Mohu-li přispět náplastí na vaše raněné city, pokusím se o to s úctou k Vašemu herectví a rád. Úcty a obdivu hodní staří muži, Jiří Stránský a Hynek Bočan, napsali a natočili seriál „Zdivočelá země“ jako svoje životní dílo. Z jejich pohledu zcela určitě poslední monumentální fresku, mapující poválečné dějiny jejich a naší vlasti, nebo spíše jejich snu o vlasti, která má smysl a hodnoty, pro které stojí za to se znova a znova zvedat a odporovat zlu. Poslední velké dílo v jejich životě.

Jiří Stránský za ten sen prošel jedenácti lety lágrového pekla, Hynek Bočan zažil mnohé zákazy a ponižování. Vás si vybrali kvůli Vašemu herectví, a udělali dobře. Váš Antonín Maděra, myslím, bude nadlouho tvořit dějiny českého televizního seriálu. Vytvořil jste generační ho hrdinu a chlapa, který tu chyběl. Díky. To momentální nedorozumění pramení z jediné chyby, kterou oba někde v těch sedmnácti letech Vaší společné práce udělali. Vložili do Vás podvědomě celou váhu svých snů o vítězství charakteru a dobra nad zlem. Oni Vám uvěřili, že jste Tonda Maděra.

Lítost nad tím, že jste Martin Dejdar, je vedla k tomu, co napsali. Pokud Vás to urazilo, zkuste to chápat jako poklonu svému herectví. A, o to prosím, zkuste se na to podívat i jejich očima. Jiří Stránský o vás řadu let mluvil jako o svém dalším synovi. Byl na Vás pyšný jako opravdový otec. Myslel a doufal, že jste Antonín Maděra, který by komunistům, nacistům a jakýmkoliv podrazákům nikdy neuhnul. Když jste svobodně vyjádřil svoji podporu Miloši Zemanovi, on zatím viděl jeho blízkost ke komunistům, kteří jeho i statisíce dalších nahnali do lágrů a zničili jim život.

Možná to chce jenom trochu porozumění. A o to Vás prosím. Jsou hlupáci, kteří teď tvrdí, že Vás ctihodní pánové Stránský a Bočan vyhodili z natáčení seriálu, který je už dávno hotov a v jehož posledním díle Váš Tonda Maděra zemřel. Co by tomu řekl, kdyby žil?