Miloš Zeman utekl ze Senátu se stejnou ostudou, s jakou před lety utekl vedlejším vchodem z Pražského hradu po neúspěšné první kandidatuře na prezidenta. Jenomže nyní prezidentem je. Není to ještě konec tlačenkového Budhy, ale aureola jeho neporazitelnosti je zničena. Debakl Jana Sváčka, jehož kandidaturu na soudce Ústavního soudu přišel do Senátu osobně podpořit, už nepůjde nikdy a žádným způsobem „okecat“.

Nacvičená teatrální macha předstírané moudrosti tentokrát díky hercově nervozitě zcela selhala. To, že si Miloš Zeman v projevu spletl Sókrata s Aristotelem v citaci výroku „Je mi přítelem Platón, ale větší přítelkyní je mi pravda“, je úsměvné, ale vlastně neškodné. Že vychvaluje usvědčeného podvodníka Zdeňka Koudelku jako svého dlouholetého osobního přítele, a „s velkou lítostí“ oznamuje Senátu, že ho pro jeho „nikoli zanedbatelnou účast“ na přípravě lednové amnestie nenavrhne jako dalšího kandidáta na soudce Ústavního soudu, přestože si velmi váží „jeho odborných schopností“, tak to už je komedie. Prý na Hradě proběhlo jakési šetření ve věci amnestie, které všechno a všechny odhalilo, a jak se pan prezident pochlubil, on sám nechal vyhodit všechny, kdo se na ní podíleli. Smí veřejnost vědět, kolik jich bylo? A jak to celé bylo? Zdalipak jeho kancelář postoupila svoje poznatky protikorupční policii, tak jak jí ukládá zákon, zvláště když tento případ začala znovu vyšetřovat? Nebo jsou to, tak jako je tomu u Miloše Zemana tak často, pouhé řeči?

Nejdůležitější informace a poučení z celé sváčkiády je však Zemanův útěk ze Senátu ještě před dokončením hlasování, přesně ve chvíli, kdy začalo být jasné, že prohrál. A tak, troufám si předpovědět, už to bude napořád. Republika nepotřebuje prezidenta jen pro pěkné počasí, muže, který neunese prohru.

Je dále skvělou zprávou, že SPOZ přemluvila zpěváka Daniela Hůlku, aby pokračoval v podpoře Miloše Zemana a kandidoval ve volbách do Sněmovny. Velmi dobrý zpěvák s poněkud nevyrovnaným životem, vytetovaným pavoukem na lebce, dlouholetý kamarád zavražděného a hodně kontroverzního „podnikatele“ Václava Kočky mladšího a miláček bulváru, bude pro prezidentovu stranu určitě velkou posilou.

Zbývá povolat na prezidentovu spanilou jízdu po osmi krajích v době volební kampaně ještě i kamarádku mnoha prezidentů paní Jiřinku Bohdalovou – údajně nadstranický prezident stráví v každém kraji tři dny, a vsaďte se, že nepadne ani jedno slovo o volbách, přátelích, či nepřátelích. Trochu nevkusné…