I kauza Diag Human si zaslouží věcnou diskuzi
Před pěti lety ještě tehdejší mluvčí Ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt chápal kauzu Diag Human jako ostudný podvod politiků ČSSD. Ministerstvo podle zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnilo desítky inkriminujích dokumentů, a sám Tomáš Cikrt dokonce veřejně chválil moji knihu. Tehdy ještě chápal, že jednání a posudky pánů Koudelky a Blažka byly přinejmenším podivné. Dnes už to neumí, nebo nemůže. Fakta a dokumenty však zůstaly stejné.
Zde je záznam z naší poslední slušně vedené diskuze v televizním pořadu Otázky Václava Moravce ze dne 17.června 2007:
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A dohadujete se, dohadujete se s ním (ministrem Julínkem), aby kvůli těm posudkům a vynaloženým penězům byl někdo pohnán k odpovědnosti? Je to je ještě možné?
Tomáš CIKRT, mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
Zpětně na to vám neodpovím, jestli je to možné, nebo nikoliv. To možná není ani úlohou ministerstva, to je úloha někoho jiného, ať si přečtou knížku pana Urbana, a usoudí, jestli to je na nějaké další konání. Já ji doporučuji každému, protože je opřena o archivy. Úkolem ministra je teďka dbát na to, aby ten spor, nebo řekněme to řízení, běželo, jak má a od toho vznikl ten úřad (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). Proto je tady, aby ta ministerstva do toho nevstupovala tím způsobem, jako jsme to tady slyšeli za pana ministra Fischera. Protože pak není jasné, kdo vlastně do toho zasahuje, jestli nějaký poslanec (Zdeněk Koudelka) má právo být poradcem, nebo ne, pak dokonce sedět ve vyšetřovací komisi a sám sebe vyšetřovat. Toto mohu ujistit občany, že se nestane a že se bude postupovat ryze profesionálně.
KONEC CITÁTU
Ve víru obnoveného vlasteneckého zápalu „ochrany zájmů daňových poplatníků“ proti zločincům, kteří se „nás pokoušejí okrást“, je opět zakrývána a obhajována otevřená korupce osob, vystupujících „v zájmu státu“. To, že u toho kradou a lžou, najednou nevadí. Zveřejňuji dokumenty a fakta – považuji totiž za nezdravé pro demokratický stát, když se třeba ministrem spravedlnosti stane dokumenty usvědčený podvodník. S prominutím opakuji - dokumenty, prokazující podvodné a korupční jednání pánů Fišera, Koudelky a Blažka, mně dal osobně Tomáš Cikrt ...
Ve slušné společnosti se diskutují jenom předložená fakta a dokumenty, ne dojmy. Hájí-li dnes Tomáš Cikrt ministra Pavla Blažka (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=17174), měl by se nejdříve vyrovnat s dokumenty svého vlastního Ministerstva zdravotnictví..
Nedal mi, pravda, už v roce 2007 zveřejněný magnetofonový záznam rozhovoru tehdy už ex-ministra Fišera pro Josefa Michla z časopisu EURO z roku 2006. Dovolím si uvést výňatky, prokazující v tvrzeních Tomáše Cikrta, slušně řečeno, jistou nechuť k faktům... On sám zná přepis tohoto magnetofonového záznamu už od roku 2007.
Bohumil Fišer: „A on sám (právní zástupce státu JUDr.Raban ) říkal - já už nic jiného prostě nemohu udělat... Ta situace je taková, že to asi prohrajeme, protože soud dochází k názoru, že, protože Stráský rozhodl pro rozhodčí řízení, platí rozhodčí řízení. To pokračovalo tak, že bude potřeba velmi rychle jednat. Připravili jsme materiál do vlády, kuloárově jsem to projednával s mnoha lidmi, s Rychetským, s hlavním legislativcem vlády, se Špidlou, který měl na starosti jako místopředseda vlády ta tři ministerstva, se Šloufem, jako se Zemanovým poradcem. Protože se Zemanem to nemělo moc význam, já se s ním osobně znám, jsme přátelé, ale debata na témata věcná neměla smysl. On chtěl, aby to procházelo úřední cestou, čili vždycky ten materiál dostali jeho poradci, ty zpracovali materiál, který se založil, on si ho prohlédl, a buď to hodil zpátky, nebo si ho převzal“.
Komentář: Poněkud pikantní popis toho, co Miloš Zeman považoval ve svém údajném boji s korupcí za „úřední postup“. Tak se také stalo, že Zemanova vláda v roce 2000-2001 zlikvidovala český farmaceutický průmysl a usnesla se, že za padesát milionů korun prodá podnik SEVAC úplně náhodou Šloufovu kamarádovi – fotbalovému bossovi Janu Gottwaldovi (v policejních odposleších spisu Krakatice, zveřejněných Jaroslavem Kmentou, ho František Mrázek nazývá „Gotyšem“), který o tomto oboru nevěděl zhola nic, kromě toho, jak tento dárek od vlády Miloše Zemana rychle přeprodat. Jenom developerská cena parcely SEVACu na pražských Vinohradech byla vyšší než jedna miliarda korun...
Bohumil Fišer: „Takže my jsme tady tohle dostali a byla vytvořena taková zvláštní komise, z Fondu národního majetku a od nás z ministerstva, a tehdy tuto komisi řídil doktor Pohanka. On je zase náměstek a já jsem s ním mluvil na toto téma mnohokrát. A on byl toho názoru, každý den nám prostě určitým způsobem vadí, což já jsem souhlasil, čili já budu jednat rychle. Já jsem říkal: Jednej, co nejrychleji můžeš. Takže ta komise se svolávala velmi rychle. Ve své podstatě to byla smíšená komise ministerstva zdravotnictví s Fondem národního majetku, potažmo ministerstva financí.“
Komentář: Náměstek Pohanka tedy nejednal sám o své vůli, jak dnes tvrdí Tomáš Cikrt, ale jako ministrem Fišerem pověřený člen meziministerské komise... „..já jsem s ním mluvil na toto téma mnohokrát“...
Bohumil Fišer: „Pohanka mi řekl, že oni mu z toho Fondu národního majetku navrhli dva právníky, kteří by zpracovali posudky. O to šlo, aby byl posudek, na základě kterého by se připravil návrh nějaké dohody, na základě tady toho posudku. Diag Human s tím posudkem souhlasili. Možná to nebyli právníci, nebo to byli ekonomové, Pohanka říkal, já jsem nikoho neznal, čili jsem říkal, tomu Fondu, aby někoho navrhli, a pak už se to úředně udělalo“.
Komentář: Posudek Kochánek/Luňák tedy nebyl nikdy „Pohankovým posudkem“. Znalce doporučil Fond národního majetku a Fišerovo ministerstvo posudek objednalo, dodalo pro něj podklady a nakonec jej i zaplatilo – prokázáno dokumenty... A pan ministr to velmi dobře věděl a schvaloval.
Bohumil Fišer: „A oni ten posudek po nějaké době zpracovali, a na základě toho posudku byla připravena smlouva, předtím tam bylo několik usnesení vlády. Prostě tam bylo usnesení vlády, vždycky jsem si to nechal posvětit vládou. Vždycky do vlády přišel materiál, která jsem konzultoval, především s ministerstvem financí. To usnesení mi v podstatě ukládalo tu dohodu zavřít a vyplatit jim tu škodu. Pročež já jsem v podstatě byl od začátku nakloněn tomu, abychom to takhle udělali“.
„A posudek zněl na tři miliardy. Čili doma jsem si to víkendu jsem si to na zahradě, ještě si pamatuju, s kalkulačkou počítal. Z toho materiálu, který oni dostali, který tam to ministerstvo zdravotnictví prostě dalo. A já jsem si to spočet a mně to prostě, jako takhle mně to vyšlo. A já jsem si říkal, za těchhle okolností já tu smlouvu nepodepíšu, protože já nejsem přesvědčen o tom, že ty tři miliardy jsou úměrná částka, když mně vyšlo tři sta milionů. Informoval jsem o tom Špidlu, protože tady bylo to usnesení vlády, že mám tu dohodu podepsat. Tam bylo řečeno, že mně ukládají, nechat vypracovat znalecký posudek a na základě tohoto posudku uzavřít dohodu, abychom neztráceli čas. Ale to tam jsme tam dávali my ta usnesení vlády, čili vesměs s malými modifikacemi prakticky vždycky prošla. Předtím se to konzultovalo s financema, naši právníci s ministerstvem financí, takže do jisté míry, s legislativní radou vlády. Čili do jisté míry, když se to tam dávalo, tak ten materiál byl na souhlas, byl všeobecně vždycky bez jakékoliv kritiky přijat. Ale totok mě zarazilo. Mě tam hlavně zarazila ta výška té sumy. Tak jsem o tom mluvil s Pohankou – a on říkal, co mám dělat. Já ty lidi neznám, jsou to Pražáci, prostě. Když mně je tam navrhli, no tak někoho jsme tam dát museli, a já neznám vůbec nikoho, kdo by měl dělat posudek“.
Komentář: A tak se, opět úplně náhodou, objevil Fišerovým poradcem Koudelkou už řadu měsíců doporučovaný brněnský advokát Pavel Blažek a jeho „znalci“ (prokázáno dokumenty), kteří se, zase úplnou náhodou, přesně trefili do částky, kterou si sám, na zahrádce, s kalkulačkou spočítal pan ministr Fišer, velký odborník na vysoký krevní tlak, ale nulová kapacita v oboru krevní plazmy... To, že šlo o podvod a trestný čin nevadí - bylo to přece "ve prospěch státu". A dohromady za tuto službičku dostali osm milionů... Zaplacený posudek se musel vyhodit... Tohle říkají fakta a dokumenty.... A jenom k těm se vyjadřuje slušný diskutér.
Zde je záznam z naší poslední slušně vedené diskuze v televizním pořadu Otázky Václava Moravce ze dne 17.června 2007:
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A dohadujete se, dohadujete se s ním (ministrem Julínkem), aby kvůli těm posudkům a vynaloženým penězům byl někdo pohnán k odpovědnosti? Je to je ještě možné?
Tomáš CIKRT, mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
Zpětně na to vám neodpovím, jestli je to možné, nebo nikoliv. To možná není ani úlohou ministerstva, to je úloha někoho jiného, ať si přečtou knížku pana Urbana, a usoudí, jestli to je na nějaké další konání. Já ji doporučuji každému, protože je opřena o archivy. Úkolem ministra je teďka dbát na to, aby ten spor, nebo řekněme to řízení, běželo, jak má a od toho vznikl ten úřad (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). Proto je tady, aby ta ministerstva do toho nevstupovala tím způsobem, jako jsme to tady slyšeli za pana ministra Fischera. Protože pak není jasné, kdo vlastně do toho zasahuje, jestli nějaký poslanec (Zdeněk Koudelka) má právo být poradcem, nebo ne, pak dokonce sedět ve vyšetřovací komisi a sám sebe vyšetřovat. Toto mohu ujistit občany, že se nestane a že se bude postupovat ryze profesionálně.
KONEC CITÁTU
Ve víru obnoveného vlasteneckého zápalu „ochrany zájmů daňových poplatníků“ proti zločincům, kteří se „nás pokoušejí okrást“, je opět zakrývána a obhajována otevřená korupce osob, vystupujících „v zájmu státu“. To, že u toho kradou a lžou, najednou nevadí. Zveřejňuji dokumenty a fakta – považuji totiž za nezdravé pro demokratický stát, když se třeba ministrem spravedlnosti stane dokumenty usvědčený podvodník. S prominutím opakuji - dokumenty, prokazující podvodné a korupční jednání pánů Fišera, Koudelky a Blažka, mně dal osobně Tomáš Cikrt ...
Ve slušné společnosti se diskutují jenom předložená fakta a dokumenty, ne dojmy. Hájí-li dnes Tomáš Cikrt ministra Pavla Blažka (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=17174), měl by se nejdříve vyrovnat s dokumenty svého vlastního Ministerstva zdravotnictví..
Nedal mi, pravda, už v roce 2007 zveřejněný magnetofonový záznam rozhovoru tehdy už ex-ministra Fišera pro Josefa Michla z časopisu EURO z roku 2006. Dovolím si uvést výňatky, prokazující v tvrzeních Tomáše Cikrta, slušně řečeno, jistou nechuť k faktům... On sám zná přepis tohoto magnetofonového záznamu už od roku 2007.
Bohumil Fišer: „A on sám (právní zástupce státu JUDr.Raban ) říkal - já už nic jiného prostě nemohu udělat... Ta situace je taková, že to asi prohrajeme, protože soud dochází k názoru, že, protože Stráský rozhodl pro rozhodčí řízení, platí rozhodčí řízení. To pokračovalo tak, že bude potřeba velmi rychle jednat. Připravili jsme materiál do vlády, kuloárově jsem to projednával s mnoha lidmi, s Rychetským, s hlavním legislativcem vlády, se Špidlou, který měl na starosti jako místopředseda vlády ta tři ministerstva, se Šloufem, jako se Zemanovým poradcem. Protože se Zemanem to nemělo moc význam, já se s ním osobně znám, jsme přátelé, ale debata na témata věcná neměla smysl. On chtěl, aby to procházelo úřední cestou, čili vždycky ten materiál dostali jeho poradci, ty zpracovali materiál, který se založil, on si ho prohlédl, a buď to hodil zpátky, nebo si ho převzal“.
Komentář: Poněkud pikantní popis toho, co Miloš Zeman považoval ve svém údajném boji s korupcí za „úřední postup“. Tak se také stalo, že Zemanova vláda v roce 2000-2001 zlikvidovala český farmaceutický průmysl a usnesla se, že za padesát milionů korun prodá podnik SEVAC úplně náhodou Šloufovu kamarádovi – fotbalovému bossovi Janu Gottwaldovi (v policejních odposleších spisu Krakatice, zveřejněných Jaroslavem Kmentou, ho František Mrázek nazývá „Gotyšem“), který o tomto oboru nevěděl zhola nic, kromě toho, jak tento dárek od vlády Miloše Zemana rychle přeprodat. Jenom developerská cena parcely SEVACu na pražských Vinohradech byla vyšší než jedna miliarda korun...
Bohumil Fišer: „Takže my jsme tady tohle dostali a byla vytvořena taková zvláštní komise, z Fondu národního majetku a od nás z ministerstva, a tehdy tuto komisi řídil doktor Pohanka. On je zase náměstek a já jsem s ním mluvil na toto téma mnohokrát. A on byl toho názoru, každý den nám prostě určitým způsobem vadí, což já jsem souhlasil, čili já budu jednat rychle. Já jsem říkal: Jednej, co nejrychleji můžeš. Takže ta komise se svolávala velmi rychle. Ve své podstatě to byla smíšená komise ministerstva zdravotnictví s Fondem národního majetku, potažmo ministerstva financí.“
Komentář: Náměstek Pohanka tedy nejednal sám o své vůli, jak dnes tvrdí Tomáš Cikrt, ale jako ministrem Fišerem pověřený člen meziministerské komise... „..já jsem s ním mluvil na toto téma mnohokrát“...
Bohumil Fišer: „Pohanka mi řekl, že oni mu z toho Fondu národního majetku navrhli dva právníky, kteří by zpracovali posudky. O to šlo, aby byl posudek, na základě kterého by se připravil návrh nějaké dohody, na základě tady toho posudku. Diag Human s tím posudkem souhlasili. Možná to nebyli právníci, nebo to byli ekonomové, Pohanka říkal, já jsem nikoho neznal, čili jsem říkal, tomu Fondu, aby někoho navrhli, a pak už se to úředně udělalo“.
Komentář: Posudek Kochánek/Luňák tedy nebyl nikdy „Pohankovým posudkem“. Znalce doporučil Fond národního majetku a Fišerovo ministerstvo posudek objednalo, dodalo pro něj podklady a nakonec jej i zaplatilo – prokázáno dokumenty... A pan ministr to velmi dobře věděl a schvaloval.
Bohumil Fišer: „A oni ten posudek po nějaké době zpracovali, a na základě toho posudku byla připravena smlouva, předtím tam bylo několik usnesení vlády. Prostě tam bylo usnesení vlády, vždycky jsem si to nechal posvětit vládou. Vždycky do vlády přišel materiál, která jsem konzultoval, především s ministerstvem financí. To usnesení mi v podstatě ukládalo tu dohodu zavřít a vyplatit jim tu škodu. Pročež já jsem v podstatě byl od začátku nakloněn tomu, abychom to takhle udělali“.
„A posudek zněl na tři miliardy. Čili doma jsem si to víkendu jsem si to na zahradě, ještě si pamatuju, s kalkulačkou počítal. Z toho materiálu, který oni dostali, který tam to ministerstvo zdravotnictví prostě dalo. A já jsem si to spočet a mně to prostě, jako takhle mně to vyšlo. A já jsem si říkal, za těchhle okolností já tu smlouvu nepodepíšu, protože já nejsem přesvědčen o tom, že ty tři miliardy jsou úměrná částka, když mně vyšlo tři sta milionů. Informoval jsem o tom Špidlu, protože tady bylo to usnesení vlády, že mám tu dohodu podepsat. Tam bylo řečeno, že mně ukládají, nechat vypracovat znalecký posudek a na základě tohoto posudku uzavřít dohodu, abychom neztráceli čas. Ale to tam jsme tam dávali my ta usnesení vlády, čili vesměs s malými modifikacemi prakticky vždycky prošla. Předtím se to konzultovalo s financema, naši právníci s ministerstvem financí, takže do jisté míry, s legislativní radou vlády. Čili do jisté míry, když se to tam dávalo, tak ten materiál byl na souhlas, byl všeobecně vždycky bez jakékoliv kritiky přijat. Ale totok mě zarazilo. Mě tam hlavně zarazila ta výška té sumy. Tak jsem o tom mluvil s Pohankou – a on říkal, co mám dělat. Já ty lidi neznám, jsou to Pražáci, prostě. Když mně je tam navrhli, no tak někoho jsme tam dát museli, a já neznám vůbec nikoho, kdo by měl dělat posudek“.
Komentář: A tak se, opět úplně náhodou, objevil Fišerovým poradcem Koudelkou už řadu měsíců doporučovaný brněnský advokát Pavel Blažek a jeho „znalci“ (prokázáno dokumenty), kteří se, zase úplnou náhodou, přesně trefili do částky, kterou si sám, na zahrádce, s kalkulačkou spočítal pan ministr Fišer, velký odborník na vysoký krevní tlak, ale nulová kapacita v oboru krevní plazmy... To, že šlo o podvod a trestný čin nevadí - bylo to přece "ve prospěch státu". A dohromady za tuto službičku dostali osm milionů... Zaplacený posudek se musel vyhodit... Tohle říkají fakta a dokumenty.... A jenom k těm se vyjadřuje slušný diskutér.