Rozhovor s prof. Švejnarem o dopadech úsporných opatření a o vývoji české i světové ekonomiky.


* Podle většiny ekonomů se globální ekonomika již dostává z krize. Souhlasíte s tím?

Skutečně se zdá, že jsme po měsících hospodářského poklesu narazili na dno. Nejrychleji se vzchopila východní Asie, ve které nastaly pozitivní změny již v prvním a druhém čtvrtletí, potom Spojené státy. Propad se zřejmě již zastavil i ve dvou největších evropských ekonomikách – Německu a Francii. Státy jako Velká Británie a Španělsko sice ještě na obrat čekají, možná ale i tam se dostaví už brzy. Je zde však ještě mnoho varovných signálů. Především finanční krize není zcela vyřešena, banky stále ještě nepůjčují nebo půjčují poměrně málo všude na světě včetně Spojených států. Americká ekonomika je přitom na úvěrech velmi závislá. Potom je zde také hledisko inventárního cyklu, kdy podniky i v krizi, když jim dojdou zásoby, je musejí doplnit. Můžeme proto tady mít dočasný výkyv směrem nahoru, který je daný právě tímto inventárním cyklem.

* Co se tedy za rok od krachu investiční banky Lehman Brothers vlastně změnilo v americkém bankovním systému?

Byla do něj nalita spousta peněz a byla přijata určitá regulační opatření. Většina změn je však ještě na cestě. Teprve uvidíme, jak a kdy se tento systém vzchopí.

* Americký prezident Barack Obama uvedl, že zaznamenal nové příznaky příliš rizikového chování bank. Jejich šéfy varoval, aby nepočítali s tím, že je vláda bude znovu zachraňovat. Současně je podle něj nutná další regulace finančního sektoru. Souhlasíte s ním?

Souhlasím a myslím, že nový systém regulace finančních firem bude požadovat, aby tyto firmy měly větší rezervy vlastního kapitálu, a aby měly tzv. „living wills“ (žijící závěti) – tedy jasný plán, jak v případě neúspěchu zaniknou, aniž by způsobily šok ekonomice či daňovým poplatníkům.

* Je konec krize patrný už i v ulicích amerických měst, tzn. nejen z makroekonomických statistik?

Američany stále nutí k utahování opasků zmražení růstu mezd a vysoká nezaměstnanost, která navíc zřejmě ještě nějakou dobu poroste. To má samozřejmě negativní dopad na důvěru spotřebitelů a na poptávku a snižuje to šance na rychlé výraznější oživení americké ekonomiky.

* Předpokladem návratu hospodářského růstu je podle ekonomů i zlepšení situace na trhu s nemovitostmi…

Za poslední měsíc, dva měsíce, se zdá, že realitní trh v USA oživil. Což by byl výborný ukazatel, protože to je takový hlavní indikátor, co se bude dít v budoucnu. Potřebujeme ale víc než jeden nebo dva měsíce. Doufám, že již dochází k obratu, ale opět – je ještě příliš brzy, abychom mohli vážně tvrdit, že k němu skutečně už došlo.

* Jaká jsou hlavní rizika pro další vývoj světové a české ekonomiky?

Největší riziko je dlouhodobá stagnace anebo pomalý růst. Japonsko tímto vývojem prošlo během posledních dvaceti let a nedá se vyloučit, ze celosvětové ekonomice bude chvíli trvat, než se vzchopí. A jestliže by si Evropa vedla hůře než zbytek světa, tak by to pro nás byl kámen úrazu – závisíme svým vývozem silně na Evropě a zvláště na Německu.

* Nakolik jsou pro udržitelný návrat k růstu důležité fiskální stimuly vlád?

Vidíme, že v oblastech, kde se tyto vládní stimuly nacházejí, již dochází k vzestupu nebo se pokles významně zbrzdil. Je patrné, že pokud by byly stimuly dočasné, kdyby přestaly, je zde značné riziko, že ekonomika nebude pokračovat dál vzhůru nebo přinejmenším se její růst výrazně zpomalí. Jak rychlou budeme mít konjunkturu, to se bude odvíjet právě od dalších opatření vlád a na nich potom závisejících očekáváních jak spotřebitelů, tak výrobců.

* V Česku nyní bude vláda rozhodovat o zavedení tzv. šrotovného.

Šrotovné nepředstavuje nejlepší vládní přístup k řešení poklesu celkové poptávky. Je nákladné z hlediska výdajů daňových poplatníků a nemá největší blahodárný efekt pro celou ekonomiku. Pomáhá jen jednomu průmyslu, a to krátkodobě, a společensky je poměrně neférové, protože mnozí lidé ze středních vrstev a chudší občané si nemohou najednou dovolit koupi nového auta. Do určité míry též posunuje budoucí poptávku do současnosti a tím sníží poptávku v příštích čtvrtletích.

* Jaká je vaše prognóza vývoje české ekonomiky?

Letošní pokles HDP bude opravdu silný – k pěti procentům – a u průmyslové výroby to bude ještě horší. Příští rok bude velkým otazníkem. Všichni doufáme, ze bude nastartována dlouhodobá konjunktura, ale opakuji – musíme být připraveni i na pomalý růst, či dokonce stagnaci. Vše bude záviset na vývoji na světových trzích a tam je zatím vidět poměrně malé oživení dlouhodobé poptávky.

* Co říkáte na návrhy ministerstva financí na zvýšení daně z přidané hodnoty, spotřební daně na pohonné hmoty či daně z nemovitosti?

Jde o celkem rozumná krátkodobá opatření, a zvláště zvýšení daně z nemovitosti a spotřební daně by bylo prospěšné. Bylo by žádoucí tyto dvě daně podstatně zvýšit a kompenzovat to snížením daní a odvodů z mezd. Ve střednědobém horizontu bude nutné přistoupit také k zásadním reformám penzijního a zdravotního systému, i vědy a školství. Rovněž by se měla snížit daňová zátěž na pracovní sílu a měla by být koncipována symetricky vůči zaměstnancům a živnostníkům.

* Vláda chce v příštím roce vzít rodinám na dávkách asi 12 miliard a současně zvýšit některé daně. Je to rozumné v době, kdy ještě poroste nezaměstnanost a je zapotřebí především oživit poptávku?

Zde by se mělo postupovat obezřetně. Rozhodně by bylo dobré ochránit chudší rodiny. Omezení dávek a zvýšení některých daní by nejvíce omezilo právě jejich poptávku a zároveň by to mělo nežádoucí sociální dopad.

Rozhovor prof. Švejnara s redaktorem Jakubem Svobodou a Jiřím Vavroněm zveřejněn v Právu dne 17.9.2009.