Zdeněk Koudelka o slušnosti
Bývalý ministr zdravotnictví Bohumil Fišer a jeho tehdy tajný, ale placený, poradce poslanec Zdeněk Koudelka jsou jedinými viníky toho, že spor se společností Diag Human nebyl vyřešen v roce 2001. Prokazují to archívní dokumenty, zveřejněné ostatně už v roce 2007.
Vláda tehdy svým usnesením přikázala ministru Fišerovi spor ukončit. Nechala si totiž předtím zpracovat tři nezávislé právní posudky, které shodně označily pozici státu ve sporu za ztracenou a doporučily co nejrychlejší dohodu, tak, aby se zabránilo nárůstu úroků. V té chvíli šlo spor ukončit za maximálně dvě miliardy náhrady škody. To, že dnes už má stát povinnost platit téměř deset a půl miliardy, je prokazatelně a jednoznačně vina obou zmíněných politiků. Existuje, a byl zveřejněn, Koudelkův dopis, ve kterém nabádá ministra, aby odložil rozhodnutí až za příští volby, které ovšem byly až za jedenáct měsíců. Existuje tvrdý dopis místopředsedy vlády Rychetského, který trvá na tom, aby Fišer splnil usnesení vlády. Existují dokumenty, a dokonce vlastní na magnetofon zachycené svědectví Bohumila Fišera, přiznávající manipulaci s výběrem brněnských znalců Horského a Svobody. Koudelka byl jako výslovný zástupce ministerstva zdravotnictví (!) dosazen do „výběrové komise“, která zvolila tyto předem vybrané znalce, a přiřkla jim více než pětimilionovou odměnu za posudek, který se obrátil v největší slabinu argumentace státu v celé arbitráži. Nejenom že si dokázal splést prasečí krev s krví lidskou, ale jeho okamžitým důsledkem byla povinnost státu vyplatit Diagu Human prvních 327 milionů korun. Koudelka navíc, opět jako člen „výběrové komise“, přihrál právní zastupování státu dalšímu svému osobnímu příteli, brněnskému advokátovi a dnešnímu místopředsedovi ODS Pavlu Blažkovi. Pouze za skoro dva miliony. Zdeněk Koudelka a Bohumil Fišer se prokazatelně dopustili korupčního jednání. Oba se v roce 2007 odmítli vyjádřit ke zveřejněným dokumentům a Koudelka v přímém televizním přenosu pořadu Otázky Václava Moravce odmítl výzvu, aby za tam pronesená tvrzení o jeho korupci podal návrh na vyšetřování pro pomluvu. Oba pánové pouze zveřejnili svoje prohlášení, které pan Koudelka ve svém článku znovu připomenul. (Blog Fišer byl slušný člověk, otištěno v Právu) To, že se dopustil korupce, je dokazatelné na dokumentech, stejně jako všechna tvrzení tohoto článku. To, že se namísto vyšetřování pro korupci stal náměstkem Nejvyšší státní zástupkyně, bylo samo o sobě urážkou práva. Pokud by se měly potvrdit pověsti o tom, že se má stát soudcem Ústavního soudu, pak by právo v této zemi ztratilo smysl.
Tento text byl zaslán do redakce Práva okamžitě po otištění článku pana Koudelky. Nikdo se nenamáhal ani odpovědět. Že by se fakta nehodila?
Vláda tehdy svým usnesením přikázala ministru Fišerovi spor ukončit. Nechala si totiž předtím zpracovat tři nezávislé právní posudky, které shodně označily pozici státu ve sporu za ztracenou a doporučily co nejrychlejší dohodu, tak, aby se zabránilo nárůstu úroků. V té chvíli šlo spor ukončit za maximálně dvě miliardy náhrady škody. To, že dnes už má stát povinnost platit téměř deset a půl miliardy, je prokazatelně a jednoznačně vina obou zmíněných politiků. Existuje, a byl zveřejněn, Koudelkův dopis, ve kterém nabádá ministra, aby odložil rozhodnutí až za příští volby, které ovšem byly až za jedenáct měsíců. Existuje tvrdý dopis místopředsedy vlády Rychetského, který trvá na tom, aby Fišer splnil usnesení vlády. Existují dokumenty, a dokonce vlastní na magnetofon zachycené svědectví Bohumila Fišera, přiznávající manipulaci s výběrem brněnských znalců Horského a Svobody. Koudelka byl jako výslovný zástupce ministerstva zdravotnictví (!) dosazen do „výběrové komise“, která zvolila tyto předem vybrané znalce, a přiřkla jim více než pětimilionovou odměnu za posudek, který se obrátil v největší slabinu argumentace státu v celé arbitráži. Nejenom že si dokázal splést prasečí krev s krví lidskou, ale jeho okamžitým důsledkem byla povinnost státu vyplatit Diagu Human prvních 327 milionů korun. Koudelka navíc, opět jako člen „výběrové komise“, přihrál právní zastupování státu dalšímu svému osobnímu příteli, brněnskému advokátovi a dnešnímu místopředsedovi ODS Pavlu Blažkovi. Pouze za skoro dva miliony. Zdeněk Koudelka a Bohumil Fišer se prokazatelně dopustili korupčního jednání. Oba se v roce 2007 odmítli vyjádřit ke zveřejněným dokumentům a Koudelka v přímém televizním přenosu pořadu Otázky Václava Moravce odmítl výzvu, aby za tam pronesená tvrzení o jeho korupci podal návrh na vyšetřování pro pomluvu. Oba pánové pouze zveřejnili svoje prohlášení, které pan Koudelka ve svém článku znovu připomenul. (Blog Fišer byl slušný člověk, otištěno v Právu) To, že se dopustil korupce, je dokazatelné na dokumentech, stejně jako všechna tvrzení tohoto článku. To, že se namísto vyšetřování pro korupci stal náměstkem Nejvyšší státní zástupkyně, bylo samo o sobě urážkou práva. Pokud by se měly potvrdit pověsti o tom, že se má stát soudcem Ústavního soudu, pak by právo v této zemi ztratilo smysl.
Tento text byl zaslán do redakce Práva okamžitě po otištění článku pana Koudelky. Nikdo se nenamáhal ani odpovědět. Že by se fakta nehodila?