Objev hrobky z pozdní doby kamenné v dlouhé mohyle v Dušníkách


V posledních dnech dokončil náš archeologický team terénní výzkum dlouhé mohyly z období kultury nálevkovitých pohárů (KNP - starší eneolit 3800 – 3500 před Kristem) v obci Dušníky na Litoměřicku. Byly to vzrušující dny se spoustou práce, trochou napětí a nakonec deštivých dnů, které komplikovaly dokumentaci a odběr půdních vzorků. Vše nakonec dobře dopadlo a všechny otázky, které jsme si v průběhu projektu kladli, jsme úspěšně vyřešili.

Když jsme se letos na jaře poprvé vypravili do Dušníků, nevěřili jsme vlastním očím. V poli s ozimem pšenice jsme jasně viděli podlouhlý mohylový násep táhnoucí se ve směru východ západ. Tak starou a zachovalou mohylu v oraném poli u nás ještě nikdy nikdo neobjevil! Existence mohyly byla identifikována leteckým archeologickým průzkumem, na základě porostových příznaků v místech obvodového příkopu. Jak jsem psal v minulém dílu blogu, v rámci grantového projektu (GAČR) jsme se rozhodli mohylu prozkoumat. Detailnější představu o stavu zachování a konstrukci mohyly jsme si udělali sondáží pedologickými vrty a geofyzikální magnetickou prospekcí jsme identifikovali umístění pohřební komory.

Unikátně zachovalá mohyla trapézového půdorysu o rozměrech 86 x 16-26 metrů je, v oraném poli, dodnes velmi dobře patrná svým 1,5 metru vysokým náspem.

Po nedestruktivním průzkumu jsme započali plošnou sondáž, abychom získali informace o dataci a stavebním a funkčním vývoji monumentu. Terénním odkryvem jsme objevili dřevem obloženou pohřební komoru obsahující kostrový pohřeb asi 11letého dítěte, uloženého na pravém boku, hlavou směrem k západu. Pohřební výbavu tvořil malý keramický džbánek (staršího baalberského stupně KNP) a pazourkový hrot šípu za zády zemřelého.

S největší pravděpodobností jde o pohřeb dítěte z okruhu rodící se společenské elity. Pocta, která byla nedospělému jedinci prokázána při založení mohyly, zřejmě souvisí se systémem dědičného připsaného společenského statusu, jehož počátky lze pozorovat právě již v časném a starším eneolitu. Počátky společenské stratifikace a vznik společenských kvalit se datuje právě na počátek eneolitu, jinak též doby měděné. Pohřbené dítě tedy nejspíše pocházelo z mocné a významné rodiny.

Kumulace keramických nádob v čelním prostoru zřejmě souvisí s přinášením potravinových obětí do vstupní části mohyly, která ještě delší dobu po uložení primárního pohřbu sloužila jako svatyně předků.

Kromě archeologických zjištění je třeba zmínit horizont pravěké černozemě, zakonzervovaný pod mocným pláštěm mohyly. Antropogenní i přírodní půdy poskytnou velké množství dat pro rekonstrukci přírodního prostředí, krajiny a půdních procesů lokality.

Archeologický výzkum proběhl na základě společného interdisciplinárního projektu, jehož řešitelem je kromě CTS také ZČU v Plzni a ČZU v Praze.

V příštím dílu vyprávění o našem výzkumu se zaměříme na metody výzkumu a to jak se na expedici žije.


Terénním odkryvem byla objevena dřevem obložená pohřební komora (foto: J. Turek)


Hrobka obsahoval pohřeb asi 11letého dítěte, uloženého na pravém boku, hlavou směrem k západu (foto: M. Mykiska)


Kumulace keramických nádob v čelním prostoru zřejmě souvisí s přinášením potravinových obětí do vstupní části mohyly. Drobné zlomky svědčí zřejmě o opakovaném vstupu a rozšlapání nádob (foto: J. Turek)


Funkce celé pohřební památky byla ukončena vyhloubením příkopu a umístěním poslední obětiny v podobě nálevkovitého poháru (foto: J. Turek)