I v soudní síni se dají zažít okamžiky osvícení. Třeba, když předseda senátu Městského soudu v Praze, ctihodný Petr Braun, na konec čtyřletého maratónu soudního projednávání pokusu o rozkradení 229 milionů z rozvojových fondů PHARE dočetl třicet dva stránek rozsudku a prohlásil, že „teď budeme mluvit, jak nám ústa narostla“.
26.srpna 1997 prohrála Česká republika v Bratislavě klíčový zápas kvalifikace na MS 1998 ve fotbale se Slovenskem 1:2 a na šampionát nejela. Odpískáno. Konec. Ale proč? Je přece očividné, že jsme byli lepší, a že kolem sedmdesáté minuty tehdy sudí neodpískal jasný faul proti Čechům. Mělo by se to proto zvednout a tvrdit, že ten zápas vlastně neskončil, je potřeba ho dohrát (dokud nevyhrajeme), a s ním, samozřejmě a zcela logicky, znovu hrát i celé mistrovství světa.
Bývalý ministr zdravotnictví Bohumil Fišer a jeho tehdy tajný, ale placený, poradce poslanec Zdeněk Koudelka jsou jedinými viníky toho, že spor se společností Diag Human nebyl vyřešen v roce 2001. Prokazují to archívní dokumenty, zveřejněné ostatně už v roce 2007.