Ahoj doma!
Dnes (25. 2. ) byl velmi podivný den, ráno slunce vyšlo, ale bylo zcela zakryto pískovým oparem, takže vypadalo jako bledý měsíc. Po včerejším horkém jižním přišel opět severní vítr, ale v menší intenzitě než dříve. Z rána bylo ale příjemně chladno.

Hlavním vzrušením dnešního dne byla stavba stanu. Tento „ženský párty stan“ je pro naše potřeby až příliš vysoký a budeme ho muset doplnit o spodní zástěnu proti návějím písku. Bylo ho třeba opravdu dobře ukotvit, k čemuž jsme nakoupili popruhy a deset jutových pytlů, které naplněné pískem snad zabrání tomu, aby nám stan i s těžkou ocelovou konstrukcí odletěl jako rogalo. Na stavbě má nehynoucí zásluhu Láďa, bez něhož by snad ještě nestál.



Otvíráme nové sondy, tak, abychom se vyhnuli práci v těch s objevy maleb, které čekají na konzervátory. Martin Dvořák by měl přijet už tuto sobotu.



Fotograf Petr Berounský se teprve chystá a přijede s našimi kolegy geology 7. března. Na Petra se těšíme, vzpomněl jsem si na jedno z našich mnohých společných focení a přikládám obrázek své rodiny, po návratu z Jemenu v roce 2009.



Tehdy bylo ještě do Jemenu možné cestovat, nyní by nás to ani nenapadlo. Petr nám udělal sérii krásných fotek v tradičních jemenských úborech, které jsme si v Saná nakoupili a přivezli s sebou domů. Mimochodem, pro čtenáře, kteří se doptávají po původu mé bílé galábky, je toto odpovědí.