Poslanec za deset miliard
23. listopadu kolem čtrnácté hodiny přistoupil ve Sněmovně k mikrofonu poslanec Občanské demokratické strany Pavel Blažek. Část jeho vystoupení pro přesnost cituji podle zápisu:
„Tenhle Jan Urban, který se najednou hodil panu premiérovi doslova k házení bláta na některé brněnské představitele, tak tenhle Jan Urban byl kdysi skrytý agent pana Šťávy, neboli majitele Diag Human, pak byl odhalen a napsal neuvěřitelné množství článků na obhajobu jednoho z největších tunelů státního rozpočtu v našich dějinách, a to je tunel, kdy za jeden dopis se měly zaplatit miliardy korun. A on to hájil asi deset let tajně, poté to hájil už veřejně. A teď náhled, když tenhle člověk, který v podstatě propaguje skutečně jeden z největších tunelů u nás, napíše nějaký, jak to teď říct, abych byl slušný, sled pitomostí a panu premiérovi se to hodí, on to klidně přečte. Tak se potom nemůže zase divit, když někdo jiný přečte to, co považuje on za sled pitomostí, a napíše to třeba Slonková. To je úplně to samé.
K Janu Urbanovi ještě. Já využiji té příležitosti. Jan Urban tehdy se pokoušel s panem Šťávou za pana ministra Fischera z České sociální demokracie vytáhnout tři miliardy korun na tzv. smír. Tehdy si najalo ministerstvo mě jako advokáta, já jsem tehdy napsal nějaký posudek a ty peníze ministr Fischer tedy neschválil a Zemanova vláda tohle rozhodnutí potvrdila. Od té doby Jan Urban o mě píše blbosti celou tu dobu, že se mstí za to. To je moje osobní věc. Ale už není věcí, když pan premiér od kohokoliv, jakýkoliv darebák co napíše, mediálně jemu se to hodí, klidně to přečte.“
Tyto výroky se hrubě dotýkají mojí cti a tak trochu přemýšlím, co s tím udělat. Předně se musím obrátit jejich autora. Pane poslanče, potvrďte nebo vyvraťte následující fakta:
Archív Diag Human jsem, například, začal třídit až ke konci roku 2004. Nemohl jsem se tedy „za pana ministra Fischera“, který byl ve funkci mezi 9. únorem 2000 a 15. červencem 2002, v této kauze o cokoliv pokoušet. O Vašem nečestném a neprofesionálním konání brněnského politika ODS a advokáta v roli podvádějícího právního zástupce státu v této kauze jsem poprvé psal až v knize, kterou jsem na základě stovek dokumentů, včetně dokumentů ministerstva zdravotnictví, vydal až v roce 2007.
Tyto dokumenty, některé z nich dokonce osobně podepsané Vámi, prokazují mimo jakoukoliv pochybnost, že procesním zástupcem státu (advokátem) v tomto sporu jste byl přesně dva měsíce, mezi dny 21. 5. 2003 a 21. 7. 2003 (není veřejně známo, zda poskytoval státu nějaké právní služby před zmocněním k zastoupení ve sporu). Tuto zakázku jste získal v rozporu se zákonem bez soutěže po intervenci svého přítele JUDr Zdeňka Koudelky, v té době poslance ČSSD a tajného placeného poradce ministra zdravotnictví Bohumila Fischera. Původní usnesení vlády přitom požadovalo, aby zastupování státu převzala „renomovaná zahraniční firma se zkušenostmi z mezinárodních arbitráží“. Vy jste, podle dostupných informací, žádné zkušenosti s arbitrážemi, natož mezinárodními, do této doby neměl.
Jako odměnu za své řídké několikaměsíční angažmá jste vyinkasoval částku přes dva miliony korun, přičemž jste vůbec neznal rozsáhlý spis sporu a ani jednou jste nepožádal o nahlédnutí do něj. V rozporu s právem jste však jménem České republiky hrozil rozhodcům trestním řízením, pokud přihlédnou k posudku znalců, které stát předtím sám navrhl, poskytl údaje, a nakonec jim i vyplatil odměnu sto tisíc korun. Součástí podvodu, jehož jste byl součástí, byla totiž i zakázka na zpracování nového a zcela zbytečného znaleckého posudku. Dostala ji - opět bez soutěže - společnost DEUP s.r.o., jejíž majitel pan Radomír Daňhel je Vaším dlouholetým přítelem, a v té době byl spolumajitelem Vašeho společného domu i zaměstnavatelem Vaší manželky. Za několik stránek řídkého a bezobsažného textu – asi není třeba zdůrazňovat, že ani tato společnost neměla dostatečné odborné předpoklady - inkasoval kolem šesti milionů korun. Všichni následující znalci, ustanovení rozhodčím senátem, označili jeho „posudek“ za nepoužitelný. Po ukončení angažmá v kauze Diag Human jste, stejně jako Radomír Daňhel, darovali brněnské ODS před volbami jeden každý 400.000 korun…
Věc je o to pikantnější, že dne 1. 7. 2002 vstoupil v účinnost zákon č. 201/2002 Sb., ukládající státu jednat v podobných sporech nově zřízeným Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Najímat pro zastupování státu ve sporech soukromého advokáta už tedy bylo zakázáno. Kdyby tehdejší vedení Ministerstva zdravotnictví jednalo podle zákona, milionová odměna by Vám nikdy nemohla být vyplacena. Za velmi podobné jednání je dnes nepravomocně odsouzena bývalá ředitelka Energetického regulačního úřadu paní Vitásková. Jí vyplacená odměna protiprávně přijaté nekvalifikované zaměstnankyni je soudem označena za škodu, způsobenou trestným činem. Všechna uvedená fakta jsou doložena písemnými důkazy a byla zveřejněna už před více než deseti lety v mé knize „Tunel plný krve“. Deset let jste k nim mlčel – a odvahu se k nim vyjádřit nenajdete ani teď.
Jako advokát jste se v minulosti dopustil řady protiprávních kroků a trestných činů - namátkou podvodu, korupce, předložení falešného znaleckého posudku a zastrašování. Nyní jste se coby veřejný činitel na půdě Sněmovny veřejně vzepřel zákonu. Vaše verbální zasahování do oblasti soukromého práva na půdě parlamentu je totiž otevřeným zneužitím politické moci. Nepochybně totiž víte, že v arbitrážním sporu mezi společností Diag Human a Českou republikou o náhradu škody bylo už v roce 1998 (!) pravomocně rozhodnuto o tom, že nárok společnosti je oprávněný. Stejně tak víte, že takový nález či rozsudek je ze zákona závazný pro všechny, tedy i pro Vás – když už jste složil poslanecký slib zachovávat Ústavu a zákony státu. Spor se tedy od té doby – tedy už dvacet let – vede pouze o výši náhrady státem způsobené škody.
A tady to začíná být ještě zajímavější. Vláda, především díky místopředsedům Pavlu Rychetskému a Vladimíru Špidlovi, požádala v roce 2000 o expertní stanoviska tři nezávislé právní firmy. Cituji ze zprávy ministerstva zdravotnictví pro vládu ze dne 9. září 2000: „Všechny tři posudky… vyznívají téměř shodně, tj. nepříznivě pro ČR. Není téměř žádná naděje na úspěch v žádném ze soudních sporů, které vede MZ s firmou Diag Human a.s. a tím k zvrácení nepříznivých výsledků rozhodčího řízení. ČR bez ohledu, který orgán rozhodne, zda rozhodci nebo soud, bude povinna zaplatit náhradu škody ve výši, kterou se podaří Diag Human a.s. prokázat. Pokračování ve sporech…..není v zájmu ČR (zvyšuje požadovanou náhradu) a proto se shodně doporučuje v co nejkratší době uzavřít smír…..(zvýrazněno ministerstvem)“.
Dne 11. listopadu 2000 Ministerstvo v materiálu pro vládu (k usnesení č. 1186) upozorňuje na fakt, že Diag Human nemá dosud přístup k datům o skutečné velikosti trhu s krevní plazmou (kterými disponuje státní správa), a proto žádá méně, než jí náleží. Varuje před tím, že pokud bude ČR pokračovat ve sporu, druhá strana se k datům dostane a doporučuje proto urychlenou dohodu a ukončení sporu. Upozorňuje, že Diag Human (v roce 2000) požaduje přibližně 4 miliardy korun, skutečně vzniklá škoda, podle propočtu ministerstva, představuje částku 6,5 mld. Kč.
Jenomže přesně v tomto okamžiku na scénu vstoupila brněnská úderka Koudelka-Blažek-Fischer. A trochu si – v režimu utajení - přivydělala s pomocí evidentně podvodného znaleckého posudku se závěrem, že škoda činí pouze pět procent toho, k čemu došla celá státní zdravotní správa a přizvaní externí znalci (skuteční) na základě interních podkladů a dat, vedených státní správou. Podvodem se obohatili téměř o deset milionů.
Jenomže občany České republiky to po skoro dvaceti letech zdržování a dalších korupčních podvodů dalších oposmluvních politických dobrodruhů přijde na částku nejméně o deset miliard vyšší. Protože ministerstvo zdravotnictví nakonec muselo skutečné údaje o velikosti trhu s krevní plazmou odevzdat rozhodcům i protistraně. A protože po celou dobu nabíhaly a ještě nabíhají úroky. Pan ministr byl za hrdinu, a ještě stačil poslat prostředníky (zveřejnil jsem a poskytl protikorupční policii jejich emaily s nabídkou ukončení sporu za šest procent provize – bratru přes sto milionů)…
Pane poslanče Blažku, vy se bojíte, protože víte, že tato historie není mrtvá. Veřejnost bude dříve nebo později právem vyžadovat objasnění důvodů a označení viníků tohoto „jednoho z největších tunelů“. Pak už mlčení k důkazům a nadávání svědkům stačit nebude. Odpověď bude muset být založena na faktech a dokumentech. Dva z nich zde byly připomenuty. Přidejme ještě třetí - nedávný rozsudek lucemburského Nejvyššího soudu, který uznal konečný rozhodčí nález z roku 2008 a potvrdil ho jako exekuční titul na majetek České republiky. Zní na částku přes 13,6 miliardy korun náhrady za způsobené škody - a denně roste o 1,3 milionu Kč.
Víte o tom velice dobře. Jako člen ústavně právního výboru Sněmovny byste se v následujících týdnech měl vyjádřit k tomu, zda vláda v návrhu rozpočtu na příští rok počítá s rezervou na uhrazení prohraného sporu. A nedej Bože, aby to – s téměř třicetiletým zpožděním - začalo zajímat Nejvyšší kontrolní úřad, kterému byste to, coby poslanci, tak nějak ze zákona, měli postoupit a ten nezávisle vyšetřit.
Zmínil jste se ve svém improvizovaném vystoupení, že ti, kdo po opoziční smlouvě převzali vládu, na kauzu Diag Human poukazují. Není se co divit. Je to totiž kauza, za kterou nesou odpovědnost všechny vlády ODS a ČSSD, vycházející z opoziční smlouvy, lhostejno která z obou stran byla u moci. Hrajete vabank – jenomže na účet daňových poplatníků.
Dovolím si nakonec připomenout deset let staré konstatování rozhodců v konečném rozhodčím nálezu: v důsledku obstrukcí a mocenských zásahů státu vzrostla částka, o níž byl veden spor šestašedesátkrát. Na konci roku 2018 jsme, i díky Vašemu korupčnímu zásahu, o deset let narůstání úroků - a zhruba o pět miliard - „dále“ .
Vy osobně jste se v této kauze protiprávně obohatil, lžete o ní a způsobil jste díky tomu škodu obrovského rozsahu. Nikdy jste se neodvážil vyjádřit k citovaným dokumentům, nebo odpovědět na jedinou otázku. Neodvážíte se vysvětlit ani tentokrát pronesené lži ve Sněmovně. Jste ostudou své politické strany, pán beze cti a poslanec za deset miliard…
„Tenhle Jan Urban, který se najednou hodil panu premiérovi doslova k házení bláta na některé brněnské představitele, tak tenhle Jan Urban byl kdysi skrytý agent pana Šťávy, neboli majitele Diag Human, pak byl odhalen a napsal neuvěřitelné množství článků na obhajobu jednoho z největších tunelů státního rozpočtu v našich dějinách, a to je tunel, kdy za jeden dopis se měly zaplatit miliardy korun. A on to hájil asi deset let tajně, poté to hájil už veřejně. A teď náhled, když tenhle člověk, který v podstatě propaguje skutečně jeden z největších tunelů u nás, napíše nějaký, jak to teď říct, abych byl slušný, sled pitomostí a panu premiérovi se to hodí, on to klidně přečte. Tak se potom nemůže zase divit, když někdo jiný přečte to, co považuje on za sled pitomostí, a napíše to třeba Slonková. To je úplně to samé.
K Janu Urbanovi ještě. Já využiji té příležitosti. Jan Urban tehdy se pokoušel s panem Šťávou za pana ministra Fischera z České sociální demokracie vytáhnout tři miliardy korun na tzv. smír. Tehdy si najalo ministerstvo mě jako advokáta, já jsem tehdy napsal nějaký posudek a ty peníze ministr Fischer tedy neschválil a Zemanova vláda tohle rozhodnutí potvrdila. Od té doby Jan Urban o mě píše blbosti celou tu dobu, že se mstí za to. To je moje osobní věc. Ale už není věcí, když pan premiér od kohokoliv, jakýkoliv darebák co napíše, mediálně jemu se to hodí, klidně to přečte.“
Tyto výroky se hrubě dotýkají mojí cti a tak trochu přemýšlím, co s tím udělat. Předně se musím obrátit jejich autora. Pane poslanče, potvrďte nebo vyvraťte následující fakta:
Archív Diag Human jsem, například, začal třídit až ke konci roku 2004. Nemohl jsem se tedy „za pana ministra Fischera“, který byl ve funkci mezi 9. únorem 2000 a 15. červencem 2002, v této kauze o cokoliv pokoušet. O Vašem nečestném a neprofesionálním konání brněnského politika ODS a advokáta v roli podvádějícího právního zástupce státu v této kauze jsem poprvé psal až v knize, kterou jsem na základě stovek dokumentů, včetně dokumentů ministerstva zdravotnictví, vydal až v roce 2007.
Tyto dokumenty, některé z nich dokonce osobně podepsané Vámi, prokazují mimo jakoukoliv pochybnost, že procesním zástupcem státu (advokátem) v tomto sporu jste byl přesně dva měsíce, mezi dny 21. 5. 2003 a 21. 7. 2003 (není veřejně známo, zda poskytoval státu nějaké právní služby před zmocněním k zastoupení ve sporu). Tuto zakázku jste získal v rozporu se zákonem bez soutěže po intervenci svého přítele JUDr Zdeňka Koudelky, v té době poslance ČSSD a tajného placeného poradce ministra zdravotnictví Bohumila Fischera. Původní usnesení vlády přitom požadovalo, aby zastupování státu převzala „renomovaná zahraniční firma se zkušenostmi z mezinárodních arbitráží“. Vy jste, podle dostupných informací, žádné zkušenosti s arbitrážemi, natož mezinárodními, do této doby neměl.
Jako odměnu za své řídké několikaměsíční angažmá jste vyinkasoval částku přes dva miliony korun, přičemž jste vůbec neznal rozsáhlý spis sporu a ani jednou jste nepožádal o nahlédnutí do něj. V rozporu s právem jste však jménem České republiky hrozil rozhodcům trestním řízením, pokud přihlédnou k posudku znalců, které stát předtím sám navrhl, poskytl údaje, a nakonec jim i vyplatil odměnu sto tisíc korun. Součástí podvodu, jehož jste byl součástí, byla totiž i zakázka na zpracování nového a zcela zbytečného znaleckého posudku. Dostala ji - opět bez soutěže - společnost DEUP s.r.o., jejíž majitel pan Radomír Daňhel je Vaším dlouholetým přítelem, a v té době byl spolumajitelem Vašeho společného domu i zaměstnavatelem Vaší manželky. Za několik stránek řídkého a bezobsažného textu – asi není třeba zdůrazňovat, že ani tato společnost neměla dostatečné odborné předpoklady - inkasoval kolem šesti milionů korun. Všichni následující znalci, ustanovení rozhodčím senátem, označili jeho „posudek“ za nepoužitelný. Po ukončení angažmá v kauze Diag Human jste, stejně jako Radomír Daňhel, darovali brněnské ODS před volbami jeden každý 400.000 korun…
Věc je o to pikantnější, že dne 1. 7. 2002 vstoupil v účinnost zákon č. 201/2002 Sb., ukládající státu jednat v podobných sporech nově zřízeným Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Najímat pro zastupování státu ve sporech soukromého advokáta už tedy bylo zakázáno. Kdyby tehdejší vedení Ministerstva zdravotnictví jednalo podle zákona, milionová odměna by Vám nikdy nemohla být vyplacena. Za velmi podobné jednání je dnes nepravomocně odsouzena bývalá ředitelka Energetického regulačního úřadu paní Vitásková. Jí vyplacená odměna protiprávně přijaté nekvalifikované zaměstnankyni je soudem označena za škodu, způsobenou trestným činem. Všechna uvedená fakta jsou doložena písemnými důkazy a byla zveřejněna už před více než deseti lety v mé knize „Tunel plný krve“. Deset let jste k nim mlčel – a odvahu se k nim vyjádřit nenajdete ani teď.
Jako advokát jste se v minulosti dopustil řady protiprávních kroků a trestných činů - namátkou podvodu, korupce, předložení falešného znaleckého posudku a zastrašování. Nyní jste se coby veřejný činitel na půdě Sněmovny veřejně vzepřel zákonu. Vaše verbální zasahování do oblasti soukromého práva na půdě parlamentu je totiž otevřeným zneužitím politické moci. Nepochybně totiž víte, že v arbitrážním sporu mezi společností Diag Human a Českou republikou o náhradu škody bylo už v roce 1998 (!) pravomocně rozhodnuto o tom, že nárok společnosti je oprávněný. Stejně tak víte, že takový nález či rozsudek je ze zákona závazný pro všechny, tedy i pro Vás – když už jste složil poslanecký slib zachovávat Ústavu a zákony státu. Spor se tedy od té doby – tedy už dvacet let – vede pouze o výši náhrady státem způsobené škody.
A tady to začíná být ještě zajímavější. Vláda, především díky místopředsedům Pavlu Rychetskému a Vladimíru Špidlovi, požádala v roce 2000 o expertní stanoviska tři nezávislé právní firmy. Cituji ze zprávy ministerstva zdravotnictví pro vládu ze dne 9. září 2000: „Všechny tři posudky… vyznívají téměř shodně, tj. nepříznivě pro ČR. Není téměř žádná naděje na úspěch v žádném ze soudních sporů, které vede MZ s firmou Diag Human a.s. a tím k zvrácení nepříznivých výsledků rozhodčího řízení. ČR bez ohledu, který orgán rozhodne, zda rozhodci nebo soud, bude povinna zaplatit náhradu škody ve výši, kterou se podaří Diag Human a.s. prokázat. Pokračování ve sporech…..není v zájmu ČR (zvyšuje požadovanou náhradu) a proto se shodně doporučuje v co nejkratší době uzavřít smír…..(zvýrazněno ministerstvem)“.
Dne 11. listopadu 2000 Ministerstvo v materiálu pro vládu (k usnesení č. 1186) upozorňuje na fakt, že Diag Human nemá dosud přístup k datům o skutečné velikosti trhu s krevní plazmou (kterými disponuje státní správa), a proto žádá méně, než jí náleží. Varuje před tím, že pokud bude ČR pokračovat ve sporu, druhá strana se k datům dostane a doporučuje proto urychlenou dohodu a ukončení sporu. Upozorňuje, že Diag Human (v roce 2000) požaduje přibližně 4 miliardy korun, skutečně vzniklá škoda, podle propočtu ministerstva, představuje částku 6,5 mld. Kč.
Jenomže přesně v tomto okamžiku na scénu vstoupila brněnská úderka Koudelka-Blažek-Fischer. A trochu si – v režimu utajení - přivydělala s pomocí evidentně podvodného znaleckého posudku se závěrem, že škoda činí pouze pět procent toho, k čemu došla celá státní zdravotní správa a přizvaní externí znalci (skuteční) na základě interních podkladů a dat, vedených státní správou. Podvodem se obohatili téměř o deset milionů.
Jenomže občany České republiky to po skoro dvaceti letech zdržování a dalších korupčních podvodů dalších oposmluvních politických dobrodruhů přijde na částku nejméně o deset miliard vyšší. Protože ministerstvo zdravotnictví nakonec muselo skutečné údaje o velikosti trhu s krevní plazmou odevzdat rozhodcům i protistraně. A protože po celou dobu nabíhaly a ještě nabíhají úroky. Pan ministr byl za hrdinu, a ještě stačil poslat prostředníky (zveřejnil jsem a poskytl protikorupční policii jejich emaily s nabídkou ukončení sporu za šest procent provize – bratru přes sto milionů)…
Pane poslanče Blažku, vy se bojíte, protože víte, že tato historie není mrtvá. Veřejnost bude dříve nebo později právem vyžadovat objasnění důvodů a označení viníků tohoto „jednoho z největších tunelů“. Pak už mlčení k důkazům a nadávání svědkům stačit nebude. Odpověď bude muset být založena na faktech a dokumentech. Dva z nich zde byly připomenuty. Přidejme ještě třetí - nedávný rozsudek lucemburského Nejvyššího soudu, který uznal konečný rozhodčí nález z roku 2008 a potvrdil ho jako exekuční titul na majetek České republiky. Zní na částku přes 13,6 miliardy korun náhrady za způsobené škody - a denně roste o 1,3 milionu Kč.
Víte o tom velice dobře. Jako člen ústavně právního výboru Sněmovny byste se v následujících týdnech měl vyjádřit k tomu, zda vláda v návrhu rozpočtu na příští rok počítá s rezervou na uhrazení prohraného sporu. A nedej Bože, aby to – s téměř třicetiletým zpožděním - začalo zajímat Nejvyšší kontrolní úřad, kterému byste to, coby poslanci, tak nějak ze zákona, měli postoupit a ten nezávisle vyšetřit.
Zmínil jste se ve svém improvizovaném vystoupení, že ti, kdo po opoziční smlouvě převzali vládu, na kauzu Diag Human poukazují. Není se co divit. Je to totiž kauza, za kterou nesou odpovědnost všechny vlády ODS a ČSSD, vycházející z opoziční smlouvy, lhostejno která z obou stran byla u moci. Hrajete vabank – jenomže na účet daňových poplatníků.
Dovolím si nakonec připomenout deset let staré konstatování rozhodců v konečném rozhodčím nálezu: v důsledku obstrukcí a mocenských zásahů státu vzrostla částka, o níž byl veden spor šestašedesátkrát. Na konci roku 2018 jsme, i díky Vašemu korupčnímu zásahu, o deset let narůstání úroků - a zhruba o pět miliard - „dále“ .
Vy osobně jste se v této kauze protiprávně obohatil, lžete o ní a způsobil jste díky tomu škodu obrovského rozsahu. Nikdy jste se neodvážil vyjádřit k citovaným dokumentům, nebo odpovědět na jedinou otázku. Neodvážíte se vysvětlit ani tentokrát pronesené lži ve Sněmovně. Jste ostudou své politické strany, pán beze cti a poslanec za deset miliard…