Takzvaná předvolební superdebata v České televizi by se měla na vysokých školách a v politických stranách už navždy ukazovat jako určitě nejstrašnější model předvolební politické debaty na světě. Za pětačtyřicet minut prvního bloku „debaty“ šéfů nejsilnějších stran se debata – tedy výměna názorů -neobjevila ani jednou. Nejvíce času mluvil soběstředný moderátor, jehož největší starostí se zdálo být, aby politici nemohli mluvit. Konfrontovat jakéhokoliv politika s deset, ale i jedenáct let starými výroky někoho jiného, je hluboce neprofesionální a lidsky nečestné.
Divák se mohl pouze stydět. Nedozvěděl se vůbec nic nového. Moderátor divákovi usilovně bránil, aby si mohl udělat názor na cokoliv, kromě rychlosti odpovědí. Osvěžení snad mohlo znamenat jen, když se s moderátorem začal stejně hystriónskými způsoby hádat delegát SPOZ, a, o něco později, delegát ANO. „One Moravec Show“ byla bez vtipu, bez obsahu – kolik diváků, proboha zajímá hodinový výslech deseti lidí k druhému penzijnímu pilíři – a, především, bez diskuze.
Václav Moravec by měl sám uznat, že na formát předvolební diskuze prostě nemá. Jakkoliv dobrým moderátorem nevolebních studiových témat může být, tentokrát nedůstojně selhal. Neustálé oponování všemu a všem, uzurpování času sám pro sebe, a maniakální trvání na jednom tématu, ekonomiky, z tohoto nepovedeného pokusu činí odstrašující příklad nezvládnuté veřejné služby. Dopsáno ve 21.11 – Ani po jednašedesáti minutách nedošlo na diskuzi. I Václav Moravec se zbláznil…
Jsou prý to klíčové, rozhodující, a prý i zásadní volby. Nejsou. Hnití, rozvracející tento stát už více než dvacet let, se jedněmi volbami odstranit nedá. Stát, ve kterém i prezident je součástí problému systémové korupce, a kde většina politické třídy je tak či jinak napojená na stejný systém "kmotrovského" dohadování řešení problémů a zakázek, nemůže být obrozen - a určitě ne v těchto jediných volbách. Takže, co bude po volbách?
Prezident se odmítá podřizovat rozhodnutí Ústavního soudu. Pronáší bláboly, jako ten o stěhování českého velvyslanectví do Jeruzaléma, viditelně poškozující zájmy země. Byl usvědčen z vědomé lži o privatizaci MUS či lži o své nevědomosti o častých kontaktech mezi svým „nadřízeným“ Miroslavem Šloufem a kmotrem Františkem Mrázkem – stejně jako lží o mnoha jiných kauzách. Propaguje partu korupčníků, které osobně dosadil do vládních funkcí, a kteří se tváří jako jeho vlastní politická strana. Měl by být okamžitě odvolán, neboť rozvrací ústavní a demokratický pořádek země. Ústava definuje velezradu, kromě jiného i jako jednání prezidenta, „které směřuje proti demokratickému řádu republiky“.