Luxusní Mercedes S-500, který 25.února 2010 na Gagarinově náměstí v Moskvě narazil do malého Citroenu C3, byl o více než tunu a dvě stě kilogramů těžší, než jeho oběť. Dvě známé lékařky, babička a matka osmiměsíční holčičky, sedící v menším voze, zemřely na místě. Kdo řídil Mercedes, se neví. Mohl to být řidič, anebo jeho šéf Anatolij Barkov, viceprezident a šéf bezpečnosti Lukoilu. Bodyguard určitě neřídil. Podle svědků bylo jeho první starostí po nehodě rychle odmontovat speciální poznávací značku C398CC 77, tedy v azbuce s písmeny SS, vyhraženými pro ministerstvo vnitra.
Když arabská satelitní televize al Džazíra zveřejnila zprávu o vítězství Miloše Zemana v českých prezidentských volbách neopomněla zdůraznit jeho opakovaně deklarovaný odpor k islámu a citovala i jeho výrok o tom, že islámský svět je civilizací nenávisti. Myslet si, že si něčeho takového nevšimnou na internetu závislé a velmi aktivní islamistické skupiny, může jenom neinformovaný optimista.
Šokující rozhovor expremiéra Jana Stráského v Hospodářských novinách z osmého března ponechala téměř všechna média, a poněkud samozřejmě i celá politická scéna, bez povšimnutí. Jeho význam je přitom historický. Jeden z nejbližších spolupracovníků Václava Klause po více než dvaceti letech konečně přiznal, že Klausova ideologicky navoněná „ekonomická reforma“ byla ve skutečnosti cílevědomě prováděným rozkradením českého hospodářství.