mít česká ekonomika štěstí, může se recesi vyhnout. Za jakých podmínek by k tomu mohlo dojít?
V optimálním případě by česká ekonomika nemusela být zasažena přímo. Dopady finanční krize sice pocítí ve finančním sektoru i v celé ekonomice, ale nepřímo. Česká ekonomika je velmi otevřená, vyvážíme přes tři čtvrtiny hrubého domácího produktu a není možné, abychom nepocítili to, co se děje na našich exportních trzích. Již zpomalení v Německu a potažmo ve velkých zemích západní Evropy znamená, že se trhy scvrkávají. Bude tedy velmi záležet na tom, do jaké míry si jsou naše vývozní podniky schopny s touto situací poradit. Jejich konkurenční schopnost je navíc v posledních letech oslabena silnou korunou. Oslabení jejího kurzu v posledních měsících sice pomáhá, jde ale o poměrně mírný pokles.
Druhý efekt spočívá v tom, že česká ekonomika je silně orientovaná na automobilový průmysl a tento sektor bude asi postižen více než ostatní.
Nejlepší scénář by byl, kdyby se naši výrobci udrželi na trzích, na nichž působí, a našli si ještě nové příležitosti. Pak bychom mohli pocítit jen určité zpomalení ekonomického růstu. Horší scénář, na který musíme být nicméně připraveni, je, že česká ekonomika pocítí recesi a bude klesat. Pak musíme mít samozřejmě připravena ráznější opatření, jak se z toho vymanit.

Balíček, který přijala vláda v souvislosti s možným zhoršením situace v ČR, by tedy nestačil?
Pokládám ho za dobrý krok, pokud budeme v situaci, kdy dochází k poměrně mírnému zpomalení tempa růstu české ekonomiky. Jestliže by mělo dojít k většímu zpomalení, nebo dokonce poklesu, pak je potřeba mít připraven plán B. Mnohem razantnější a též ekonomicky promyšlený tak, aby podněcoval zaměstnavatele, ale i zaměstnance. Aby se do velké míry udržela zaměstnanost, podniky investovaly a hledaly nové exportní trhy, aby tu byla určitá dynamika, která by umožnila zvrátit případný nepříznivý vývoj ekonomiky.

Co by měl tento plán B konkrétně obsahovat?
Mohli bychom se zamyslet nad přeorientováním daňové soustavy, abychom podstatně odlehčili podnikům v daních a stimulovali je tak k investování. Abychom například podstatně snížili, ne-li zrušili daně a odvody z mezd. Česká pracovní síla by se tak stala atraktivnější a levnější. Došlo by tudíž k menšímu nárůstu nezaměstnanosti. A do určité míry by to mohlo být expanzivní fiskální opatření. Krátkodobě by se zvýšil rozpočtový schodek, částečně by ho ale kompenzovaly daňové příjmy z jiných oblastí. Příhodná by byla například spotřební daň nebo zvýšení daní v realitním sektoru, které by přispěly k tomu, že se budou reality používat jako investiční zboží a lidé se budou snažit pronajímat nevyužité části domů či bytů.
Byla by to radikální odpověď v radikální situaci. V neobvyklé situaci je třeba hledat i řešení, která nejsou tradičního charakteru.
Kromě zmiňovaných opatření by pomohla například dohoda mezi zaměstnavateli a odbory, aby část výplat byla vázána na dosahovaný zisk. To je běžné u manažerů či specialistů nebo lidí, kteří jsou vlastně placeni podle toho, kolik toho vyrobí. Takový systém má v sobě zakomponovánu pružnost. Když si podnik vede dobře, mají zaměstnanci vyšší příjmy, a naopak. Zároveň tento systém snižuje míru propouštění, protože při poklesu poptávky se pracovní síla automaticky stává levnější a kompenzuje nepřímý dopad tohoto poklesu.

Co když ale dojde spíše k tomu, že se automobilky a někteří další výrobci posunou do jiných zemí, kde je levnější pracovní síla?
Podobná rozhodnutí bývají zásadní, a nejsou tedy dělána povrchně a bleskurychle. Na druhé straně se nyní všechny podniky snaží strategicky přehodnotit svou situaci a najít cesty, jak snížit náklady. Jeden ze způsobů je převést výrobu ze zemí s vysokými náklady do států, kde jsou náklady nízké. Proto zdůrazňuji potřebu snížit daně a odvody z mezd. Je však třeba si uvědomit, že nejde jen o pracovní náklady, tedy mzdy, ale investiční prostředí jako takové. S překvapením jsem zaznamenal, že mnoho přímých investorů říká, že nejatraktivnější oblastí jsou nyní USA. Jednak jsou tam nižší mzdy než v západní Evropě, byť vyšší než v Česku. Ale podmínky spojené s tím, aby se tam firma usadila, infrastruktura, pevný právní rámec, nekorupční prostředí a pozitivní podněty (daňové prázdniny) -, jsou takového rázu, že se americké státy jako například Alabama nebo Missisippi stávají zajímavější destinací než kterékoliv jiné místo na světě.

V minulosti jste často hovořil o rezervách české ekonomiky a možném až osmiprocentním ročním růstu. Je to ještě vůbec reálné?
Je zajímavé, že jsem se v řadě svých předpovědí nemýlil. V roce 1996 jsem například uváděl, že může dojít k útoku na korunu. Což se začátkem roku 1997 potvrdilo. Nemýlil jsem se ani v tom, že česká ekonomika může růst o šest až osm procent. Ukázalo se, že i toto byla pravda. Tento potenciál zde byl a já si myslím, že bude i v budoucnu. Bude to trochu záviset na tom, jak hluboká bude případná recese. Je třeba si uvědomit, že když se ekonomika odráží ode dna, může dosahovat poměrně rychlého růstu. Nicméně i v rovnovážném stavu po ukončení světové recese by stále ještě mohla česká ekonomika, pokud budou příhodné podmínky, které se dají vytvořit, růst o pět až sedm procent.

Co máte na mysli pod slovy příhodné podmínky?
Vhodné prostředí pro podnikatele, pevný právní rámec a nekorupční prostředí. Daňové výhody a potom investice do vědy a terciárního vzdělání. Vláda se snaží protlačit určité reformy v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu. Když se do těchto oblastí bude ve střednědobém horizontu správně a efektivně investovat, mohlo by to přinést znatelný efekt.

Rozhovor pro FINMAG – finanční magazín č. 1/2009, autor: František Mašek

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

1938/1948/1968/2008 napsal(a):

Jedine poradnym zpevem muzeme vyjadrit, vyresit a vyloudit svoji lasku k velkemu ochranci:

Dobrý den, bankrote bank a dluhů
(na melodii písně Dobrý den prapore hvězd a pruhů, ta se zase zpivá na melodii Dobrý den majore Gagarine...)

1. Celý svět listoval denním tiskem,
celý svět zanechal hovorů,
já jsem Vás uvítal ruky stiskem
a zvedl pohled svůj nahoru.

2. Dobrý den, bankrote bank a dluhů,
tak už ses rozvinul nad náma,
dobrý den, bankrote našich druhů,
co jsme je vítali s džípama.

3. Dobrý den, bankrote, prostě welcome,
tak jsme se konečně dočkali,
dobrý den, bankrote, já ti tleskám,
kámoši vlaječkou mávali.

4. Vyřiď tam prosím do vesmíru,
vyřiď tam mezi hvězdama,
že chcem dál hledat tu černou díru,
která nám vše odsává.

5.=3. Dobrý den, bankrote, prostě welcome...
6. Vyřiď tam prosím, že my víme,
kdo nám kdy přines svobodu,
kdy Brežněv s prezidentem Johnsonem
pomoh' našemu národu.

7.=2. Dobrý den, bankrote bank a dluhů...
13. 01. 2009 | 08:39

Michal Kára napsal(a):

> Je zajímavé, že jsem se v řadě svých
> předpovědí nemýlil. V roce 1996 jsem
> například uváděl, že může dojít k útoku na
> korunu. Což se začátkem roku 1997
> potvrdilo.

A kolik jste na te sve spravne predpovedi vydelal? Nebo jste ji "veril" natolik, ze jste radsi zadne penize neriskoval?
13. 01. 2009 | 08:55

Slav napsal(a):

To nekorupční prostředí zřejmě vyprovokovalo krásný popěvek, Vyčítal to zhudební a odbrnká.
13. 01. 2009 | 09:01

george napsal(a):

Jen by mě zajímalo, že takový expert, co by měl radit nám podle zelených, neporadil dříve nejprve samotným USA? Měli bychom po krizi. Ono to přece přišlo od nich a on tam učí na vysoké a je tam doma.
13. 01. 2009 | 09:37

jogín napsal(a):

Podstatná je připomínka o investicích do vzdělání a vědy. Nenese to okamžité přínosy, ale dlouhodobě jde o nejúčinnější podporu ekonomiky. Současná vláda tyhle peníze redukovala, nejen relativně, ale i absolutně. Díky mnohaleté tradici je naše vzdělávání dobré, hrozí ale, že snaha o módní reformy za každou cenu přivodí podstatné zhoršení. Pokud jde o vědu, vidím prudký nárůst kvality publikací, statistici typu Municha to ovšem nezaregistrovali, protože údaje databází mají dvouleté zpoždění. Příklad: V přírodovědném vzdělání se KU octla na 116 místě světového žebříčku, čili mezi elitou.
13. 01. 2009 | 09:51

realysta napsal(a):

Pan bla, bla pohovořil.... má smysl komentovat vše, nebo stačí jen malá ukázka... Vybírám z vět pana profesora "Ta nynější (recese / krize) v USA například začala počátkem tohoto roku. Trvá již rok."

Začala letos (od začátku roku uteklo 13 dnů) a trvá rok!!!
13. 01. 2009 | 09:52

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, že jsem mohl v devadesátých letech podle podobných úvach vyhrát několikrát sportku. Ale bohužel jsem si jaksi zapomněl vsadit...
13. 01. 2009 | 09:54

xrb napsal(a):

Rady k pohledání. Zrušit daně podnikům, zrušit odvody na soc.a zdravotní pojištění ... Nejlepší by asi bylo, kdyby zaměstnanci (samozřejmě jen ti dole, managementu by se to netýkalo) pracovali zadarmo a důchodcům se zrušily důchody, zisky zprivatizovat, ztráty socializovat! Optimální by bylo znovuzavedení robotynebo přímo nevolnictví. Jak se u nás říká - pan "ekonom" radil Hitlerovi a ten pak prohrál válku...
13. 01. 2009 | 10:05

Kamil napsal(a):

Když byly ve vládě ČSSD pan Švejnar říkal " mělo by se to dělat razantněji ". Při vládě ODS " je to krok správným směrem ", Při volbě prezidenta dělala ODS všechno špatně, nyní jen velmi obecné odpovědi, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Kdyby to takhle napsal Kohout, tak by ho vlk sežral i s Karkulkou, zde se jistě bude rozplývat nad brilantními odpověděmi. A tak je to stále dokola, každý pes chválí svůj ocas.
Hezký den.
13. 01. 2009 | 10:08

Rumcajs napsal(a):

Tohle už bylo malinko konkrétnější pane profesore.
Přesto. Ředitek Tatrovky navrhoval naprosto jednoduché řešení a to možnost zaměstnávat lidi jen 4 dny v týdnu. Proč se tím nikdo nezaobírá. Dle mého by to pomohlo ještě více,jak snížená daň ze mzdy.

Taky by se politici měli zamyslet, jestli novým opatřením o placení prvních dnů nemoci zaměstnavatelem ,opravdu pomohli chuti někoho zaměstnávat.

Taktéž odstupné. Po vlnách propouštění, kdy odstupné bylo akorát poslední hřebíček do rakve, budou firmy velice opatrné při přibírání nových zaměstnanců.

Dle mého by více jak daně, pomohl liberálnější Zákoník práce. Ale chce to jít proti odborářským bosům a to při jejich "inteligenci" není nic snadného.

Takže aspoň ty daně !
13. 01. 2009 | 10:09

No... napsal(a):

Kdyby to Švejnar neřekl, tak to nevíme....
13. 01. 2009 | 10:26

lexoid napsal(a):

to xrb:
Zrušit sociální a nem.odvody by bylo super a to i pro zaměstnance .Co se týče daní pro podniky je to vlastně téměř jedno, neb každý podnik zdaněný zisk rozdělí majitelům, popřípadě investuje do rozvoje firmy a tedy i do zaměstnanosti ale spíše vykazuje minimální zisk a tedy i minimální daně.
Určitě tyto daně nejsou zásadním zdrojem příjmu státu.
To daně od občanů ano-viz DPH
13. 01. 2009 | 10:31

větro napsal(a):

Jasně že se musí skracovat pracovní doba . Otroci pracovali 24h denně ,po pár staletí se došlo k tomu že už se pracuje 8h denně 5 dnů v týdnu a skracováni pracovní doby je jediné řešení .
Co se bude dělat s těma lidma které nahradily stroje a počitače ? Tam kde před 20lety sedělo 5 účetních sedí dneska jedna s počítačem ,tam kde telefon kopalo 30kopáču je dnes jeden kopač s bagrem který přejede i přes vrátka do zahrady.
Je jasné že zvýšit odchod do důchodu na 65 je pro stát levnější když ti lidé budou brát 3 tisíce podporu proto že práce se pro ně nenajde než jím vyplácet důchod který je daleko vyšší , ale záleží jak dlouho to všechno vydrží . A to je ta krize
13. 01. 2009 | 10:45

Kontrarozvědka napsal(a):

Plán B,je známý jako Švejknar plán.Vytřískat co nejvíc ,hlavně přes ČSOB,a zmizet i s kapitálem do milované Ameriky.Copak to nikdo neví že Pan Švejnar je agentem CIA a dlouhodobě manipuluje dění v naší republice!
13. 01. 2009 | 10:56

bertik napsal(a):

Je to pořád stejné, pořád se zaměňují příčiny a následky. Nízké úrokové sazby v USA, hypotéky pro každého, prodej neprůhledných balíčků atd. to není příčina. Je to následek toho, že takové chování systém umožnil, ne-li politicky vyžadoval. Pravomoc finančníků je stále absolutní, odpovědnost nulová, v nejhorším případě ztráta místa. Převážilo - ať již vyslovené nebo skryté – politické zadání. Pokrytecky se chovaly i auditorské firmy, které MUSELY vědět, že něco není v pořádku. Jeden příklad za všechny: copak se dalo říct o Enronu, že stojí na kolaps? Nedalo, protože to bylo politicky neúnosné. Tak se tiše čekalo, až to prasklo spontánně. Totéž platí o Madoffovi. Svoboda? Trh? ano, ale za čí peníze?
13. 01. 2009 | 11:12

radek napsal(a):

pokud se sníží daně, tyto peníze budou uspořeny a poptávku stejně nepodpoří, dle mého názoru se pouze prohloubí deficit SR
13. 01. 2009 | 11:50

islington napsal(a):

když se sníží daně, lidi budou spíš šetřit "na horší časy když je ta krize" než nakupovat. Podle mého názoru by stát měl investovat, a to investovat hlavně k odstranění byrokratických překážek k nastartovaání podnikání, infrastruktura, liberalizace pracovního zákoníku. Nevím proč, ale nejlepší ze všech řešení co jsem četl mi přišel blog paní Brixi...
http://blog.aktualne.centru...
13. 01. 2009 | 12:27

ČARODĚJKA TAJEMNÁ napsal(a):

Babička dej jí pán Bůh lehkou zem mi říkávala!Pamatuj, holka kapitalizmus to je vykořisťování člověka člověkem a taky že jo! Můj dědeček na ně dřel od mládí jako horník udřenej zemřel na nemoc rozedmu plic chudej jak kostelní myš se udusil!!!Plival krev a dusil se-5 let mi bylo, udusil se na plicním v Babicích,Já jako dítě doktorské rodiny tam byla, chtěl mi dát SBOHEM, dodnes vidím JEHO ustrašené oči z blížící se smrti...ale JEHO přání, vidět mne naposled se mu splnilo !!! Už nevím které ruce mne táhly PRYČ...a pak už jen...pohřeb a Já malinká říkám slova Jiřího Wolkera...smrti ce nebojím, smrt není zlá, co zlé je, co strašné je , to umírání je...Tenkrát jsem nechápala NIC, dnes ANO....ČEZ ty se udus také....penězi!!!!!!!

poplatky zdravotní viz.zde z dílny exzákonodárce přeběhlíka Pohanky http://pokus.blog.idnes.cz/...
13. 01. 2009 | 12:53

bertik napsal(a):

Rady pana Švejnara občas vypadají rozumně. Ale problém je mnohem zásadnější, než jen modifikovat ekonomické prostředí. Systém, který selhal především morálně, není důvěryhodný jako lékař problémů, které způsobil. Jsou to někdy, věru, absurdní rady: Utrácejte, investujte, pomůžete řešit krizi. S tím, že tyto výzvy jsou adresovány obyvatelstvu. Tzn. léčte to vy, kteří jste obětí nezodpovědného a zdivočelého systému, opírajícího se o všemocný trh, kde vládla zejména spekulace. A to jak spekulace „podnikatelská“ tak spekulace osobní. Bez rizika právního postihu.

Mantinely (legislativní, ekonomické, morální) nastavuje společnost reprezentovaná státem. Je-li stát slabý, benevolentní ale nejčastěji ovládaný kapitálem lobbyistických skupin, je jen otázkou času, kdy se důsledky jednání kapitánů financí zcela vymknou kontrole. Protože žádná kontrola v podstatě nastavena není a na sebekontrolu nelze sázet. Ukazuje se zcela přesvědčivě, že hypnotizace blízkými zisky a požíváním výsad jakéhokoliv druhu zatemňuje mysl.
13. 01. 2009 | 13:05

mp napsal(a):

Najde se dnes někdo, kdo by investoval do vzdělání, když vykrmení krůty o daňových prázdninách přinese rychlejší efekt?
13. 01. 2009 | 13:20

Carlos V. napsal(a):

Velké státy pumpují do ekonomiky peníze, aby podnítily poptávku. Dost pravděpodobně se jim to za strašnou cenu nakonec podaří. Přijde boom, úroky půjdou nahoru, a velké státy budou platit horentní úroky. Nemluvě o EUR a hlavně USD inflaci, ta se utrhne ze řetězu.

ČR má otevřenou ekonomiku. Bez exportu nejsme nic, prvořadá je teda podpora exportu. Naopak, dobré by bylo ponížit import - zde vláda díky EU nemůže dělat nic, je zde ale prostor pro novináře a ekonomy.

Daně, byť dlouhodbobě je třeba je snižovat, dnes naopak zvýšit. Nejlépe zrušením dolní sazby DPH. Trh s komoditami s 9% DPH je nepružný a proto by tato změna přinesla více peněz do rozpočtu.

Co má dělat s penězi stát ?
- šetřit na výdajích
- utrácet za možná proexportní opatření
- zaplatit velké investice, pakliže cena v důsledku krize spadne
- a zejména splácet dluh. Úroky vyétnou nahoru (viz výše) a v takové době je lepší nedlužit.

Co mají dělat občané ?
- šetřit na provozních výdajích (žádné zahraniční dovolené, restaurace, kultura)
- utrácet pokud možno za české výrobky
- splácet dluhy. Úroky vyétnou nahoru (viz výše) a v takové době je lepší nedlužit.
- a zejména rozumně investovat. Ceny akcií i jiných komodit klesají, je třeba využít příležitostí

Pakliže USA, Británie, ale i Francie a Německo konají opak než uvedeno výše, máme šanci vydělat.
13. 01. 2009 | 13:58

Ucho napsal(a):

Já se zblázním, ten pan Švejnar by jen rozdával rady. Kdo to má vydržet?
13. 01. 2009 | 16:05

bertik napsal(a):

Carlos V. a všem, kdo hlásají podporu exportu:

Určitě, ale Vaše návrhy jsou až „B“. Prvotní je, aby byla v destinacích vývozu poptávka. A jestli se budou tyto země chovat tak, jak ordinujete nám (logicky „národně sobecky“), poptávka tam nebude.
13. 01. 2009 | 17:55

mmaaxxoo napsal(a):

Pane Švejnare, to že z vás udělal modlu sám Paroubek, vás naprosto devalvuje
13. 01. 2009 | 18:04

LEVAK napsal(a):

A já jsem si naiva myslel,že plánování je bolševický vynález včetně státních dotací do krachujících bank a podniků!Kde je neviditelná ruka trhu pane profesore?
13. 01. 2009 | 18:05

twardowski napsal(a):

Moc mi to tedy neřeklo... ale i tak je to jeden z nejsmysluplnějšíc článků co jsem o krizi v českém jazyce četl.
13. 01. 2009 | 18:10

Jirka. napsal(a):

Stálé stejné přežvykování obecných BLA...BLA...BLA, je trochu málo.
Pane Švejnare, asi jste nepovšimnul, že jste tady, jaksi, PŘEBYTEČNÝ, že Vás zde nemá nikdo rád ?
13. 01. 2009 | 19:36

Cameron napsal(a):

Pane Švejnare, je mi líto jakým útokům musíte čelit. Prosím, nenechte se odradit, nejsme všichni "stejní". Váš kultivovaný projev a skromnost na mě osobně udělali velký dojem. Mám pocit, že tenhle národ si Vás nezaslouží a stydím se, když čtu tak ubohé komentáře některých českých občanů. Dokážu poznat poctivého člověka a i vzhledem k Vašemu vzdělání, zkušenostem a ryzímu charakteru si Vás nesmírně vážím. Přála jsem si Vás vidět ve funkci prezidenta, byla bych na Vás moc hrdá.
13. 01. 2009 | 21:35

Al Jouda napsal(a):

Co potřebuje člověk k životu ? Trochu jídla a vody. Takže když se o tohle postaráme, tak tu krizi určitě přežijeme !
13. 01. 2009 | 21:40

babča napsal(a):

Teda pane Švejnare, to je rada nad zlato. Můžeme se vyhnout recesi tím, "kdyby se výrobci udrželi na trzích".
13. 01. 2009 | 22:18

Jacek napsal(a):

Camerone, ty jsi troubelín, když se skláníš před Švejnarovou kultivovaností, ryzím charakterem. Pan Švejnar je jenom hodně namyšlený, hodně drzý. Skoro všechno co řekne jsou žvásty.
Opravdu namátkou vyberu něco z textu nahoře.

Otázka na Švejnara: Nejste teď rád, že jste se nakonec nestal hlavou státu?

Odpověď, z které se nedozvíme, jestli je rád nebo nerad: Když se člověk rozhodne k podobnému kroku, je připraven sloužit vlasti za jakýchkoliv podmínek a řešit výzvy, které jsou s touto funkcí spojeny. Česká vláda, prezident a všichni, kdo mohou České republice nějak pomoci, se o to budou muset snažit mnohem víc, než kdybychom nemuseli čelit žádné celosvětové finanční krizi a nehrozila globální recese.
Ble ble ble... bléééééé
13. 01. 2009 | 22:24

petrpan2 napsal(a):

Je třeba nevytrhávat věty z kontextu a ctít názor.Souhlasím s Cameron a i já si myslím,že prof. Švejnar si rozhodně zaslouží popřát mu sluchu a neslyšel jsem od něj komentář,který by nebyl vysoce profesionální a řečený s pokorou,protože zaručenou prognózu nedá nikdo
13. 01. 2009 | 22:44

jogín napsal(a):

Je tady skromná otázka- kde sebere erár peníze na "krizové výpomoci", až dojde na placení. A nejen zdejší erár. Po světě začíná běhat zajímavý nápad. Daň (fuj, takové sprosté slovo- doufám, že si ho pan Stejskal nevšimne), docela maličká, třeba 0,2 procenta z každé finanční transakce. Normálnímu smrtelníkovi včetně podnikatelů to nic neudělá, jenže spekulantům, co hrají letadlo, pěkně sáhne do kapsy. A stát bude mít na splácení dluhů. Na co všechno lidi nepřijdou.
13. 01. 2009 | 22:50

r.m. napsal(a):

jogine, stát si peníze buď sám natiskne nebo někdo někde v elektronickém systému ČNB posune desetinnou čárku o jedno místo do prava:-),,, a vida dvojsmysl, kupředu pravá...
Právě jsem pochopil rozdíl mezi pravičáky a levičáky. Tak proto se tak snažej mít svoje lidi v tom divným baráku mezi Obecním a Lidovým domem. (ČNB)
14. 01. 2009 | 02:02

Otazka napsal(a):

Clovek s obcanstvim statu "A" chce byt prezidentem ve state "B". Stat "A" chce hlavne ve state "B" svoji vojenskou zakladnu bez pritomnosti veleni statu "B" a 85% obyvatelstva ve state "B" si to nepreje....." Tento clovek ze statu "A" zaroven podporuje vystavbu vojenske zakladny statu "A" ve state "B". Proc? Jaka je tedy jeho motivace? Laska ke statu "A" nebo statu "B"?

Pry mame byt vdecni za osvobozeni a proto mame byt okupovani. Pokud totiz nad zakladnou nebude mit stat "B" zadnou pravomoc, je to sprosta okupace. Jako v roce 1968, kdy jsme take meli byt vdecni za osvobozeni 1945...Vsichni chteji pomahat. I ten Cingischan, Hitler a Breznev nam tady chteli pomahat...Kde byl ten stat "A" v techto klicovych okamzicich? 1938/1948/1968?

"Pravda je lez, laska je nenavist a valka je mir" Ministerstvo pravdy v romanu 1984 George Orwella
14. 01. 2009 | 07:14

Harpagon napsal(a):

Co říkáte pane Švejnare, předsedo dozorčí rady ČSOB, na to, že ČSOB odepisuje cca 10 mld. kvůli špatným CDO made in USA? Myslíte, že kromě řadových zaměstnanců, propustí také nějakého manažera? A co kontrolní činnost dozorčí rady?
01. 02. 2009 | 15:32

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy