Je zvláštní a varovné, že středoevropské společnosti byly před více než sto lety v mnoha ohledech propojenější než dnes. Společnosti, oddělené po první světové válce ne podle pozitivních kritérií blaha a prospěchu obce, ale jen podle jazyka, pohrobci obou světových válek a vlastních totalitních selhání, se k sobě v současné době přibližují jen nesměle – a ne z vlastní vůle.