Přes velkou volební porážku se koaliční vláda pokouší v tichosti a velmi rychle ratifikovat smlouvy s USA o umístění vojenské základny na našem území. Z posledních sil a v obavách z politické změny, chystající se v USA, se vláda snaží urychlit proces schvalování, protože později by smlouvy nemusely projít.

Již nyní ve sněmovně probíhá první čtení smluv a ve čtvrtek mají být definitivně schváleny senátem.

Vláda chce využít skutečnosti, že ještě naposledy mohou volit končící senátoři, po jejichž odchodu ODS přijde o většinu v Senátu. To znamená, že smlouva bude schválena díky senátorům, kteří již evidentně nevyjadřují vůli vyjádřenou voliči v právě proběhlých volbách.

Je na místě otázka, zda se ODS a KDU-ČSL vyplatí udělat takto riskantní krok, který pravděpodobně způsobí další pokles důvěry voličů v jejich strany. Mohlo by dokonce dojít k vnitřnímu rozkolu, jak se už stalo ve Straně zelených. Politikům, kterým záleží na budoucnosti jejich strany, je to jasné. Proč tedy koaliční strany tolik tlačí, když vědí, že se tohle jednání obrátí proti nim?

Vysvětlení je bohužel příliš jednoduché. Kdo dnes hýbe naší politickou scénou a má moc ovlivnit rozhodování jak vlády, tak politických stran, je hrstka lidí úzce napojená na ekonomické zájmy USA. Po internetu se šíří řada dokumentů, které do detailu popisují velmi úzké vazby vysoce postavených osob naší politické scény na zbrojní společnosti přímo zainteresované na výstavbě radaru (www.nenasili.cz/cs/2026_kdo-prosazuje-radar-v-cr). Tyto lidi nezajímá budoucnost naší republiky a už vůbec ne budoucnost jejich politických stran.

Média bohužel nechtěla dát těmto faktům prostor. A tak, za tiché spoluúčasti nejvlivnějších českých médií včetně veřejnoprávní televize, bezmocně přihlížíme tomu, jak se píše jedna z nejtemnějších stránek dějin naší země v období po roce 1989.

V těchto obavách jsme se obrátili také na prezidenta ČR s žádostí o intervenci. Na jeho reakci zatím čekáme.

Od ukončení květnové hladovky Jana Tamáše a Jana Bednáře se každý den jedna osobnost ze světa kultury, politiky, vědy, lékařství, sportu a mnoha dalších oblastí účastní řetězové hladovky. Žádají o přerušení jednání o radaru na jeden rok. Stále více lidí překonává strach veřejně vystoupit a dává jasně najevo svůj názor. Jak ukazuje videodokument na www.nenasili.cz/cs/videa, do hladovky se zapojují lidé ze širokého spektra české společnosti. Také průzkumy veřejného mínění jasně dokazují, že Češi s radarem dlouhodobě nesouhlasí.

Dnešní události připomínají tichý převrat. Hrstka lidí vzala osud naší země do svých rukou bez ohledu na vůli občanů, jasně vyjádřenou v uplynulých volbách.

Obracíme se proto s výzvou na všechny senátory a poslance ČSSD a KSČM, aby využili všech demokratických prostředků k tomu, aby takovémuto hlasování o radaru zabránili.

Vyzýváme též všechny senátory a poslance koaličních stran, kteří v dobré vůli věří v prospěšnost vojenské přítomnosti USA na našem území, aby ještě jednou zvážili svůj postoj a především, aby se nestali komplici těch, kdo chtějí vše možné, jen ne všeobecné dobro. Jestli opravdu věříte v užitečnost radaru, je správné, abyste se zasazovali o to, aby zde umístěn byl. Na ale způsobem, který je výsměchem demokracii. Proto prosíme, mějte při hlasování na mysli to, že jste představiteli demokratického státu, že zastupujete lidi, kteří vás zvolili, že jste zodpovědní především svému vlastnímu svědomí, svým dětem a generacím, které teprve přijdou, nikoliv jen politické straně.

“Umístit či neumístit radar v Česku je historické rozhodnutí, které by mělo proběhnout po široké veřejné diskuzi za souhlasu většiny obyvatel. Ale učinit toto rozhodnutí v situaci, kdy se mezi lidmi i politiky vytváří jedovatá atmosféra plná nedůvěry, by mělo dlouhodobý negativní dopad na českou společnost. Naději na svobodu a opravdovou demokracii, kterou jsme získali po sametové revoluci, by opět vystřídal pocit nedůvěry v instituce, pocit bezmoci a zrady,” stojí v prohlášení k řetězové hladovce. „Proto navrhujeme na jeden rok přerušit jednání, zahájit hlubší diskuzi na toto téma uvnitř ČR, získat stanovisko EU k tomuto plánu a počkat na stanovisko nové administrativy USA.“